Podnikání na internetu mě zajímá a realizoval jsem už mnoho malých experimentů, díky nimž vím, že ziskové podnikání v této oblasti je pro jedince asi nerealizovatelné a pro firmu nákladné a komplikované. Přesto a právě proto hledám tímto odpovědi na otázky.
Otázky vydavatele
Předně chci říct, že mi nevadí placený obsah – pokud za něj dostávám odpovídající hodnotu (což by mělo být víc, než bylo faktograficky slíbeno). Zároveň zastávám názor, že platba za tuto hodnotu by měla být na poměry jedince nízká a – poměřeno „starým světem časopisů“ – neměla by přesahovat výši tradičního předplatného (tedy např. 1500 Kč ročně). Srovnání s časopisy je na jednu stranu nelogické (jde přece o něco „překonaného“), na druhou stranu vhodné, protože je to srozumitelné a jako příměr odpovídající.
Nehledám ale odpovědi jako čtenář, ale také jako teoretický publisher (tedy vydavatel). Připravuji obsah, který nechci dávat zdarma nebo jen za e-mail. Ponechme teď stranou poptávku, která je samozřejmě zásadním parametrem a je spjatá s výší ceny. Lze ji mnoha nástroji podpořit, sestavovat obsahovou nabídku podle potřeby zájemce atp. Jde mi spíš o to, jaké parametry kromě ceny by placený obsah měl mít.
Příklad s ProByznys.info
Zkusil jsem se přihlásit k odběru informací ProByznys.info, což je projekt vydavatelství Economia, tak trochu spjatý s iHned a Hospodářkami. Nabízí nejen články (za které bych zaplatil), ale také různé nástroje pro vedení firmy, které mají pomoci v podnikání. Předplatné na rok je 2400 Kč bez DPH (tedy 2904 s DPH). Na 30 dní lze vyzkoušet zdarma, což jsem udělal.
A jsem velmi zklamán. Jsem rád, že jsem si to nekoupil, protože tato služba se mi jeví velmi nepřátelsky. Nechci ji pitvat, je to subjektivní a je to jedno. Ale vyplynuly mi některé body, u nichž si chci ověřit, že by vadily i jiným lidem.
Co se mi nelíbilo
Zahlcení informacemi – během zkoušky jsem vůbec nepoznal (nestihl), co vše je skutečným obsahem balíčku a co bych si koupil. Chodily sice newslettery, ale tvářily se jako digest (výběr) aktuálních článků a událostí (typu, že nějaká novela jde do Senátu). Chybí osobní průvodce.
Administrativní přístup – po 14 dnech dnech se objevil e-mail s titulkem Upozorneni na ukonceni predplatneho elektronickych produktu Economia:
Upozornění na ukončení aktivace předplatného elektronických produktů pro: Vlastimil Ott Vážený zákazníku, děkujeme za Váš zájem o předplatné produktů a služeb vydavatelství Economia. Vzhledem k tomu, že aktivace předplatného Vašeho produktu skončí již za 2 týdny, dovolujeme si Vás odkázat na stránky našeho Obsahového servisu https://os.ihned.cz/, kde si svůj produkt můžete znovu objednat. __________________________________________________ Váš produkt: ProByznys.info - Přístup - Testovací období (30 dní) Datum ukončení aktivace: 1.10.2013 Dnešní datum: 17.9.2013 __________________________________________________ Budeme potěšeni, zůstanete-li i nadále naším předplatitelem. V případě jakýchkoli dotazů či nejasností nás neváhejte kontaktovat. Vaše Economia
Po týdnu dorazil další s titulkem 2. upozorneni na ukonceni predplatneho elektronickych produktu Economia a úplně stejným obsahem (jen data byla samozřejmě jiná). Zdá se to jen mně, nebo je to přesně ten způsob, který nefunguje? Jak je možné, že firma, která se snaží podporovat podnikání, dělá při podnikání typické chyby? Toto mě zcela odradilo, pokud mi někdo posílá upomínky a nejde o oprávněný požadavek nějaké instituce (občas se mi to stane), tak nemá šanci. Já jen nechápu, že jim to nepřijde divné? Nebo jsem cimrplich? Vy byste jim v této situaci běželi zaplatit tři tisíce? Proč, za co? Přitom jsem na začátku zájem měl, stačilo mi jen postupně nabízet něco z obrovské nabídky, kterou disponují.
Blokování přístupu – největší pecka, kterou jsem zjistil hned první den. Přihlásil jsem se na desktopovém počítači a pak jsem chtěl taky na notebooku. Aplikace mi opět programátorským jazykem oznámila, že už jsem přihlášený a druhý přístup není povolen. Mám se prý odhlásit nebo hodinu počkat na automatické odhlášení.
