Softwarové projekty Mandriva Linux a OpenOffice.org mají silnou konkurenci – své vlastní kopie

Na rozcestíWikipedia říká, že fork() je v informatice speciální systémové volání […] Jeho vyvoláním vznikne z rodičovského procesu nový proces (potomek) tak, že se aktuální proces rozdvojí na dva identické procesy (s různými PID) a běh programu pokračuje dalším příkazem ve dvou vzájemně nezávislých větvích. Slovo fork se používá také pro označení situace, kdy se vytvoří kopie nějakého běžícího projektu. Nevytvoří se sama, obvykle jsou hybateli lidé, kteří nejsou spokojeni s průběhem či vývojem.

Děje se to často a stalo se to znovu – výjimečné momentálně je, že se tak stalo velmi rychle po sobě u dvou velmi významných softwarových projektů.

Proč to ti lidi dělají?

Na to je stejná odpověď jako na otázku „Proč je těch linuxů tolik?“ – Protože to jde a někdo to považuje za důležité. Nikdo z nás není v pozici, kdy může říct, že je to špatné rozhodnutí. Můžeme to ze svého pohledu vidět jako dobrou nebo špatnou věc, ale to neznamená, že to skutečně dobré nebo špatné je. I když obvykle se těmto kopiím daří lépe, protože jejich vznik řeší závažné problémy a jejich vedení se poučí z předchozích chyb.

Co má ta komunita v sobě tak zázračného?

Svobodný software je poháněn motorem komunity. Kritici poukazují na to, že komerční software vyvíjený ve firmách je lepší, protože stál hodně peněz. To nemusí být pravda už jen proto, že svobodný software také stojí hodně peněz. Komunita hraje jinou roli (i když může přispívat i finančně): vnáší do projektu věci, na které se v oněch firmách už zapomnělo nebo byly zadušeny. Nebo tam prostě nefungují.

  • vnitřní motivace – dělám to, protože chci, nikoliv proto, že je to jen práce
  • absolutní svoboda vyjadřování – každý může mluvit s každým, resp. musí – argumentace a shoda je základním principem spolupráce – není nikdo, kdo by vydal příkaz a ten musel být splněn proti vůli
  • přirozené autority a důvěra – komunita je vedena jasnými vůdci, kteří mohou postupovat direktivně, nicméně mají stále obrovský vliv; jádrem je důvěra v jejich schopnosti

Jako dokonalou sondu do útrob komunity připomínám článek Martina Malého Komunitní server? A komunitu máte kde? Výborné čtení.

Kdy a proč se komunita rozpadne

Zmizí motivace

Pokud některá výše uvedená pravidla (či spíše „přírodní zákony“) přestanou fungovat, následuje velmi rychlá a radikální změna. Pokud dojde ke ztrátě motivace u jedince, je to normální věc, určité procento lidí se prostě stále mění. Lídři motivaci obvykle neztrácejí, pouze odcházejí budovat komunitu jinam (nebo mizí k rodině). Motivace neznamená nutně „finanční motivaci“, předpokládá se ovšem, že klíčoví lidé z komunity nemusí řešit peníze – kvalitní práci je nutné zaplatit (proto je hloupost si myslet, že svobodný software vzniká „po nocích a píšou ho zadarmo puberťáci“).

Příklad: Linus Torvalds vede vývoj jádra Linuxu od samého počátku (tj. 1991, kdy napsal první kód). Přiznal za ty roky spoustu chybných rozhodnutí, účastnil se mnoha hádek, o GNOME řekl, že ho používají jenom idioti. Přesto je možné, že bude navržen na Nobelovu cenu (fanoušků na to má dost a jeden pokus už tady byl), protože dokázal nemyslitelné – vede obrovskou komunitu a změnil svět IT.

Nelze se domluvit

Když není možné mluvit s lídry, ztrácejí motivaci řadoví členové komunity. Když není možné mluvit s majiteli, ztrácejí motivaci lídři. Vývoj svobodného softwaru často probíhá pod záštitou komerční firmy, která chce vytvářet zisk, ne budovat komunitu. Jenže zisk může vytvořit často jen s její pomocí. Právě to si ale managementy často neuvědomují – snaží se komunitu využít či zneužít, nebo prostě netuší, jak s ní pracovat. Nebo prostě mají obchodní cíle, do kterých komunita nepasuje. A to se stalo nejen v případě Mandriva Linuxu a OpenOffice.org (viz dále).

Zmizí nebo chybí vůdci

Jakmile nejsou k dispozici názoroví vůdci, komunita nevznikne nebo se rozpadne. Mnoho lidí se chce nechat vést, je to pohodlnější. To nemyslím ve zlém – někdo táhne, někdo přikládá, další houká, jiný tahá za brzdy, když to přirovnám k parnímu vlaku. V tom je síla komunity. Pokud z různých důvodů zmizí mašinfíra, ostatní nevědí, co mají dělat. Pokusí se najít jiného vůdce, ale často se na něm nedomluví a dotyčný chudák si to odnese za všechny prohřešky, které kde existují. Komunita se buď rozpadne, což je konec projektu, nebo odejde jinam.

