Jazykový zápisek – po dlouhé době rubriku opět trochu oživím, protože je to třeba. Dnes a denně totiž čtu texty, jejichž autoři tyto a další výrazy neumějí používat. Nebo si spíše stylistické rozdíly neuvědomují, což je třeba v případě novinářů ještě horší.
Chceme-li vyjádřit, že nastala situace, na niž měla vliv nějaká příčina nebo důvod v minulosti, máme na výběr několik možností. Je mezi nimi ale výrazný stylistický rozdíl, který ovlivňuje celkové vyznění textu.
Jaký je rozdíl mezi příčinou a důvodem?
Příčina je něco, co se stalo a má to vliv na současné dění. Podstatné je, že jsme to nemohli ovlivnit, stalo se to z principu „běhu věcí“ – patří sem např. plynutí času, obvykle společenské události nebo počasí.
Orkán je příčinou hmotných škod. Inflace je příčinou zvýšení cen.
Důvod je naopak faktor zasahující do současného dění, který jsme (nebo někdo) ovlivnit mohli.
Nezřízené utrácení je důvodem toho, že jsou české rodiny zadlužené. Absence poslankyně je důvodem, proč nehlasovala pro kandidáta své strany. Příčinou její absence byla nemoc.
Existují situace, kdy nelze poznat, zda jde o příčinu, či důvod. O to více záleží na citlivém vybírání patřičných výrazů a obratů.
Příčiny bývají obvykle negativní. Důvody bývají neutrální nebo pozitivní. Ale není to samozřejmě pravidlem. V souvislosti s příčinou a důvodem se často používají výrazy jako „kvůli“, „vinou“, „vlivem“, „díky“ a další.
Kvůli, vinou
Má negativní nádech.
Barbora Tachecí byla odvolána kvůli svým razantním změnám na Radiožurnále.
Vinou náledí docházelo k mnoha dopravním nehodám.
Díky
Má jednoznačně pozitivní význam.
Hokejisté postoupili díky výhře v posledním utkání.
Vlivem
Neutrální tvrzení.
Vlivem počasí se změnil tlak.
Špatné, ale bohužel časté příklady
- Barboba Tachecí byla odvolána díky svým změnám. Odvolání není odměna za provedenou práci, je to trest, negativní věc.
- Hokejisté postoupili kvůli své výhře. Postup je kladná věc, věta ovšem podsouvá vinu. Správně by bylo: Hokejisté postoupili díky své výhře., Hokejisté nepostoupili kvůli prohře.
- Program se díky chybě ukončil předčasně.
Úkol pro čtenáře
Schválně: napište do diskuze, jestli jsou následující tvrzení stylisticky správná. Pokud ne, navrhněte lepší řešení. Inspirace Aktuálně.cz.
- Meteorologové v Německu mu dali jméno Emma – podle tlakové níže, která ho přinese – a Český hydrometeorologický ústav díky němu vydal výstrahu pro všechny kraje, která se v některých z nich týká i povodňového nebezpečí.
- Tvrdí, že nové mrakodrapy by mohly narušit historické panaroma, tedy i to, kvůli čemu se Praha dostala na seznam světového kulturního dědictví.
- [Sešli se] Prezident Sýrie, předseda parlamentu, náměstek ministra zahraničí a nejvyšší představitelé vládní strany. A to vše díky politikovi z Česka, který ani není u moci.
- Důvodem je fakt, že Česká správa sociálního zabezpečení neuvolnila akademikům svá data.
- Společnost ECM, investor plánované stavby, odmítá, že by díky novým výškovým budovám měla Praha nějaký zásadní problém.
- Podle Marka rozpočet napřesrok získá až 34 miliard navíc, díky vyšším nepřímým daním a sociálním škrtům.
Tak co? Pište, pište! 🙂
Vlasto, dovolím si polemizovat. Tebou jednoznačně záporně míněné slovo „kvůli“ je také obětí významového posunu. Je u něj jasný původ „k vůli“, tedy záležitost pozitivní. Stejný posun zažívá i slůvko díky: „Jsem díky tomu v pěkné bryndě…“
Ještě doplním dle mne správný příklad použití slova „kvůli“: Nestavím barák kvůli tobě, ale kvůli mým dětem.
No, je to můj názor, takže můžeme polemizovat… 🙂 „Kvůli“ je posun od původního „k vůli“ (tedy k dobru) na dnešní „vinou něčeho, někoho“.
S tím „díky“ teda zásadně nesouhlasím, do bryndy se nemůžeš dostat „díky něčemu“, ale „kvůli něčemu“. Co je na bryndě pozitivního? To, co uvádíš, je špatné použití toho slova…
Barák> Nestavím barák kvůli tobě (tj. pro tebe), ale kvůli svým dětem (tedy pro ně). To je jiný případ – když si tam dosadíš „vinou“, tak to moc nesedí, což by mělo. Tohle je jiná věc.
