Proč nemají webové magazíny stejný význam jako tištěné časopisy (pár myšlenek)

Narazil jsem na článek Tomáš Zilvara Podstatné knihy nepůjdou vytisknout. Naštěstí! Pana Zilvara neznám, dočetl jsem se, že vydával časopis Živel a že má hodně zkušeností co by vydavatel. Jeho názory a postoje uvedené v článku jsou mi sympatické – respektive: mohu říct, že s nimi souhlasím (a samozřejmě me mrzí, že jsem to nenapsal sám a rovnou). Paradoxně mě to přivedlo k úvaze nad trochu jiným tématem.

Nepoměr při srovnání čtenosti časopisů

Došlo mi při té příležitosti, jaký nepoměr panuje při srovnání mezi „printem“, tedy tištěnými časopisy, a webem, přesněji řečeno webovými časopisy, magazíny nebo chcete-li „servery“ nebo „portály“. Tištěný LinuxEXPRES měl nízký náklad, protože byl úzce (vertikálně) zaměřený (a byl drahý). To se ostatně zřejmě týká všech podobných magazínů a vyplývá to z logiky věci. V porovnání s masovou produkcí jde o exkluzivní zboží.

Společenské časopisy jako Reflex měly a mají výrazně vyšší náklad, protože jsou „pro všechny“. Konkrétně: v září 2010 měl Reflex tištěný náklad cca 102 000 výtisků, přičemž prodaný náklad činil 67 800. Na pultech se prodalo 56 600 kusů, předplatné má 11 200 kusů (celkem těch cca 67 800).

Respekt má náklad nižší: tištěný náklad 47 400 kusů, prodaný 30 340 (10 355 předplatné a 19 460 na pultech). Z toho mi vyplývá, že předplatitelská základna je stejná (10 až 11 tisíc předplatitelů), ovšem Reflex vítězí na stáncích (ano, má vyšší tištěný náklad – celkem často se mi stává, že Respekt na stánku nemají, případně kupuji jediný výtisk) . Remitenda u Reflexu je cca 34 % a u Respektu cca 36 %.

Zdroj informací o nákladu – stránky ABC ČR (Audit Bureau of Circulations – Kancelář ověřování nákladu tisku).

LinuxEXPRES.cz má za září 92 000 návštěv, unikátních návštěvníků („předplatitelů“?) cca 49 000. Návštěvnost roste, za říjen činí 106 000, unikátních návštěvníků pak 57 000. Roli zde hraje roční období, podzim bývá silný (v létě se to s odjezdem na dovolené ostudně propadá).

Lze srovnávat jinak?

A proč to celé píšu? Pokud bychom to srovnali podle mého názoru férově, tj. unikátní návštěvníky, kteří se na web vracejí, čtou ho, komentují, sledují a lze je označit za fanoušky (jsou věrní a loajální), a předplatitele časopisu, kteří jsou svému magazínu věrní tak, že za něj dopředu utratili peníze, pak je i LinuxEXPRES, který nepatří mezi velké weby, mnohem silnější než oba velké časopisy dohromady. Ukázalo by se, že časopisy z obou světů – tištěného a webového – mají velmi podobný výkon (tj. čtenářskou základnu a možnost a schopnost ji oslovit).

Jsem si vědom, že srovnání nelze brát zcela vážně – ale přesto mě baví nad tím přemýšlet. Je mi jasné, že neberu v potaz konverzi – tedy akci, kdy se z unikátního návštěvníka stane(?) předplatitel. Ale to není důležité – přemýšlím nad množstvím lidí, které časopisy oslovují, nikoliv nad obchodním modelem.

Časopisy mají velké redakce, osobnosti jako JXD, Miloš Čermák, komentátory, editory, fotografy a samozřejmě silné šéfredaktory. LinuxEXPRES nic z toho nemá (a myslím, že ani podobné weby, i když větší, nelze stavět na roveň časopisům). Žádný z lidí, kteří se pohybují v čele magazínů, nemá autoritu jako šéfredaktor Reflexu nebo Respektu.

Rozdíl ve vydávání

Webové magazíny mají mnohem víc čtenářů než tištěné časopisy – čtenářů požadujících informace buď hned, nebo v předem „dohodnutých“ intervalech. Stalo se nepsaným pravidlem, že články vycházejí o půlnoci, ačkoliv by mohly vycházet i ráno – jenže spousta našich čtenářů pracuje nebo se u internetu baví i v noci a nad ránem, proto bychom ztráceli čtenáře, kdybychom nevydávali 00:01 – nebo podle toho, jak to Mirovi vyjde 😉

U časopisů to platí taky, i když jejich frekvence je zcela jiná.  Vycházejí pravidelně („v pondělí“) a v daném rozsahu. Webový magazín má v tomto výhodu – může vycházet kdykoliv a pořád (pokud najdete autora a máte na něj peníze; najít a přemluvit ale bývá nejtěžší). A nebo „nevyjde“ vůbec – obvykle se nic strašného nestane. Pokud nemá vyjít tištěný magazín, je to výjimka a čtenáři (a předplatitelé) na to musí být včas upozorněni (a případně „odškodněni“).