Už si nevybavuju, jestli informace o blokování byla někde uvedena; asi ano, ale dost mě to překvapilo. Překvapilo mě hlavně, že blokuje stejnou IP adresu a různé prohlížeče/počítače, které se s ní identifikují. Z toho vyplývá snaha blokovat přístup, pokud by si jedno předplatné koupila firma a používalo ji více lidí.
Přesně nad tím jsem uvažoval v případě Zlatého WordPressu. Ale po této zkušenosti od záměru ustupuju, protože představa, že bych za něco zaplatil a aplikace mě pak nenechala přihlásit, protože jsem přihlášený na notebooku… Tak to tedy ne. Vždycky jsou nejdřív poškozeni ti, kdo nic neudělali. Ti, kdo chtějí podvádět, si cestu najdou.
Parametry pro placenou sekci
Když tedy shrnu tyto zkušenosti, pak si myslím, že placený obsah či placená sekce na webu musí mít tyto parametry:
- relevantní obsah (tedy hodnotný a unikátní)
- část obsahu zdarma na ukázku (reprezentativní vzorek)
- přehlednou a lidsky psanou nápovědu či průvodce obsahem
- komunikaci s osobním přístupem, angažovanou (byť automatizovanou)
- člověka, který se správě sekce a komunikaci věnuje
- dále: publisher by se měl skutečně zajímat o to, co čtenáři chtějí
Souhlasíte s tím, nebo se pletu? Jak to vidíte vy? Formulujte své nápady, za nějakou dobu bych vám rád nabídl placený online materiál a chci být úspěšný v jeho prodeji. 🙂 Půjde pravděpodobně o tyto produkty (nepočítám Zlatý WordPress, který je před dokončením):
- kniha o češtině pro bloggery a redaktory elektronických médií
- vzdělávací centrum softwaru
- obsahová sekce Deníku neziskovky (ta placená nebude, ale výše uvedené parametry na ni chci uplatnit)
- a další si ještě nechám pro sebe (nechci něco zbytečně slibovat)
Díky za vaše komentáře a budu rád, když článek budete sdílet.
S uvedeným příkladem máte naprostou pravdu. Probyznys.info byl od počátku špatný produkt (vzpomínám si, že na začátku jste si ani nemohl ani zvolit vlastní heslo:).
Myslím, že to nejdůležitější je ale POCIT, který z užívání máte. V něm jsou asi zahrnuty všechny atributy, o kterých tady mluvíte (relevance, kvalita, apod.) a hlavně i motivace k tomu, abych si za daný produkt po zkušební době zaplatil. Tedy, že vnímám jeho hodnotu za dané peníze jako přínosnou.
My v Know How Klubu připravujeme placený obsah, ale až po roce našeho fungování a stovkách osobně proškolených lidí, kdy jsme získali hromadu zpětné vazby a na základě toho chceme placený obsah nabízet. I na základě této zkušenosti si uvědomuji, že „méně je někdy více“ a chceme nabízet spíše méně osobně vybraných informací, než hromadu článků a materiálů a la Probyznys.info. Vašim článkem jste mi to jen potvrdil.
A kvalitní design této služby by měl být samozřejmostí…
Přeji hodně štěstí při budování vašeho obsahu i jeho prodeji 🙂
Ano, slovo „pocit“ jsem zapomněl, ale myslím, že to z toho vyplývá jasně – můj pocit byl nedůvěřivý a potom vyloženě špatný. Přijde mi, že je tady dostatek příležitostí, jen to chce odladit formu. Váš další počin mě zajímá (o EasyTask chystám taky článek). Sice se pořád mluví o podpoře podnikání, ale neznám žádný infoprodukt, který by mě provedl třeba založením firmy – podnikatel.cz je rozblemcaný; všechno, na co jsem narazil je nekomplexní. Takže se těším, co nabídnete.
Podobně šíleně komunikuje Economia i s předplatitely tištěných titulů. Skoro to vypadá, jakoby se snažili zabránit tomu, aby jim někdo platil. (A pak se diví, že nemají peníze.)
K tématu – přijde mi klíčové přesvědčit lidi, aby za přístup začali platit. Ideálně tak, že budu mít nějaký časově omezený přístup ke všemu obsahu. Když mi někdo dá k dispozici jen vybrané ukázkové články, nevěřim tomu, že ten zbytek bude vypadat stejně. Ten časově omezený přístup může být klidně na krátkou dobu, třeba jen na hodinu, ale prostě abych měl čas si to všechno proklikat a zjistit, o co jde. (Podobně jako si mám v knihkupectví čas si prolistovat knihu, nebo prolistovat časopis v trafice).
