Jak se staví větrná elektrárna

Když jsem se vracel z olomouckých kančích hodů, zarazila mě na Libavé, kudy jezdím tak jednou týdně, novinka.

Nová větrná elektrárna, ale dosud ve výstavbě. Za Potštátem už dvě stojí a od roku 2005 dodávají proud (aspoň myslím ;-)). Na obrázku (zdroj mapy.cz) je vidět, že stojí nedaleko silnice. Je to na kopci a mají přímý výhled na Beskydy. Ta cesta vede z dálnice od Olomouce přes Potštát do Oder (a pak Fulnek, Vrchy, Hradec, Opava).

Ovšem kousek dál, když se sjede dolů k osadě Lipná a pak nahoru, kde začínají lesy a divočina (po jejich projetí jste skoro v Odrách) se na kopci tyčil jeřáb a ohromné těleso nové elektrárny. Musel jsem odbočit – a nebyl jsem sám, komu se jeřábník z tepla své mašiny posmával…

Nová elektrárna je také na kopci, jak jinak. 😀 Fouká tam pěkně, takže to má firma Eldaco dobře spočítané. O elektrárně se píše i na fan webech, i když ještě není úplně hotová.


V kroužku jsou stojící, čtvereček je budoucí větrák

Fotky jsou dokumentační, žádný art. Na zemi se „válely“ 45 metrů dlouhé části vrtule. Polk. Strojovna už byla nahoře, však se podívejte na ten jeřáb. Vlezl jsem do jednoho křídla vrtule.

No mazec, chvála techniky. Ale zima tam byla jak cyp. Více fotek v galerii.


Když jsem chystal tento zápis, našel jsem na mapě nedaleko od místa, kde se staví a které na mapě pochopitelně není, zajímavý půdorys – na Google Earth je ovšem půdorys nějaké budovy. Nevíte, co by to mohlo být a jak je to asi staré? Zřejmě se tam příště stavím, jestli bude světlo, až kolem pojedu…

Křížový půdorys v poli
Mapy.cz

Půdorys v poli
Google Earth

Fotografie k článku

K článku existuje více fotek. Prohlédněte si je v galerii.

6 komentářů u „Jak se staví větrná elektrárna“

  1. hezké fotky, opravdu, taky se podíváme,až pojedeme okolo:o)
    už vím,proč jsi nepřijel na to kafe!!

  2. Tyyy jo to je fakt vrtule? No elektro to je vejvar, ČEZ to musí vykupovat za trojnásobně vyšší cenu, než to pak prodá. Jenže ono to není moc účinný, veliký problém je s fázováním (nebo jak se to jmenuje). Musí se to točit 50 Hz, což není zrovna vždycky, ale mají na to nějaký mechanismy…

  3. na to, jaký to má nízký výkon a efekt, je to docela sofistikovaný stroj….

    Včera jsem jel kolem, jeřáb už už je odstavený, strojovna asi už sedí, jak má.

  4. No, ten „půdorys“ vypadá jako fotogrammetrický vlícovací bod, používá se právě pro georeferencování při snímkovém letu, je přesně zaměřen a jeho souřadnice se potom dají využít pro stanovení souřadnic ostatních objektů na snímku. Google pokud vím využívá snímky z družice, tam bude patrně georeferencování probíhat jiným způsobem. Na GE je zřejmě obyčejná velká hromada hnoje;).

  5. Wow, tak to jsem nevěděl, dík.

    Hnůj zní taky logicky, ale proč je kolem něj tolik místa? Ale to už je jedno… 🙂

  6. 2 lzap> ad. rozfazovani – co jsem slysel, tak rakouske a nemecke vetrne elektrarny miluje cela Evropska rozvodna sit, protoze jim delaji pekny bordel prave tim, ze nejsou vzdycky uplne synchronizovane (vitr take porad nefouka, ze? a „porucime vetru-desti“ zase nejak casem vysumelo 🙂 ). No, a kdyz uz tu mame VE – delal jsem diplomku (jaderne reaktory) a srovnani s alternativama nesmelo chybet – tak vetrna energie vychazela mnohem drazsi. Reci ohledne ekologicke cistoty jsou kec – pri provozu jaksi vznika zvuk – a bohuzel frekvence zasahuji i do „infrazvuku“ ktery zivocichove (snad s vyjimkou velryb a slonu) zrovna nemiluji 😉 Nemluvim o spotrebe prostoru na 1MW

Komentáře nejsou povoleny.