Reakce na hloupý článek v Hospodářských novinách: Open-source software se firmám vyplácí!

Po přečtení titulku Lukášova článku, kterým reaguje na text v pátečních Hospodářských novinách, jsem si je zakoupil (zachránil jsem poslední vydání před stoupou).Chtěl jsem samozřejmě vědět, co ho tak rozčílilo, že se rozepsal na osm kilobajtů (jak jsem si teď spočítal). Jeho reakce jsem četl až po samotném předmětném textu, abych nebyl ovlivněný. Článek v Hospodářkách mi hnul žlučí stejně jako jemu.

Jak si článek přečíst

Bohužel není možné článek publikovat, ačkoliv jsem si ho naskenoval. Nechci se zbytečně vystavovat nařčení, že šířím autorsky chráněný materiál. V současné době je článek v archivu a je přístupný po zaplacení 10 Kč smskou. Pokud si jej chcete přečíst, buď zaplaťte, nebo doufejte, že se článek z archivu vynoří. Pak hledejte název Použití bezplatného softwaru se firmám může prodražit (uvádím odkaz od Lukáše, který zřejmě platil o minulém víkendu; poté byl článek uzamčen).

Co v článku zaznělo a proč jsou to žvásty

Níže uvádím tvrzení, která jsou vytvořena vinou neznalosti, neinformovanosti nebo – k čemuž se přikláním – spoluprací s PR oddělením Microsoftu nebo jiné firmy vyrábějící closed software. Lukáš mnohé argumenty uvádí. Souhlasím s ním, mě ovšem obzvláště naštvala tato tvrzení:

Setkal jsem se s případem, kdy Microsoft během jedné z akvizic ve Švédsku opomněl pátrat po open source softwaru (OSS). Když jeden kolega na tuto skutečnost upozornil, zjistilo se, že open source byl použit. Na to konto z celé transakce sešlo,“ říká Vojtěch Chloupek, partner Bird&Bird.

Z toho vyplývá, že open source je blokem a zábranou v podnikání a že s open-source softwarem nelze podnikat. To je lež! Na open source staví svůj business Red Hat, ale také třeba české firmy jako Enlogit, Servodata, Zonio, Avonet, Corenet nebo Elos Technologies. Ano, Microsoft je největší a je jenom jeden, podobně velký příklad po ruce nemám – počítat ale můžeme Google.

Z textu dále vyplývá, že open source software je čímsi infikovaný. Sousloví „infikovaný software“, který podsouvá nebezpečnost, se opakuje až do konce článku.

Je to zákeřné zneužití slov, které laická veřejnost chápe jako vyjádření nebezpečí a rizika. Uvedení v souvislosti s open-source softwarem je nepatřičné a já ho chápu jako záměr s cílem poškodit v očích čtenáře open source.

To [zpřístupnění zdrojového kódu, pozn. VO] ale znamená, že každý má přístup ke všemu, a tím je ohrožena bezpečnost. Představte si, že ve veřejné správě vznikne nějaké dílo. Široké spektrum osob tak bude moci zkoušet hledat díry v tomto softwaru,“ vysvětluje [Josef Donát, partner Rowan Legal].

Absurdní – aneb jak obrátit výhodu v nevýhodu a tvrdit, že nahoře je dole, tedy pokud se pověsíte nohama ke stropu. Čtěte ještě jednou: lidé by mohli v open source hledat chyby, což je bezpečnostní riziko. Pan Donát se nepozastavuje nad tím, že v klasickém uzavřeném modelu chyby nikdo hledat nemůže (kromě výrobce) a že veřejná správa používá software, o kterém neví, jaké chyby obsahuje. Otevřenost je výhoda a veřejná kontrola odborníků chyby odstraní a software zdokonalí. Není to snad v zájmu veřejné správy?

Open source software umožňuje široké veřejnosti využívat mnoho řešení prostřednictvím volně šířeného softwaru.[..] Společnosti jako Google, Novell, Red Hat nebo Intel jsou velkými podporovateli open source. […] Provozujeme laboratoř v naší americké centrále, kde open source software vyvíjíme. Výsledky práce nepoužíváme komerčně,“ říká Roman Šuk z české pobočky Microsoft.

Pan Šuk potvrzuje, že open source testují v laboratoři firemní američtí vědci, ale do businessu si ho nepustí. Jinými slovy sděluje: uvedené firmy ho používají, ale Microsoft jej pouze testuje v laboratoři, protože pro skutečné nasazení se nehodí. Lež, blábol, kec!

Linux pohání burzy po celém světě, používá se v podnikání i ve vzdělávání:

Kdo si však na licenční podmínky OSS nedá pozor, může tvrdě narazit.

Narazit můžete při podnikání s mnoha věcmi (nebo na mnoho věcí). OSS s nijak nesouvisí s tím, jestli dodržujete dohody, zákony nebo licenční smlouvy čehokoliv. Pokud jste neschopný nebo chcete podvádět, open source na to nemá nejmenší vliv.

