Nevím, jestli je patrné i lidem, kteří sledují jen zprávy v televizi, co se za poslední rok dva změnilo. S nástupem Babiše do vlády, což lze chápat jako jeho tah k premiérské sesli (takové malé Games of Throne), a hlavně současným nákupem několika médií, se podle mnoha lidí vytratila svoboda tisku a vyjadřování ve veřejném prostoru.
Ostatně i mnoho umělců jelo v uplynulých letech nějakou Agrofert tour, takže lze úspěšně pochybovat o upřímnosti jejich „umělecké výpovědi“ (pokud něco takového vůbec měli). Zkrátka si myslím, že jsme se úspěšně dostali do období, kdy je ta ještě nefunkční demokracie nějak na obtíž. Nechci se ale pouštět do politických komentářů, na tomto blogu nemají místo. Chci jen nastínit důvody, které stály za vznikem nových médií. Některá z nich mě zaujala, tak se chci podělit o názor.
Tento článek jsem napsal na jaře 2015 a půl roku ležel ladem. Cítil jsem, že mu něco chybí, potřeboval uzrát. Myslím, že už se tak stalo, tak ho vydávám.
Echo24 a Týdeník Echo
Vznikl na jaře 2014 jako online web a někdy začátkem podzimu(?) vyšel první tištěný Týdeník. V červnu 2014 jsem si předplatil na 3 měsíce přístup do archivu Echo24.cz a po skončení jsem byl připravený zaplatit si předplatné tištěného týdeníku (!).
Nakonec jsem to neudělal.
Že jsou někteří šéfredaktoři více či méně excentričtí a jejich reakce mnohdy hysterické, vím už dávno, ani je nemusím sledovat na Twitteru.
Čo jim hrabe do piči? AB povyk, že má na někoho složku, chápat nemůže, tak se kdysi naučil pracovat a díky tomu je tam, kde je dnes.
— Dalibor Balšínek (@balsinek) June 18, 2015
Ovšem ego Dalibora Balšínka (šéfredaktor Echa) a jeho vyjadřování mě naprosto odradilo a Echo jsem přestal na několik týdnů číst. Mezitím se ukázalo, že se dali bulvární cestou a během asi tří měsíců se dostali někam na okraj seriózního média. Zklamalo mě to.
Od předplatného mě v té době kromě šéfredaktora odradila také absence verze pro Android, nechtěl jsem papírovou verzi. Android verze nyní existuje.
Nicméně tištěný Týdeník, i když je to celkově low cost (levný papír a vzhled), si občas koupím a dělá na mě velmi dobrý dojem hlavně obsahem. Ale už si ho v papíru nepředplatím, protože bych ho nestíhal číst a protože jsem si předplatil časopis jiný.
https://echo24.cz/s/predplatne
Reportér Magazín
Dostal mě hned. Slušně dělaný, originální témata, netlačí svůj názor jako Respekt (nebo možná ještě neměli prostor, nevím), podle prvních čísel nemele pořád dokola stejná témata. Kvalitní zpracování (i webu) a hlavně vychází jen jednou měsíčně, což znamená, že lze očekávat pečlivě zpracované články. Předplatné navíc bylo levné, jen 500 Kč za 12 čísel kvalitního čtení, v tomto případě jsem si zvolil papír (i když mám přístup i do archivu). Jsem spokojený, i když čtu každé číslo se zpožděním. Je to vhodně zvolený mix aktuálních zpráv a nadčasového čtení.
Magazín Dotyk
Není nový, ale objevil jsem ho až s tabletem, který jsem si pořídil v září 2014. Zabývá se tématy z historie, technologiemi a mezinárodním děním. Líbí se mi přehledové články typu „nejbohatší teroristické organizace světa“ nebo „milionáři První republiky“, přináší mi kontext a nové informace.
Spolu s ním se objevuje Dotyk Byznys, který myslím jde podobným směrem jako Euro nebo Ekonom, jen má jiný formát. Čtu ho taky, výběrově.
Dotyk je zdarma a do tabletu se stahuje automaticky. Lze ho číst i na webu. Rozhodně doporučuji, pro mě je to dobré čtení. Akorát vychází moc často a už ho nestíhám číst poctivě.
Svobodné fórum, Free Czech Media
Pavel Šafr (ojojoj), Barbora Tachecí (auauau), Tomáš Klvaňa (cože, ten?) a Jan Jandourek (ok, neznám) založili 17. listopadu 2014 spolek (dříve, před NOZ, by to bývalo bylo občanské sdružení) Free Czech Media a spustili online médium Svobodné fórum. Kritizují hlavně Babiše, a to způsobem dnes už pouze hysterickým. Dávají si za cíl dělat svobodnou žurnalistiku a hlídat demokracii, na což podle nich velká média rezignovala.
Nedávno pan Šafr oznámil, že končí a může se na to vy…. Druhý den, po vystřízlivění, to všechno vzal zpátky a přislíbil vystrašenému národu, že boj proti Babišovi nevzdá. To vše samozřejmě s pobavením komentovali ostatní novináři (což se jim bezesporu vrátí).
Pavel Šafr na Svobodném fóru: stahuju se z veřejného života https://t.co/39x2ZbPOQm
— Redakce Lupa.cz (@zpravickylupa) August 13, 2015
Novinář Pavel Šafr @afrpsfr vzal zpět svá slova o odchodu z veřejného života, nadále pracuje pro @svobodneforum → https://t.co/ZHmuot9WXS
— Media Guru (@MediaGuruCZ) August 14, 2015
Jako neziskovka budou podle mě mít brzy problém s financováním a s etikou. Bude dost obtížné, aby zvládali dělat dobrou novinařinu a ještě byli dobrou neziskovkou. Přijímání peněz od dárců je pro nezávislé médium rizikové, protože se může ukázat, že to bylo od jihoamerické guerilly, paštunských rebelů, z DC nebo Kremlu…
Za zmínku ještě stojí weby HlídaciPes.org a e-zin A2larm.cz, ale ani jeden nechápu jako médium, které by chtělo zasahovat do světa klasických médií a čtu je výběrově.
Co čtete vy, pomiňme samozřejmě velkou 4+1 (iDnes, Lidovky, Novinky, iHNED + Aktuálně)? Jak vnímáte mnou uvedená média vy?
Mám předplatné na magazín Reportér. Je to jediný magazín, který jsem schopen přečíst opravdu celý od začátku až do konce. První čtu to, co mě zaujme, pak zbytek. Žádný jiný papírový nebo online časopis nečtu.
Před lety jsem přestal číst zprávy komplet, nedíval se na ně ani v TV. Pak přišlo Echo24 a já je začal číst a fandit jim. Po pár měsících jsem toho nechal. Kdyby ne, asi bych se zbláznil nebo oběsil. Nechci si ničit náladu a zdraví tím, co nemohu ovlivnit. Pokud je něco opravdu důležité, nakonec se to nějak dozvím. Na denní porci nenávisti a špatných zpráv nemám dost sil.
P.S. Opravdu by se hodil náhled před odesláním 🙂
Dříve jsem četl počítačové a na provozování sportovních aktivit zaměřené časopisy. Už ne. Jsou to teď prodejní katalogy s mnoha velkými fotografiemi tu a tam lehce doplněnými „odbornými“ články. Na společnost zaměřené časopisy jsou děsivé. Noviny obecně vypadají, jako by je psala parta středoškoláků.
Zkrátka a dobře placený papír je pro mě historií. Na internetu najdu pro mozek podstatně více podnětů.