Názvy zemí, jazyků

Jak se píší názvy jazyků, zemí a přídavných jmen od nich odvozených.

Názvy jazyků

Píší se s malým počátečním písmenem: čeština, němčina, slovenština, angličtina.

Názvy zemí

Názvy zemí (a místní jména obecně) se píší následovně:

• jednoslovné názvy se píší s velkým počátečním písmenem: Slovensko, Německo, Čína
• víceslovné názvy se píší s počátečním písmenem velkým, dále se s velkým píší všechny části jména, které jsou také vlastním jménem: Ústí nad Labem, Valašské Meziřící
• malým písmenem se tedy píší předložky a obecná slova, která jsou součástí celého víceslovného pojmenování: Česká republika, Ruská federace, Čínská lidová republika

Přídavná jména

Přídavná jména vytvořená ze jmen vlastních se píší malým počátečním písmenem (pokud jimi samozřejmě nezačíná víceslovné vlastní jméno, jak je vidět výše): Spojené státy americké, český jazyk, slovenští čtenáři, německý časopis.

A Linux?

Platí zde výše uvedené, tedy: linuxový program, linuxový portál, linuxový časopis. Ale: jádro Linuxu, problémy Linuxu.

Mírně matoucí poznámka. Je možné (a budeme se s tím setkávat více a více) psát linux také s malým počátečním písmenem. Jak to? Z původního vlastního jména dnes tento výraz získává druhový význam – můžeme totiž mluvit o linuxech, tj. jednotlivých distribucích a verzích linuxového operačního systému. Označení „linuxy“ pro jednu kopii systému (podle „vzoru“ „windowsy“ je samozřejmě chybné a nepatřičné).

Podobná tendence je normální a lze ji pozorovat u mnoha slov v češtině: švejk, donchuán, donkichot (typové označení človeka), niva, eidam, apetitto (sýry), plzeň, braník, gambrinus (tj. pivo, které člověk pije – ne označení konkrétní značky, nýbrž druhu).