Podnikejte s open source a nebojte se hloupých článků v novinách. Open source je legální a vhodný do firem, škol a zejména státní správy.

 

Připomínám, že také tento článek je vydán s licencí Creative Commons BY-NC-SA 3.0. Vyzývám tím uživatele open source, aby zde uvedené pasáže použili a vydali, kde je jim libo (s uvedením autora).

20 komentářů u „Reakce na hloupý článek v Hospodářských novinách: Open-source software se firmám vyplácí!“

  1. Inu, asi nejkontroverznější je výrok pana Šuka z Microsoftu o tom, že ho (OSS) nepoužívají komerčně, což vzhledem k uzavřenosti zdrojových kódů jejich produktů lze jen těžko ověřit. Zároveň lze říci, že to co pan Šuk tvrdí, není až tak úplná pravda, protože například TCP/IP stack ve Windows 2000 (a asi i pozdějších) je založen na FreeBSD TCP/IP stacku, tedy Microsoft opensource software používá ve svých produktech. To, že BSD licence není tak striktní jako GPL jim akorát umožnilo to, že si kód pouze vzali, upravili ho pro své (komerční) potřeby, ale nic je nenutí inkriminované zdrojové kódy otevřít. Mimochodem i ve Windows 7 stále existuje adresář Windows/System32/drivers/etc jako pozůstatek (nebo nutnost) pro TCP/IP stack z FreeBSD.

  3. @Pavel – Winsock je založen na BSD UNIXu verze 4.3, nikoli FreeBSD. Ale to nic na sdělení nemění. V hlavičkových souborech je uveden copyright BSD a Microsoft skutečně používá ve Windows open-source.

    @Vlasta – ad placení. Noviny jsem si koupil o víkendu, ten odkaz jsem zpětně vygooglil.

  5. trochu som na tento článok odkázal, hádam nevadí 🙂 napísal som niečo na rootové blogy o tom, čo si o tom myslím 🙂

  6. @stano Díky. 🙂

    Psal jsem právě redaktorovi, jsem zvědavý na jeho reakce.

    Psal jsem také Filipovi Molčanovi a četl jsem celé jeho odpovědi, které do redakce poslal. Jsou mnohem rozsáhlejší a do výsledného článku byly vytrženy z kontextu a zásadně ořezány.

  7. „Kdo si však na licenční podmínky OSS nedá pozor, může tvrdě narazit.“

    takže Windows má z pohľadu používateľa dobrú licenciu a Linux nie? ICQ má lepšiu licenciu ako Miranda či Pidgin? Môžem používať MS Office kde chcem a ako chcem a OpenOffice nie?

    Zaujímavé 🙂

  8. môžeš napísať aj mne niečo pod článok, keď už si taký rozbehnutý 😀

  9. Aha, další vtipná věc… když jsem se teď pokusila článek zaplatit formou SMS, zpráva nejde odeslat. Opakovaně. Copak to je? 🙂

  11. Heh, zajímavé je, že včera jsem si článek normálně přečetl, a nyní je zamčený. Asi se redakci HN nehodí , aby si ho četli lidé a firmy, kteří OSS běžně používají. Nicméně mobilní verze článku teď otevřít jde. Ale celkově jsou v článku i jiné perly než výroky pana Šuka z Microsoftu. Třeba ta o „bezpečnosti“ od pana Donáta, to je tedy sdělení hodné „odborníka“ v IT.

  12. Tomáš Hülle z Economie podle mého soudu zaměnil „virální povahu licence GPL“ viz:https://cs.wikipedia.org/wiki/GPL odstavec Kritika, za „infikovaný software“, zmiňuje OSS licenci a tak dál a tak podobně (spolu s polním kurátem Otto Katzem). Myslíte Vlastimile, že se dočkáte nějaké reakce výše zmíněného? A ten si doplní vzdělání? Zkusil jste mu své výtky doručit aby se ke svým tvrzením vyjádřil?

  13. Pan Hülle mi odpověděl, podle reakce soudím, že minimálně o diskuzi zájem má. Psal, že je dnes zaneprázdněný. Budu se snažit publikovat v HN protiargument, čemuž se pan Hülle nebrání (tedy – píše, že se pokusí publikování zajistit). Budu informovat zde na blogu.