Proč mají tištěné časopisy větší vliv?

Webové magazíny jsou stále považovány za jakýsi doplněk nebo variaci na časopis. Postrádají to, co si lidé pod pojmem „časopis“ představují. Nejsou hmotné, nepotřebují tak „oficiální“ základnu jako tištěné magazíny. Což může být taky ke škodě.

Přitom je ale čte mnohem víc lidí než mnohé „skutečné“ časopisy.

Mohlo by se říct, že web nepoužívá každý, že tedy webový magazín nemá šanci oslovit stejné množství lidí jako tištěný. Nemyslím si to – na stánku je to úplně stejné, často se mi stává, že když kupuji Respekt, kupuji jediný výtisk a prodejce dlouho hledá cenu. Nezná ho, ví sice, že mu chodí/nechodí, ale nikdy ho neotevře. Stejně tak lidi, kteří kupují bulvár, zřejmě o Reflex/Respekt nezavadí. Na webu je to stejné – část lidí náš magazín nikdy nenajde a nebo nikdy nepřečtou ani nadpis prvního článku.

Cílová skupina nás odlišuje

A to je zřejmě ten hlavní rozdíl – oslovujeme srovnatelně velkou cílovou skupinu (nebo my na webu ještě větší), ale její struktura je odlišná. Odlišný je přístup oné skupiny k našemu obsahu.

Přesto jsou webové časopisy svým vlivem nesrovnatelné s těmi tištěnými. Důvody budou zejména asi tyto: nezaměřují se na všeobecně uchopitelná a trvalá témata, mají proměnnou kvalitu, nemají přístup k exkluzivním informacím (protože nemají stabilní redakce), mohou se kdykoliv proměnit (což se děje), nemají srovnatelnou historii, nejsou hmotné, je jich příliš mnoho.

Otázkou pro nás, kdo nějaký magazín ovlivňujeme, zůstává, jestli máme chtít, aby náš magazín měl „vliv“ jako tištěné časopisy. A hlavně – jak se adaptovat na blízkou budoucnost, kdy si čtenář vedle Respektu ve své čtečce možná otevře i LinuxEXPRES. Pokud ho zaujme.

Podobné čtení

Česká politika a moderní technologie Nedělám si moc iluze, že by naši politici nějak propadali moderním technologiím, z...velké části jsou konzervativní, a to "napříč politickým spektrem", jak tohle...klišé čas od času někteří rádi používají. Nicméně se mi vcelku zamlouvají...aktivity alespoň některých z nich. Pohříchu je to opět pouze Zuzana Roithová, bývalá...ministryně zdravotnictví a senátorka. "Pohříchu" znamená, že její aktivity opět...eviduji jako ojedinělé, nesouvisí to nijak s mými sympatiemi nebo antipatiemi -...zkrátka na ni nemám vyhraněný názor. Zřejmě svou práci v Evropském parlamentu...dělá dobře.
openMagazin 5/2009 je přínosné čtení – pokud... Připravili jsme další vydání magazínu,...který by chtěl informovat co nejširší čtenářské publikum o možnostech volně...šiřitelného softwaru. V magazínu jsou srozumitelné články, které jsou určeny...běžným uživatelům - nejedná se o čtení pro malou skupinu odborníků.  Naopak.

8 komentářů u „Proč nemají webové magazíny stejný význam jako tištěné časopisy (pár myšlenek)“

  1. další důležitá věc je určitě cena – jak by se změnil počet čtenářů webového časopisu, kdyby měli za přečtení platit?

  2. Zřejmě výrazně, tzn. jejich počet by klesl na jednotky. Nad tím jsem přemýšlet nechtěl, ale vím, že je to hlavní faktor.

    Co vede lidi k tomu, že dají 2000 nebo víc korun ročně, aby jim chodil časopis? Proč totéž neudělají u webového? Nevím. Možná, že ten webový si nemohou přivlastnit, mít ho? Každopádně ten rozdíl tu existuje.

    Nad financováním jsem nepřemýšlel záměrně – jednak nejsem ten pravý, jednak by to nebylo originální, to už udělala spousta chytřejších lidí (a nevymysleli to) a jednak může být financování řešeno jinak, než dnes uvažujeme. Tzn. ne předplácením, ale třeba doručením na žádost (on demand). A nemusí to být jen odkaz v newsletteru…

  3. Myslím, že důvody jsou čistě historické. Papírové časopisy mají tradici a určitou výlučnost. Přece jen tištěných periodik je řádově méně než elektronických zdrojů. Když někdo vydává tištěný časopis, tak si lidi říkají, že už to musí něco být, když mu stojí za to řešit tisk, distribuci atd. Ezin si může založit každý de facto během pár hodin, bariéry vstupu jsou minimální. Po pravdě když jsem psal pro tištěný LinuxEXPRES, mělo to u obyčejných lidí mnohem větší zvuk, než když teď píšu pro elektronický LE. Přitom je to obsahově to samé.