Proč vznikla Mageia, kopie Mandriva Linuxu? A proč má svou kopii OpenOffice.org?

Když k tomu přimícháme firmu, která se potácí na hranici existence, nebo firmu, která neví, k čemu jí bude kancelářský software, máme jasné příčiny.

Mandriva S.A. byla před totálním krachem koupena jakýmisi investory, jejichž zájmem bude jistě jen zisk. Nekomunikovala přitom ale s opravdu věrnou komunitou, která jí do té doby vytrvale pomáhala. Zrušila jedno důležité oddělení a klíčové lidi nechala odejít. Stačila jedna zpráva na Twitteru (komunitní manažerky, že si hledá jinou práci) a bylo jasno. Všichni věděli, že je to špatné. Fork byl jen otázkou času.Na rozcestí

Oracle získala zakoupením firmy Sun obrovský balík technologií, některými se nechce zabývat. Jako první de facto ukončili operační systém OpenSolaris. Vznikly dva forky. Ohledně Openoffice.org zvolila firma strategii mlčení. Na nedávné konferenci OOoCon v Budapešti neřekli zástupci vůbec nic. Mihla se jen prezentace Cloud Open Office (reakce na software od Microsoftu) a balík nabízí firma také jako Oracle Open Office. O komunitní verzi ani slovo.

„Ze dne na den“ (pro nás – pochopitelně to měli promyšlené) se všichni lidé z komunity sebrali a odešli. Všichni, kdo přes deset let budovali značku OpenOffice.org, se zvedli a jako jeden tým se přesunuli pod novou střechu – LibreOffice.

Odpovědi tedy jsou: ztráta důvěry, neschopnost komunikace, snaha dělat to lépe.

A co uživatel?

Uživatel sice bude muset řešit jinou značku, název, logo a jiné stránky, ale obvykle na tom vydělá. Mandriva se vzepjala a v reakci na oznámení o založení forku se nechala slyšet, že podzimní verze nevyjde a že jarní verze bude skvělá. Nový Mandriva Linux prý bude nejlepší systém s prostředím KDE4. Mageia je v pozici zlého dítěte – jsou to oni, kdo v očích uživatelů něco rozbili. Musí dokázat, že měli důvody. Musí být lepší.

Firma Oracle se dosud nevyjádřila, možná také proto, že se bez větších problémů zbaví komunity, zůstane jí software, který může bez obav zaměřit na korporátní sektor a do cloudů. S komunitou si moc nevěděli rady – když jí nechají kódy a o komunitní verzi se nebudou muset starat, pořád je to pro ně výhodné. A pokud darují i značku OpenOffice.org, ještě můžou i vyloženě kladné body získat. Projektu to všechno jen prospěje – začnou se používat efektivnější nástroje, přístup do pracovních týmů bude snazší (žádné podepisování smluv kvůli překladům), začlení se někdejší trucpodniky, vše by mělo probíhat rychleji. Zaštítí to přitom nezisková společnost. Licence softwaru přitom (ve všech případech) zajišťuje, že zdrojový kód bude dostupný všem.

Uživatel by tedy měl vydělat.

Sdílejte článek svým přátelům

komentáře 3

  1. Forky mívají jednu podstatnou nevýhodu – často nedokáží vydělat dostatek peněz. A bez placených vývojářů se blbě vyvíjí (tedy alespoň u velkých projektů). Mají tohle ty forky pohlídané?

  2. Na financování podle mě nemá vliv, jestli jde o fork, nebo ne. Nemluvím o tom, že by neměli být placení vývojáři, bez nich to nepůjde. Ale nikde není psané, že musí být vývoj v rukou komerční firmy. Prostě ty lidi zaštiťující neziskovka zaplatí jinak. Když to funguje u GNOME, KDE a kernelu, proč by to nešlo tady?

  3. „Mandriva S.A. byla před totálním krachem koupena jakýmisi investory, jejichž zájmem bude jistě jen zisk.“ Ale no tak 🙂 To snad ani nebylo vůbec potřeba…

    Jinak ještě poznámka. Článek by měl mít také druhou stránku věci. V open-source světě je tento proces často jen prostředkem k nápravě. Je to někdy vlastně léčba:

    In modern computer operating systems, a process (or task) may wait on another process to complete its execution. In most systems, a parent process can create an independently executing child process. The parent process may then issue a wait system call, which suspends the execution of the parent process while the child executes. When the child process terminates, it returns an exit status to the operating system, which is then returned to the waiting parent process. http://en.wikipedia.org/wiki/Wait_(operating_system)

    (Hodilo by se daleko lépe volání Join u vláken, ale když už jsi začal s procesy, tak tedy dávám trošku méně hezké Wait 🙂

Komentáře nejsou povoleny.