Jsem bufeťák, hrabu se s úspěchem v kontejnerech (zkuste to někdy taky)

Ale nějak mi to neva. 🙂 Šel jsem vyhodit nějaké kartony a igelity, kterých tu máme něurekom. Kontejner na papír byl překvapivě skoro prázdný, takže jsem do něj ten velký papír teoreticky mohl nacpat poměrně snadno. Jenže stejně to vždycky sešlapávám a ohýbám. Tentokrát jsem ale výjimečně nahlédl dovnitř.

No dobře, kecám, dovnitř se dívám úplně vždycky a zdaleka ne jen do kontejneru na papír. 😉 Občas tam člověk najde věci, které by se mohly ještě hodit. Ale ne, nejsem sběrač, nesbírám šroubky na silnici, abych k nim pak hledal matičky, neskládám igelitky a třeba dneska jsem klidně a cynicky vyhodil staré ramínko na šaty. Jenže mi to někdy nedá a do té bedny čumnu, co kdyby tam náhodou bylo něco fakt hodnotného. Třeba… třeba?!

Dnes jsem taky hodil očko a na dně jsem zahlédl několik knížek. Fakt. Někdo vyhodil knížky. Jedna byla nějaká nová červená knihovna, další už byly starší. Hrábl jsem po jedné, která vypadala zachovale. Obálka měla rukopis 80. let, krimi, detektivka? Poručík Borůvka? Ne, Prométheus v plamenech. Nečetl jsem ji a neznám ji tedy, ale ten název mi něco říkal.

Natáhl jsem se do kontejneru, jak na potvoru byl prázdný a tedy docela hluboký. Nemohl jsem na knihu dosáhnout. Přemýšlel jsem, jestli se se ponořím úplně, jestli si najdu něco pod nohy, jestli mě někdo pozná – metr vedle vede chodník do Kateřinek, lidi chodili pořád. „Panee Oooott!“ …dele.

Převážil jsem se zpátky, nasadil sousedský ksicht číslo 6. „Mám vám ty dveře nechat otevřené?“ „Dobrý den, jo, nechte, já tady jen to.. papír.. za chvilku půjdu zpátky…“ „Tak jo, dobře.“ Paní S. jako „sousedka“ má prostě oči opravdu všude – jsem zvědav, kdy se mě zeptá („a že mi po tom fakt nic není, ale to víte, zvědavá ženská“), co mi tam spadlo.

Knihu jsem vylovil a těším se, až si ji přečtu. Vylovil jsem ještě velkou s názvem ve stylu „Čím žila Praha roku 1921, když byla založena Komunistická strana“ a kdyby fakt nebyla jen o založení KSČ, tak jsem si ji vzal taky – vytvořená byla zajímavě, ale obsah zhoubný. Na další knihy jsem už moc nedosáhl a sebrané paměti mně neznámého francouzského spisovatele mě neoslovily.

Ale stejně. Nevím, proč lidi knihy vyhazují. Za rohem na Dolňáku je antikvariát… vždycky se najde někdo, kdo by si to vzal, aspoň si to myslím. Chleba a knihy se nevyhazují, toho se prostě nezbavím. Nebo je to archivní názor? Doufám, že ne.

Pomalu se mi mění hromádka „Přečíst“ na „Přečteno“. Tak už snad konečně začnu psát i něco o knihách.

12 komentářů u „Jsem bufeťák, hrabu se s úspěchem v kontejnerech (zkuste to někdy taky)“

  1. Jó, Scortia a Robinson… Skleněné peklo, Ponorka, Noční můra a Prométheus v plamech – všechny bych asi doma ještě našel. Ale Prométheus mi přišel nejslabší, pár věcí mi tam přišlo jako totální nesmysl. Ale je tam dobře vysvětleno co je „čínský syndrom“ 🙂

    • Taky jsem si to myslel. V antikvariatu jsem nabizel knihy. Asi 10 ks odmitli. Nechal bych je i zdarma. Pry ne. Na otazku proc…pry nejsou skladiste. Knihy sly take do kontejneru.

  2. @HR Tak ten syndrom se uvádí u každé zmínky o knize… musím přečíst.

    @R Jo, já to o tobě vím, akorát mně ještě vadí zbytečné svícení, zbytečná práce, zbytečná vzdálenost a tak.. 😀 😉 Naštěstí obvykle nemám problém jídlo zpracovat, u ostatních mi to trochu vadí, ale obvykle s tím moc neudělám. Ale knihy nechápu..

  3. Když já čistil starou knihovničku, odmítli mě v několika antikvariátech, i když jsem jim ty knížky chtěl přenechat zadarmo. Stejně jsem uspěl u známých a na síti. Takže nakonec skončily v sekci modrá – papír asi dvě desítky nepotřebných knih.

  4. Myslíš ten antikvariát na náměstí Osvoboditelů? Tak ten už je bohužel zavřený, teda aspoň byl, když jsem tam zamířil někdy loni v listopadu. Na Beethovence taky zavřeno, fungují jen internetově. Víš ještě o něčem v Opavě? Chtěl jsem se podívat po nějakých vinylech a skončil jsem v Olomouci.

  5. V antikvariátu na dolňáku jsem byl někdy kolem Vánoc a fungoval.
    Mezi mlaďochy čtení moc nefrčí, tak chování ke knihám asi taky nebude moc slavné …

  6. úplně tě vidím, jak tam visíš na kontyšu a pachtíš se skrz tu škvíru 🙂 dokonalé, díky

  7. Antos v OP je jeste na olomoucke a na maticni (mozna:-). A na beethovence se tomu snad ani nedalo rikat antikvariat, zni to prilis honosne, normalni vetesnictvi to bylo. V ramci antikvariatoveho sveta bz se hodilo oznaceni „totalny andrgraund“ 😀

  8. V Opavě už to s antikvariáty moc slavné není, ale o kousek dál v Ostravě jich funguje docela dost. I když bych někdy byl raději, kdyby moc nefungovaly – už ty knižní poklady pomalu nemám kam dávat, právě vyrábím další knihovnu 1x2m 🙂

  9. Jak vidím, tak o antikvoších v Opě nemám vůbec přehled. Každopádně iwos si tu knížku půjčil, takže to mělo smysl. 🙂

Komentáře nejsou povoleny.