  4. Podle mne jsou nejen historické, určitě bude vhodné oddělit obsah a formu. Obsah může být stejný, ale papírová forma prostě působí mnohem lépe – lépe se čte (stále platí), celek – jako stránka – je lépe vyladěný (to na webu nejde, můžeš si nastavit co chceš), nic tě od čtení nevyrušuje (bannery, o věcech jako IM nemluvím) atd. Papír má navíc některé další nesporné výhody, např. se dá použít i jinak, třeba na sušení hub :).

    Budoucnost určitě patří čtečkám a elektronickému obsahu, nicméně ještě chvíli to potrvá. Mají totiž mnoho výhod, jen se musí doladit detaily.

    Papír bych ale do koše neházel, bude to podobné jako s vinylem – někteří lidi si ho dál budou kupovat i když nebude „in“.

  5. Myslím si, že je to aj o spomínanej „fyzickosti“ média. Prosto za svoje prachy dostaneš niečo „do ruky“, niečo čo môžeš „nahmatať“. Pre spústu ľudí sú stále informácie ako také (dajme tomu zaplatené elektronické číslo časopisu stiahnuté na disk) nepochopiteľné, myslím rozumovo.

  6. Už to možná kdysi někdo řekl. U časopisů jako Linuxexpres je problém v tom, že se nedají jen tak číst třeba v posteli nebo v pohodlí křesla. Tedy jak které články. Např. různé návody na řešení všelijakých problémů s PC, články o programování, návody na různé skripty, popis ovládání programu a já nevim co ještě, tohle všechno si musí člověk číst přímo u počítače aby si to mohl hned vyzkoušet. A na to se spíš hodí ten web.
    Když si chci číst pohodlně v křesle, rozhodně to nebude nějaký návod jak řešit problém s tv kartou, jak rozchodit grafiku v nejnovějším Ubuntu, nebo jak psát makra v OOorg.
    Nejni to nic co by si člověk četl jen tak před spaním, což se v případě všech těch Respektů, Reflexů dá bez problémů.
    Lepší by asi bylo, kdyby Linuxexpres vycházel jako součást nějakého PC magazínu (Chip, Computer apod.), ale nevím nakolik je to reálné. Spíš asi moc ne. I tyto časopisy se zaměřují na masy, proto se tam také stále dokola recyklují články o tom jak vytunit, zrychlit atd. Windows, a podobné užitečné věci.
    Časy Softwarových novin jsou už asi bohužel pryč.

  7. @Aminux – Úplně nesouhlasím s tím rozdělením. Já si čtu před spaním na netbooku. Je to samozřejmě výjimka, ale během tří pěti let to bude normální (samozřejmě pomocí čteček). Taky si nemyslím, že je tak směrodatný obsah – kdyby psal LE zcela netechnicky (business nebo případovky), tak bys ho četl v křesle? Asi ne – a to je to, nad čím přemýšlím.

    Mě třeba webový Respekt nebo Reflex absolutně nezajímá a třeba Respekt DJ mi přijde jako poměrně trapný pokus o rozhýbání „mrtvého“ („tištěného“) média. To prostě fungovat nebude – myslím koncepčně, krátkodobě možná. (Co by dělali bez Facebooku? ;-))

    Na weby časáků jdu jednou za x měsíců, abych si potvrdil, že jsou zcela impotentní a nudné. Totéž jsme ale my, když bychom byli na papíře… No a já jsem přemýšlel, proč to tak je…

  8. No vždyť já jsem taky přemýšlel, ale nejni to moc často a ne vždy to jde. Ale to jsem psát nechtěl.

    Zrovna ty případovky beru jako „oddychové“ (čímž prosím nijak nesnižuji význam této rubriky, neberte to zle) a zároveň inspirující čtení, které mohu číst i v posteli před spaním. Nebo v křesle. Baví mě to.
    Business nevím, o ten se až tolik nezajímám.

    Číst pomocí čteček bude (asi) jednou normální, ale zase je otázka jestli se budou číst řekněme klasické knihy pouze převedené do elektronické podoby, nebo si budu prohlížet weby, pouštět videa, číst návody atd.
    Co se týče knih, tak já osobně preferuji papír a čtečku beru jako doplněk. Spíš bych jí používal pro technickou literaturu s multimediálním obsahem. Např. stáhnu si knihu o programování kde budou kromě suchého textu videa jak bude výsledná aplikace vypadat, jak bude fungovat, různé animace, ukázky jak ovládat nějaké vývojové prostředí atd. atd.

    Uf. To byl zas elaborát.

Komentáře nejsou povoleny.