Po mnoha letech jsem skončil jako šéfredaktor těchto dvou magazínů a předal jsem jejich agendu Lukáši Jelínkovi, který s námi spolupracuje skoro od samého začátku. Je to pro mě důležitý milník, protože jsem oběma magazínům věnoval mnoho a mnoho času, trpělivosti a energie. A ta už mi došla.
Na začátku roku 2012 jsem se rozhodl, že psaní newsletterů vezmu vážně, protože jsem si přečetl tisíc a jeden důvod, proč se to má dělat a proč je psaní newsletteru výhodné. Viděl jsem výborné newslettery, často americké, ale poslední dobou vídám kvalitní i ty česky psané. Přihlásil jsem si jich skoro několik desítek z neziskového sektoru a sleduji je. Z některých adres ještě žádný nepřišel, z některých chodí pravidelně, někdy je vidět, že to fakt tomu autorovi nejde, jinde jsou patrné zkušenosti se psaním a publikováním textu.
Po několika letech opouštím pozici šéfredaktora linuxového magazínu LinuxEXPRES. V podstatě to nic neznamená – možná pro mě, že končí určitá fáze, která však vyšuměla už před nějakou dobou, dnes to není revoluce. Když jsem začínal, netušil jsem, že mě propagování open source bude živit a že LinuxEXPRES je jen odrazový můstek.
Narazil jsem na článek Tomáš Zilvara Podstatné knihy nepůjdou vytisknout. Naštěstí! Pana Zilvara neznám, dočetl jsem se, že vydával časopis Živel a že má hodně zkušeností co by vydavatel. Jeho názory a postoje uvedené v článku jsou mi sympatické – respektive: mohu říct, že s nimi souhlasím (a samozřejmě me mrzí, že jsem to nenapsal sám a rovnou). Paradoxně mě to přivedlo k úvaze nad trochu jiným tématem.
