Život je slepá kolej…
Rubriku o češtině jsem přestal psát. Už nejsem učitel češtiny, korektury už nedělám a chyb kolem sebe člověk vidí tolik, že už to nemá cenu ani vyvracet – nechci navíc vypadat jako grammar nazi. Ale hloupost některých autorů v práci s jazykem je opravdu donebevolající.
Přečíst celý článek > Někdy mám chuť znovu psát o prznění češtiny
Od začátku roku 2013 jsem se naplno vrhl na podnikatelské aktivity a začal si shánět zákazníky. Je to komplikovanější o to, že totéž dělám v rámci Liberixu, takže svoje osobní aktivity jsem musel zamířit jiným směrem, aby nedocházelo ke konfliktům. Zatím se to daří.
Na obrázku je nadpis staršího článku ze serveru Aktuálně.cz, který jsem si vybral jako motiv. Stojí tam: „Ztrátové aerolinky Alitalia koupily Air France-KLM„. Za tuhle větu (dokonce nadpis!) bych autorovi „hpv“ strhl prémie a poslal ho do šesté třídy, kde se rutinní práce s textem procvičuje. Tohle je tak blbá chyba, až to bučí. Že nevíte jaká?
Přečíst celý článek > Proč je důležité znát trpný rod, Bohumile Klepetko!
Minule jsem vám slíbil, že vám dneska vynadám za to, že neumíte používat zájmena a číslovky. Nemůžu nevzpomenout na plodnou skupinu angličtinářů, kteří – dobyvše svět – vracejí se zpět do otčiny, přičemž znalosti jazyka českého pozbyli někde nad Atlantikem (někteří už možná cestou tam). A nemyslím tím exulanty ani Madeleine. Na mysli mám všechny ty, kteří neumí překládat – pouze převádějí z jazyka do jazyka.
Už nebudu tak medový jako jindy. Rozhodl jsem se změnit přístup a budu lehce nepříjemný, asi jako jako při maturitní přípravě. Pijete mi krev svou zabedněností a rozhodl jsem se vám to říct. Vám všem, protože vy všichni děláte chyby. A už mi to fakt vadí. Nejlíp píše jazykové písemky pan ředitel, pak chvilku nic, pak jsem já, pak dlouho nic, zbytek učitelského sboru. A úplně dole, tam, kde už ani žádné měřítko není, jsou nejlepší z vás. Ale protože jsem hodný a mám vás rád, meluzíni, tak vám to ještě po stopadesáté vysvětlím.