Rubriku o češtině jsem přestal psát. Už nejsem učitel češtiny, korektury už nedělám a chyb kolem sebe člověk vidí tolik, že už to nemá cenu ani vyvracet – nechci navíc vypadat jako grammar nazi. Ale hloupost některých autorů v práci s jazykem je opravdu donebevolající.
Prostě jsem to nemohl vydržet
To takhle otevřu titulní stránku Aktuálně a vidím toto:
Místo vymyšlené kauzy o Jidášovi, kterého neznají maturanti, bychom měli přemýšlet, jak je možné, že absolvent žurnalistiky na Univerzitě Karlově Jakub Plíhal, který je autorem tohoto konstruktu, může pracovat v novinách. Možná taky, jak je možné, že tou školou vůbec prolezl?
Už je to dávno, co jsme na uni řešili transkripce a transliterace, navíc jsem nestudoval překladatelství, takže v kvantech historické gramatiky to zapadlo už tehdy, natož abych si vzpomněl na detaily dneska. Ale absolvent jazykového oboru (kam tedy řadím i novináře a elévy) podle mého názoru musí sakra vědět:
- jak se zvuky vyslovují,
- jak se zapisují,
- že je to v každém jazyce jinak,
- že to nemusí vzájemně odpovídat, a proto
- se to přepisuje pomocí transkripce a transliterace.
Opravdu nemůžete slyšet dvě „s“, „i“ a „y“. Pokud do symbolické výslovnosti napíšete [typ], musíte vyletět hned z Úvodu do studia.
Rusové píšou „Россия“, předpokládám, že výslovnost se pohybuje zhruba od [rosíja] k [rašíja], kde „š“ je mnohem měkčí než umíme my. Určitě neříkali něco, co anglicky hovořící mluvčí zapisuje jako „rossiya“, protože „j“, které v ruském slově slyšíme a v češtině pro něj znak máme, se v angličtině čte zhruba jako [dž], takže ho nemůžeme použít (zaměnili bychom foném, zvuk) a místo něj se jako zástupný znak používá „y“.
To jsou ale písmena (grafémy), nikoliv zvuky (fonémy)! Mezi nimi není žádný extra vztah, dává je dohromady historický úzus a gramatika. Je nesmysl myslet si, že někdo vyslovuje „y“ a ještě k tomu popisu této situace použít transliterovaný tvar z jiného jazyka!
Jidášku na křížku…
Opravdu nechápu, jak takovou hovadinu mohl autor napsat. Správně by mělo být „Rosija, rosija!“ znělo Vítkovem, asi i s malým počátečním písmenem, protože jde o přibližný záznam zvuku, který popisujeme znaky latinské abecedy (resp. do češtiny).
Já tu rubriku snad obnovím.
Nechci se mýlit, ale z hodin ruštiny si pamatuji, že o se vyslovuje a. Tudíž Vítkovem mohlo znít „Rassija, rassija“
To přesně nevím, co jsem slyšel ve filmech nebo TV, bylo to mezi „o“ a „a“. Takže jo…
Rossiya je prostě anglický přepis slova Россия.
Ruština se vždy přepisuje z psané podoby. Skutečný zápis zvuku je opravdu výjimečný, protože obsahuje všelijakou tu hláskovou změnu (redukce o – a aj.). Podobně angličtina, tam by snad taky nikdo neočekával zápis zvuku místo psané podoby.
Ještě stále, Radku, ve Vašem přepisu přebývá jedno „s“…
Tak to proboha nikdy nechod na nejakou moji prezentaci v češtině. Tezce hledam ceske vyrazy uz i pro obycejna slova. Vnikaji patvary, které slepim mou vynikající gramatikou… 😛
Další z možných řešení je nečíst portál Aktuálně.cz. Jejich články, zvlášť ty titulní, mě už dlouhodobě lezou na nervy. Já už čtu jen zprávy Radiožurnálu (ale i tam se chyby nachází).
Známější je mi z doslechu spojení: „Ježíšku na křížku.“ Je to zřejmě taková modlitbička, zřejmě znamenající podivení lidí nad věcmi, které by měl podle nich každý znát a nezná.