Když jsem byl se synkem před třemi lety na výletě v Muzeu Tatry Kopřivnice, fotili jsme si omšelou Slovenskou strelu a bylo nám, asi jako všem, líto, že tam stojí tak sama, opuštěná, zapomenutá… No to jsme ale netušili, že..
vlaky
Všechno funguje, díky!
Je středa ráno a mně se moc nechce, i když vlastně chci. Zítra školím WordPress v Praze, dneska k večeru mám domluvenou schůzku v centru Prahy. Ale pořád sedím na zadku doma v Opavě. Měl bych za pár hodin vyrazit, ale ještě ani nemám lístek. Nevím ani, se kterou společností pojedu (České dráhy, Leo Express, Regiojet). Tak hurá na to, zadávám adresu jízdních řádů.
Nové podmínky Českých drah – jízdenky už nejsou vázané na vlak, lze je mít jen na displeji
Konečně jsme našel e-mail, kde mě ČD informují, že jejich prodejní strategie se standardizuje a že některé zkostnatělé metody konečně přestávají používat. Blahopřeji k takovému rozhodnutí. Konkrétně: Jízdenky už nemusíte tisknout, stačí ukázat PDFko na displeji (protože čárový kód už mají roky, že). Jízdenky taky nejsou vystavené na konkrétní spoj, byť tam bude napsaný (úprava programu je moc drahá?). Hurá. Platí od 10. června 2012.
Kdy se zaměstnanci Českých drah naučí aspoň správně vyslovovat cizí jazyky, když už je neovládají?
Nejsrandovnější je asi hláška, kterou namluvil pro nádražní rozhlas nějaké Brňák s těžkým akcentem. „Vérte fórgeste, ochtunk, bitte. Der ojrocity cúk numr ochtuntzíbzig kommt cu dém dritn bónštajk glojs ojnc.“ To se člověk ještě zasměje. Ale online hlášení v expresech je peklo jazykové výuky středních odborných škol. Učňáků.