To, o čem píšu, zachycuje následky příčiny nebo důvodu. Stavění baráků není ani jedno.
Barák jsem nepostavil díky|kvůli tobě. – Hm? Tvou vinou… čili kvůli. Tys zapříčinil, že dům nestojí.
S tím „díky“ jsem to nemyslel tak, že je to správně, ale že se to běžně používá => zažívá to významový posun.
S tím stavěním baráku jsem to myslel právě tak, že správné použití je ve smyslu „pro tebe“ (dělám to pro tebe – dělám to k tvé vůli) a záporné použití je už jen ustálený významový posun. Za 50 let možná přijde každému normální (bude to ustálené), že se slovo „díky“ používá i v záporném významu, stejně jako nám dnes připadá normální používat záporně „kvůli“.
Jo, jedna věc je norma (teorie) a druhá je úzus (praxe).
Jsem zastáncem toho, aby se pravidla měnila podle úzu. Ale to neznamená, že souhlasím se špatným používáním různých obratů – považuji to za neschopnost a nevzdělanost autora. Tím narážím na novináře, kteří se slovem „díky“ žonglují, jak je jim libo, zejména reportážníci TV Nova.
50let> Možné to je, takových posunů je hodně, ale v současnosti je ten „dík“ příliš srozumitelný – proto tvrdím, že je to kladné. Ale nejsem žádný újčava… jen mě popouzí, když lidi zcela zbytečně kazí jazyk – nepovažuji zrovna tohle za progresivní vývoj. Stejně tak jsem proti zrušení rozdílu mezi i a y v příčestí minulém (o čemž budu psát brzy).
Zkrátka – smysl mého příspěvku je: přemýšlejte, co a jak sdělujete, vše má svůj smysl a jazyk má své pěkné nuance.
S tím naprosto souhlasím. Mě vytáčejí i „standartní postupy“, „shlédnutá představení“, „60-ti procentní účast“, „pěkný holky“ a další zhůvěřilosti 😉
Vidím, že se mám pořád co učit. Díky za každý další článek o češtině :).
Zejména špatné používání „díky“ mě taky vytáčí. Vždycky, když z TV slyším, že díky nemoci někdo umřel, tak mám chuť na ty reportéry poslat ošklivou vyrážku (a kdyby je pak _díky_ té vyrážce nepustili na obrazovku, všichni bychom si oddechli).
Přesně to jsem měl na mysli…
Mazec ta čeština… 😀
– Vlasta vs Ota
Chlapi, nevím jak to je s tím vaším barákem, ale jedno vím určitě. Kvůli čtení vaší hádky (a vůbec tohoto blogu) jsem propásl fotbal 😀
Tak tohle sem nikdy neřešila. No, pokusila sem se to opravit:
1. kvůli
2. díky
3. asi vlivem ne? 😀
4. příčinou
5. kvůli
6. to bych řekla že je dobře… (nebo tam dát vlivem, ale 34 miliard navíc mi na to příde až moc pozitivní :D)
Hlavně prosím napište, jak to je správně, ať mám klid 😀
Treba ta Emma neni jednoznacna. Psat to pojistovak likvidatorum skod, tak se hodi vlivem nebo kvuli jako litost nad nemoznosti se vykroutit z zivelnich pohrom. Protoze to jsou zpravy o bouri, tak budme radi, ze nejake varovani vubec je – pozitivni ohlas na cinnost ustavu a pozitivni ohlas na nutnost zajistit stav bdelosti kraji atd. Nic neni cernobile.
Pro spravne vyjadreni musi mit clovek cit. Doporucuji nabidnout test spravneho uzivani ceskeho jazyka predevsim reporterum Idnes.
Článek dává negativní nádech předložce kvůli, přestože ta má negativní charakter. Proč by něčí vůle měla být apriori záporná?
Vizte rozdíl mezi https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=kvůli a https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=díky_1
> Hokejisté postoupili kvůli své výhře. Postup je kladná věc, věta ovšem podsouvá vinu.
Kde se tam podsouvá nějaká vina? Nevidím tam použití předložky vinou. Ta věta je správně.
Podle mne se „díky“ používá s nádechem ironie, jako v otově příkladu „Jsem díky tomu v pěkný bryndě…“ 😉
ad Čtenář – Slovo „kvůli“ má dva naprosto odlišné významy – v původním významu „pro“, v posunutém významu „vinou“. Jenomže v tom významu „pro“ se to nevztahuje k minulosti, ale k budoucnosti. Takže ta věta o hokejistech je špatně v každám případě. Kdybychom totiž vycházely z onoho „kladného“ významu slova „kvůli“, pak by to znamenalo, že postoupili proto, aby vyhráli (budoucí zápas) – což sice určitě chtějí, ale to autor té věty jistě na mysli neměl 🙂