Co neumíte v češtině – používat přídavná jména, zájmena a překládat z angličtiny

Minule jsem vám slíbil, že vám dneska vynadám za to, že neumíte používat zájmena a číslovky. Nemůžu nevzpomenout na plodnou skupinu angličtinářů, kteří – dobyvše svět – vracejí se zpět do otčiny, přičemž znalosti jazyka českého pozbyli někde nad Atlantikem (někteří už možná cestou tam). A nemyslím tím exulanty ani Madeleine. Na mysli mám všechny ty, kteří neumí překládat – pouze převádějí z jazyka do jazyka.

Používejte správně přivlastňovací a zvratná zájmena

V češtině se na rozdíl od angličtiny a jiných jazyků používá zvratné zájmeno. „Zvratné“ je proto, že se vztahuje vždy k podmětu věty, ačkoliv má stále stejný tvar – svůj. Věnuji se mé rodině, během mé pracovní doby toho hodně zvládnu. Uá! Ani emigranti, kteří žili ve Státech desítky let, se takto nevyjadřují. Správně tedy: Věnuji se své rodině, během své pracovní doby hodně zvládnu.

Na druhou stranu je zcela zbytečné nadužívat zájmena tam, kde je smysl věty jasný. Dost těžko se budu věnovat cizí rodině nebo něco zvládat v jiné než své pracovní době. Uvedené citace (ano, dnes jsem to četl) by měly česky znít: Věnuji se rodině, během pracovní doby to zvládnu. Vždyť je to jednoduché a normální vyjadřování!

Nepoužívejte raději vůbec vztažná zájmena

Když už jste takoví frajeři a rozhodli jste se perlit se vztažnými zájmeny jenž a jež, tak si proboha aspoň přečtěte, že se poměrně bohatě skloňují. Pokud všude píšete „jenž“, tak jste looser (česky „ztracenec“).

Přestaňte kopírovat angličtinu

Každého věc, ale vadí mi to. Na první pohled poznám větu, která je špatně přeložená z angličtiny. Přímo to z ní řve. Zapomeňte na to, že pěkná česká věta začíná např. slovem „bohužel“, „naštěstí“, „každopádně“ a čárkou. Je to hnusný kalk. Zapomeňte na to, že se v češtině píše každé (druhé) slovo s velkým počáteční písmenem – Česká Republika je doklad vaší zaostalosti.

Když už chcete s angličtinou perlit, naučte se překládat billions (ne, nejsou to bilióny), control (obvykle to není kontrola) a hlavně – moc prosím – necpěte všude inženýry. Já vím, že Google je cool’n’sexy, ale engineer je v americkém kontextu prostě technik, mechanik, odborník na nějaký praktický obor („V západních zemích se titul Ing. používá pro označení středoškolského vzdělání technického směru, “ říká česká Wikipedie). Není to firma plná inženýrů, jak je chápeme my, což uvádí anglická Wikipedia výslovně:

In the Czech Republic the title „engineer“ (Ing.) is given to people with a (master) degree in chemistry, technology or even economics (due to historical reasons and tradition).

V České republice je titul inženýr (ing.) udělován lidem s magisterským stupněm vzdělání v chemii, technologiích nebo ekonomii (je to dáno historickými důvody a tradicí).

Nepopírám, že jsou v Googlu vzdělaní machři, ale rozhodně nejsou všichni inženýři; měli bychom mluvit o odbornících (expertech), možná výzkumnících či vývojářích nebo co já vím. V životě jsem neslyšel o inženýrech z NASA nebo nedejbože z Microsoftu, přitom je to stejný případ. Taky neznám inženýry ze Canonicalu nebo Red Hatu – v češtině se to slovo prostě používá v jiném kontextu.

Naučte se psát řadové a další číslovky

Úřednická specialita, ale nebudu křivdit jenom jim, blbě to píše spousta lidí. Odevzdejte do 90-ti dnů, zákaz vstupu do 18ti let a podobné zrůdnosti. Psal jsem tom: Jak se píšou (řadové) číslovky?

Stupňujte přídavná jména česky

Přídavná jména mají intenzitu, stupňují se. Když to jde, což jde u českých slov skoro vždycky, stupňují se pomocí přípon (ve třetím stupni pomocí předpony nej-). Když to nejde, stupňují se za pomocí příslovcí („méně“, „více“). Ano, opět – anglické „more“ a „less“. „Více namáhavé“ je pačesky, správně je „namáhavější“, ale uznávám, že se u toho bohužel musí myslet, což bolí a mnoho lidí si myslí, že by si ublížili, kdyby se o to zasnažili… Poznačil jsem si některé hrůznosti:

Jízda po nejstarší české dálnici se pro mnoho řidičů stane na příštích deset let ještě více strastiplná než dnes. Pochází z idnes.cz, to je skoro až neuvěřitelné, co za tydýta tohle napsalo. Víte, jakou to muselo dát práci?