  14. pro ty co nemají chuť platit za shlédnutí „článku“ na stránkách HN nabízí ČSOB zřejmě zdrojový kód https://www.csob.cz/cz/sme/infoservis/legislativa-a-pravo/pravo-informacnich-systemu/Stranky/infodet.aspx?para=7982
    (to jen pro případ, že zablokují i mobilní verzi)

    pokud si mám udělat názor na celé HN z článku p. Hülleho, tak musím říct, že od doby, kdy jsem si je jako student občas kupoval na zkrácení cesty vlakem, klesly HN pěkně hluboko – autor v článku skáče zleva doprava, uvádí polopravdy, lži, o popisovaném problému nemá vůbec páru (nebo to alespoň přede mnou dobře tají)

    musím pochválit Microsoft za povedený článek, když už ten software stojí za …, tak aspoň PR divize funguje skvěle

  15. Aneb co čekat, když článek je napsán za podpory Microsoftu. Dokonce si MS dovolil zamlčet, že oni sami docela hojně používají BSD licencované knihovny ve svém software, který poté prodávají.

    Připomínám, že také tento článek je vydán s licencí Creative Commons.

    Toto je častý nešvar, prosím vyvarujte se jej. Creative Commons není licence, je to sada velmi různorodých licencí. Konkrétní licence (zde použitá) je Creative Commons BY-NC-SA 3.0.

  16. Myslím, že článek je špatný, ale nemyslím si, že by se na něm aktivně podílel MS – stejně jako Filipa oslovil autor pana Šuka. Je to hloupá tradice – automaticky se ptát Microsoftu, dělají to všechna média. Red Hatu nebo české pobočky Googlu se neptají. Nevím proč. Je to stejné jako se ptát v Plzni, co jim nejvíc chutná na bernardovi… Dá se čekat, jaká bude odpověď.

    @Sten Díky za upozornění, myšleno to bylo „s jednou z licencí“. Doplnil jsem to konkrétně.

  17. Dobrý večer,
    opravdu jen ve stručnosti, protože jako každý velice bojuji s časem.

    Diskuzi se nebráním, ale nemám bohužel prostor, abych mohl reagovat obsáhle na všechny e-maily, které mi dojdou. Snažím se zajistit možnost alespoň jedné reakce na mnou napsaný článek přímo v HN, ale nemohu to garantovat.

    Za článkem a jeho podobou si stojím. PR Microsoftu nedělám a jakékoliv nařčení v tomto duchu odmítám. Pokud chce někdo něco obdobného tvrdit, tak prosím o přiložení jakéhokoliv důkazu. Vyjádření společnosti Microsoft jsem obdržel na rozdíl od dalších včas. Kontaktoval jsem stejný počet komerčních i open source společností. Všem jsem poskytnul na vyjádření několik dní a citovat jsem mohl pouze některé. Využil jsem vyjádření Microsoft, protože prokazovalo, že už i společnosti jako Microsoft využívá OSS (Potvrzuje prohlášení Filipa Molčana)

    Vyjádření Filipa Molčana dle mého názoru z kontextu vytržené není, resp. nikdy není možné publikovat celé vyjádření, jak by si to řada komentátorů představovala. Proto jsem vybral pasáže, které mi přišly nejrelevantnější. Žaloby OSS společností proti komerčním byli už i v Německu a nikoliv pouze v Japonsku či U.S., jak se mi někdo snažil předkládat.

    Zprostředkování článku a fungování objednávky je mi záhadou, ale není to jistě účelné. Za článkem a údaji v něm si stojím.

    Na článek publikovaný na blogu p. Zapletala jsem psal již obsáhlé vyjádření přímo jemu, kde jsem se mu snažil problematiku vysvětlit. Nezlobte se prosím, že nemohu obhajovat každý svůj článek, ale věřte, že jsem nad článkem strávil spoustu času a veškeré své závěry mám podložené. Článek se dal samozřejmě napsat jako vždy formulačně odlišně, ale to je již na každém autorovi.

    Kvůli času se již nebudu v tomto fóru více vyjadřovat, ale diskuzi se nebráním. Pokud by byl ze strany OSS komunity s ohledem na poměrně negativní reakce na článek zájem prodiskutovat problematiku, tak se nebráním společné schůzce. Nemohu si ale časově dovolit více než jednu.

    Pokud jsem ale i tak zklamal Vaši důvěru v HN, tak mne to velice mrzí, ale nenapadá mne, co bych mohl ještě více udělat? Jak jsem již opakovaně psal. Za objektivitou a pravdivostí článku si stojím.

    S pozdravem

    T.H.

  18. No proste dal TH dohromady nejaky material a udelal z toho vycuc, ktery bohuzel stoji za prd. Pro priste uz by o tomhle tematu nemel radeji vubec psat, pokud o tom nema alespon minimalni znalosti, popr. pokud to neni predmetem jeho permanentniho zajmu.

  20. O Rowan Legal jsem měl lepší mínění, škoda. Takový výrok může vypustit z úst leda diletant.

    BTW: na podobné bláboly (i když zdaleka ne tak hrozné) jsem narazil tady: https://nastroje.knihovna.cz/licence Asi to mysleli dobře, tak se jim chystám napsat připomínky. Pokud byste mě někdo chtěl předběhnout a ušetřit mi práci, pošlete mi to v kopii až jim budete psát 🙂

Komentáře nejsou povoleny.