Další věc je způsob placení – když už se rozhodnu za něco platit, bude to za přístup k celému obsahu. Určitě nikdy nebudu platit za jednotlivé články. (Existují psychologické studie, které vysvětlují proč.)
A poslední poznámka je k nápovědě – web, který potřebuje nápovědu, aby ho uživatel pochopil, je špatný web.
Kdysi jsem si zkoušel na jednom nejmenovaném webu koupit speciální vydání magazínu a bylo to opravdu velmi nepřátelské. To samé při pokusu odeslat premium SMS. Přitom by stačilo, kdyby vydavatelství udělalo jednoduchou peněženku, tu bych virtuálně nabil a pak pohodlně čerpal kredity z toho (o možnosti platit pohodlně přes PayPal či kreditku ani nemluvím). Bohužel dinosauři papírového byznysu neumí s internetem pracovat. Viz dohady o prostém odkazování nebo přebírání videa z YouTube bez přímého zalinkování. Přijde mi to, že jsou ještě ve 20. století a pouze těží z peněz a obsahu, který aktuálně mají a umí dát dohromady.
Jedn doplnim body z teto sekce „že placený obsah či placená sekce na webu musí mít tyto parametry“:
– kupni sila ctenaru. Toto se neda podle me moc zvetsit…
– videt, kam az to muze vyrust z pohledu provozovatele. Je pekne udelat na predplatnem par tisic mesicne, ale nejaky denik potrebuje mesicne 80/100 a vice tisic mesicne.
– dale jednoduche a rychle zaplaceni a uzivani (tato vazba).
Asi nejsem jediny, kdo ma nejakou jednoduchou kalkulaci placeneho obsahu. Mozna, ze by stalo za to ji zverejnit.
gf
Možná z jiného soudku, ale okrajově se to týká nadneseného problému s placeným obsahem.
V jakémsi e-shopu nabízeli zdarma náhled části knihy (psali cca 20%). Ano, bylo to zhruba 20%, ale byla v tom titulní stránka, poslední stránka, stránka s tiráží, obsah knihy seznam obrázků, seznam tabulek a cca 5 různých nenavazujících stránek textu knihy.
Dost mě to tenkrát naštvalo, protože přes proklamovaný obsažný náhled bylo skutečného obsahu knihy, z kterého jsem si mohl udělat názor o knize, mizivě málo.
Prosím, nedělejte stejnou chybu. 🙂
Petr> Plný přístup na krátký okamžik – dobrý nápad, to se mi líbí. Ale jde to použít jen na online materiál. Jak píše Vladimír Vojta, pro stahované věci (nebo offline) je potřeba kvalitní ukázka.
Placení celého obsahu – to se liší podle typu obsahu, v případě pravidelně doplňovaného obsahu typu magazín to platí. To je rozdíl mezi zakoupením služby a zakoupením produktu.
Nápověda – pohybuju se myšlenkově spíše v oblasti, kde je webová aplikace pouhou platformou, takže o web jako takový nejde. Jde o nápovědu k obsahu a jeho formě (typu takto vypadá odkaz do slovníku a obrázky jsou klikací).
Radim> Já si to myslím taky, a proto je nelituju, když si někde někdo stěžuje. Nejdál mi přijde Respekt a ani to mi nevyhovuje, nemaje Kindle či produkty Applu. Chápu sice okolnosti, ale celkově je to bída – na to, jak technologie pokročily…
Pavel> Ve tvém uvažování pořád vidím LinuxSoft, web, který je potřeba krmit. Myslím, že tento formát je neufinancovatelný a protože jsem si to zkusil, tak nic podobného už dělat nehodlám. Za placeným obsahem nevidím články, vždyť ani ten Flattr se nechytil. Jdu cestou online kurzů a e-booků. Tzn. know how, které mám k dispozici (své či v okolí) formovat do produktu a ten prodávat. Nástroje k tomu jsou.
Kalkulace je celkem jednoduchá, ve výsledku jde ale jen o desítky tisíc za rok. Cestou k vyšším obratům je širší nabídka.
Vladimír> Mě třeba u knih CP zajímala sazba a grafická úprava, která bývala v některých případech tragická. Na to tyhle náhledy stačily, obvykle se dala najít i nějaká gramatická chyba. Slabší roky. 🙂 Ale celkově vzato mi to nevadí, při nákupu knih se v podstatě výhradně řídím doporučeními – recenze, Twitter, „obecně povinná četba“. Občas se mi podaří náhodný kup a stanu se já tím, kdo doporučuje. Dnes by to bylo České nesvědomí (ale tip jsem chytil někde na Twitteru, myslím).