Nejvíce očekávanou změnou pro Ubuntu 10.04 je zbrusu nový vzhled. Zdroj už neznám, ale doklad je to pěkný. Zasměje se každý, kdo ví, že v té větě se už asi dva roky mění jen to číslo. 😉

V případě stupňování už je jen kousek ke srovnání . To se neprovádí pomocí „jak“, to dělá jen určitá skupina novinářů, kteří ještě studují, nýbrž „než“. A dál už mě to nebaví, doučte se to sami. Další díl bude, až nastane čas. Jeden drsný máme napsaný už asi rok a půl, ale musím ho trochu zjednodušit, abyste se v tom neztratili. 😉

Domácí úkol

Zdroj článek na Aktuálně, zaneseno několik chyb navíc. Spočítejte je, každý výskyt se považuje za chybu (ne jen jev).

Česká republika se v polovině století obejde bez elektřiny z jádra a domácnosti ani průmysl to nijak nepocítí. Vyplívá to z unikátní studie chytrá energie, jenž přináší návod na radikální proměnu tuzemské energetiky, aby co nejméně zatěžovala životní prostředí a zároveň ponechala lidem dosavadní konfort.

„Provoz stávajících jaderných elektráren Temelín a Dukovan nebude po uplynutí projektové životnosti dále prodlužován,“ uvádí se ve studii, pod níž jsou podepsáni lidé z několika ekologických združení. Odstavené reaktory by neměli nahradit žádné nové.

Scénář české energetiky bez jaderných reaktorů vypracoval pro nevládní organizace prestižní Wuppertalský institut, který připravuje studie pro Německou vládu nebo Evropskou Komisi.

Studie Chytrá energie předpokládá, že v roce 2050 bude Česká energetika takřka celá zelená. Prakticky veškerý proud bude procházet ze Slunečních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů, počítá se i z dovozem zelené elektřiny z ciziny, například ze slunečních elektráren na sahaře nebo z větrných parků v Severním Moři.

Obnovitelné zdroje by mohli podle výpočtů Wuppertalského institutu bez problémů postupně nahradit i uhelné elektrárny v severozápadních Čechách. Podle studie je možné snížit dovoz ropy a zemního plynu o polovinu a zároveň srazit exhalace oxidu uhličitého o 88procent.

11 komentářů u „Co neumíte v češtině – používat přídavná jména, zájmena a překládat z angličtiny“

  1. Říkám si, kohopak bys tím asi mohl myslet 🙂
    Všechny výtky beru, ale s tím inženýrem vážně nevím, Já už mám chápání některých pojmů hodně posunuté a zrovna inženýři z Googlu mi vůbec nevadí. Naopak mi je dost proti srsti říkat ekonomovi inženýr.

  2. Nemyslím nikoho úplně konkrétně a rozhodně ne tebe – však jsem ti minule psal mail a bavili jsme se o tom. Ještě to není tak hrozné. 😉

    Tohle opravdu není narážka na tvé pobyty, to by bylo podlé. Mám na mysli lidi, kteří pracují v cizích zemích, pak přijedou a „neumí česky“ a neumí si některá slofička přeložit (viz příklady jako to control).

    (Netýká se to lzapa, ten je v Holandsku. ;-))

  3. Jirkovi jsem zrovna dneska dával sodu, že notifikace nebo rebranding rozhodně nejsou ta správná česká slova do českých knížek pro laiky :). Takže asi proto se chytil 🙂

  4. Nemohl bys to prosímtě rozdělit na více dílů? Takto je to hrozně moc informací najednou…

  5. Mně to přišlo krátké, musel jsem kus dopsat… 😉 Je to v podstatě shrnutí starších článků, skoro o všem už jsem psal… Další díl zatím hotový není, tak na to budu myslet, až ho budu psát.

  6. Proč nemůže být čeština jednoduchá? Nebaví mě pořád přemýšlet co se jak píše. Ani na to nemám muňky… éééé teda buňky.

    Mě gramatika nikdy moc nešla. To už ste si asi všim 🙂 .
    Stejně tak tápu jestli napsat jednoduší nebo jednodušší. Jedno š, dvě š, tři š…, nebo žš.

    A jak je to s tim stupňováním?

  7. Looser se dvěma o, to už musí být pořádný loser 😉

    Výborný článek jako vždycky.

  8. Bilion je diskutabilni pojem, i kdyz je zde vsem jasne, jak je to mysleno. A v Nemecku je abosolvent technicke fakulty titulovan Dipl-Ing. Mimochodem, o inzenyrech z NASA a Microsoftu jsem take neslysel , ale inzenyry z Prahy znam a dokonce osobne.

