Proč nemají webové magazíny stejný význam jako tištěné časopisy (pár myšlenek)

Narazil jsem na článek Tomáš Zilvara Podstatné knihy nepůjdou vytisknout. Naštěstí! Pana Zilvara neznám, dočetl jsem se, že vydával časopis Živel a že má hodně zkušeností co by vydavatel. Jeho názory a postoje uvedené v článku jsou mi sympatické – respektive: mohu říct, že s nimi souhlasím (a samozřejmě me mrzí, že jsem to nenapsal sám a rovnou). Paradoxně mě to přivedlo k úvaze nad trochu jiným tématem.

Nepoměr při srovnání čtenosti časopisů

Došlo mi při té příležitosti, jaký nepoměr panuje při srovnání mezi „printem“, tedy tištěnými časopisy, a webem, přesněji řečeno webovými časopisy, magazíny nebo chcete-li „servery“ nebo „portály“. Tištěný LinuxEXPRES měl nízký náklad, protože byl úzce (vertikálně) zaměřený (a byl drahý). To se ostatně zřejmě týká všech podobných magazínů a vyplývá to z logiky věci. V porovnání s masovou produkcí jde o exkluzivní zboží.

Společenské časopisy jako Reflex měly a mají výrazně vyšší náklad, protože jsou „pro všechny“. Konkrétně: v září 2010 měl Reflex tištěný náklad cca 102 000 výtisků, přičemž prodaný náklad činil 67 800. Na pultech se prodalo 56 600 kusů, předplatné má 11 200 kusů (celkem těch cca 67 800).

Respekt má náklad nižší: tištěný náklad 47 400 kusů, prodaný 30 340 (10 355 předplatné a 19 460 na pultech). Z toho mi vyplývá, že předplatitelská základna je stejná (10 až 11 tisíc předplatitelů), ovšem Reflex vítězí na stáncích (ano, má vyšší tištěný náklad – celkem často se mi stává, že Respekt na stánku nemají, případně kupuji jediný výtisk) . Remitenda u Reflexu je cca 34 % a u Respektu cca 36 %.

Zdroj informací o nákladu – stránky ABC ČR (Audit Bureau of Circulations – Kancelář ověřování nákladu tisku).

LinuxEXPRES.cz má za září 92 000 návštěv, unikátních návštěvníků („předplatitelů“?) cca 49 000. Návštěvnost roste, za říjen činí 106 000, unikátních návštěvníků pak 57 000. Roli zde hraje roční období, podzim bývá silný (v létě se to s odjezdem na dovolené ostudně propadá).

Lze srovnávat jinak?

A proč to celé píšu? Pokud bychom to srovnali podle mého názoru férově, tj. unikátní návštěvníky, kteří se na web vracejí, čtou ho, komentují, sledují a lze je označit za fanoušky (jsou věrní a loajální), a předplatitele časopisu, kteří jsou svému magazínu věrní tak, že za něj dopředu utratili peníze, pak je i LinuxEXPRES, který nepatří mezi velké weby, mnohem silnější než oba velké časopisy dohromady. Ukázalo by se, že časopisy z obou světů – tištěného a webového – mají velmi podobný výkon (tj. čtenářskou základnu a možnost a schopnost ji oslovit).

Jsem si vědom, že srovnání nelze brát zcela vážně – ale přesto mě baví nad tím přemýšlet. Je mi jasné, že neberu v potaz konverzi – tedy akci, kdy se z unikátního návštěvníka stane(?) předplatitel. Ale to není důležité – přemýšlím nad množstvím lidí, které časopisy oslovují, nikoliv nad obchodním modelem.

Časopisy mají velké redakce, osobnosti jako JXD, Miloš Čermák, komentátory, editory, fotografy a samozřejmě silné šéfredaktory. LinuxEXPRES nic z toho nemá (a myslím, že ani podobné weby, i když větší, nelze stavět na roveň časopisům). Žádný z lidí, kteří se pohybují v čele magazínů, nemá autoritu jako šéfredaktor Reflexu nebo Respektu.

Rozdíl ve vydávání

Webové magazíny mají mnohem víc čtenářů než tištěné časopisy – čtenářů požadujících informace buď hned, nebo v předem „dohodnutých“ intervalech. Stalo se nepsaným pravidlem, že články vycházejí o půlnoci, ačkoliv by mohly vycházet i ráno – jenže spousta našich čtenářů pracuje nebo se u internetu baví i v noci a nad ránem, proto bychom ztráceli čtenáře, kdybychom nevydávali 00:01 – nebo podle toho, jak to Mirovi vyjde 😉

U časopisů to platí taky, i když jejich frekvence je zcela jiná.  Vycházejí pravidelně („v pondělí“) a v daném rozsahu. Webový magazín má v tomto výhodu – může vycházet kdykoliv a pořád (pokud najdete autora a máte na něj peníze; najít a přemluvit ale bývá nejtěžší). A nebo „nevyjde“ vůbec – obvykle se nic strašného nestane. Pokud nemá vyjít tištěný magazín, je to výjimka a čtenáři (a předplatitelé) na to musí být včas upozorněni (a případně „odškodněni“).

Proč mají tištěné časopisy větší vliv?

Webové magazíny jsou stále považovány za jakýsi doplněk nebo variaci na časopis. Postrádají to, co si lidé pod pojmem „časopis“ představují. Nejsou hmotné, nepotřebují tak „oficiální“ základnu jako tištěné magazíny. Což může být taky ke škodě.

Přitom je ale čte mnohem víc lidí než mnohé „skutečné“ časopisy.

Mohlo by se říct, že web nepoužívá každý, že tedy webový magazín nemá šanci oslovit stejné množství lidí jako tištěný. Nemyslím si to – na stánku je to úplně stejné, často se mi stává, že když kupuji Respekt, kupuji jediný výtisk a prodejce dlouho hledá cenu. Nezná ho, ví sice, že mu chodí/nechodí, ale nikdy ho neotevře. Stejně tak lidi, kteří kupují bulvár, zřejmě o Reflex/Respekt nezavadí. Na webu je to stejné – část lidí náš magazín nikdy nenajde a nebo nikdy nepřečtou ani nadpis prvního článku.

Cílová skupina nás odlišuje

A to je zřejmě ten hlavní rozdíl – oslovujeme srovnatelně velkou cílovou skupinu (nebo my na webu ještě větší), ale její struktura je odlišná. Odlišný je přístup oné skupiny k našemu obsahu.

Přesto jsou webové časopisy svým vlivem nesrovnatelné s těmi tištěnými. Důvody budou zejména asi tyto: nezaměřují se na všeobecně uchopitelná a trvalá témata, mají proměnnou kvalitu, nemají přístup k exkluzivním informacím (protože nemají stabilní redakce), mohou se kdykoliv proměnit (což se děje), nemají srovnatelnou historii, nejsou hmotné, je jich příliš mnoho.

Otázkou pro nás, kdo nějaký magazín ovlivňujeme, zůstává, jestli máme chtít, aby náš magazín měl „vliv“ jako tištěné časopisy. A hlavně – jak se adaptovat na blízkou budoucnost, kdy si čtenář vedle Respektu ve své čtečce možná otevře i LinuxEXPRES. Pokud ho zaujme.