  9. Ještě dva postřehy k článku:
    1) Zvratná zájmena se nemusí nutně vztahovat k podmětu, ale obecně k činiteli děje. K němu se předmět jeho působení vztahuje. Přitom ten činitel může ve větě figurovat i v jiné poloze než jako podmět.
    2) V příkladu překladu Vám uniklo jedno slovo, které se taky často špatně překládá. Významová hranice je neostrá, ale přesto se dá rozlišovat:
    technology není technologie, ale technika
    Pozn.: V dobách, kdy se šplhouni snažili podbízet sovětům se říkávalo
    „Vot tjéchnika!“
    Jenom čekám, kdy nějaký novodobý karierista příjde s „Wow, what technology.“

  10. A když jste Vy takový frajer, tak nepiště „looser“, což znamená „uvolňovač“ (od slovesa „loose“), ale napište prosím hezky anglicky „loser“ (ačkoliv fonetická hodnota je stejná).
    Děkuji.

    Jinak spousta věcí, které uvádíte jako hrozné chyby, jsou jevy v přirozeném/nespoutaném/skutečném/živém jazyce běžně existující a pouze preskriptivismus se s nimi snaží (nepříliš úspěšně) bojovat. Tedy co to znamená? Že je to správně, poněvadž ten usus ve skutečném (mluveném) jazyce existuje a sdělení a celý jeho význam se úspěšně vykomunikuje – tedy jinými slovy: jazyk plní svojí funkci, protože mluvčí dodržuje nevyřčená pravidla, která se logicky kolem něj samého užívají, aniž by si to kdokoliv uvědomoval (protože se bavíme o mateřském jazyce, který nepracuje na ne zcela vědomé úrovni, na které se místo toho spíše odehrávají myšlenky a ideje).

    A to se nazývá jazyk. A jeho studium sahá spíše do oblasti přírodních věd a jazyk sám je třeba pozorovat vědeckými metodami jako přírodní jev/jako organismus, jak se chová a nikoliv na něj uplatňovat umělá nebo pro něj již neaktuální pravidla, není-li ovšem náš cíl spisovná/standardní forma, která má však dost omezené použití a v nepřipravené praxi se v čisté podobě používá celkem minimálně a to i od těch nejzarytějších obránců.

    Takže je se třeba rozhodnout, zda-li chceme studovat skutečný přirozený jazyk jako přírodní jev (s tím, že každý v hlavě jeden máme – jeden objekt ke studiu), nebo zda-li chceme studovat, jak se někdo odlišuje od předepsané (i když třeba svým způsobem mrtvé) standardní formy. A v tom druhém případě: Nechovejme se, jakoby ti ostatní neuměli mluvit, neuměli s druhými komunikovat. Takové stanovisko je naprosto hloupé a špatné.

    A například mluvím o nepoužívání zvratných zájmen, i když já osobně je ve své variantě mluveného jazyka stále kolem sebe slyším dost bohatě – to však nic neznamená. Navíc Indoevropský historický usus je, že se zvratná zájmena používala vyloženě jen pro třetí osobu jako alternativa k „jeho“. V latině například bylo „suus“ (svůj) jen pro třetí osoby a první a druhé osoby mohly používat POUZE: „moje, tvoje, naše, vaše“ a někdy dokonce nemusel být ani vlastníkem nominativ. (Suus rex reginae placet – svůj král se královně líbí – královně se líbí její vlastní král).
    Toto používání zvratných zájmen pro všechny osoby je slovanská specialita a historicky poměrně novinka, takže opačná tendence není nic jiného, než návrat k historickým kořenům (to jen pro Vaši informaci) a mnohými bohemisty je vnímána dokonce pozitivně.

    Někdy mám pocit, že lidé, kteří se zamilovali do gramatických předpisů, zapomněli rozlišovat mezi uvedenými dvěma jevy.

  11. Myslím, že Vaše úvahy jsou vesměs správné, až tedy na to, že například angličtina zvratná zájmena má (reflexive pronouns). S těmi překlady inženýrských titulů bych byl opatrnější, protože ono to není tak jednoduché. Máte samozřejmě pravdu, že slova „engineer“ se dá použít v mnoha významech, které se nerovnají českému pojetí inženýrského titulu (například strojvůdce je „engineer“), ale na druhé straně, je stavební inženýr „civil engineer“. Kromě toho existují v Severní Americe asociace inženýrů – člen takové asociace musí bát vysokoškolsky vzdělaný inženýr. S těmi magistry bych to také nepřeháněl – drtivá většina severoamerických inženýrů má za sebou čtyřleté studium, což je bakalářský titul a dokonce se tomu říká Bachelor of Engineering (BEng).

Komentáře nejsou povoleny.