Tata Bojs v Opavě

V neděli 9.9.2007 se měl v Opavě konat dvojkoncert skupiny Tata Bojs a Support Lesbiens. Už někdy na začátku srpna jsem si všiml nenápadného plakátku, který na koncert za 170 korun(!!) zval. Dost neprůbojně. Proto jsem byl rád, že jsem lístky někdy v půlce srpna zakoupil ve Sluně.

Koncert se měl konat ve víceúčelové hale, ve kterém jsem byl zatím poprvé a naposledy v dubnu 2006 na koncertu Divokýho Billa. Domluvili jsme se s T+D tak, že jsme se nedomluvili. O čtvrt na sedm (koncert začínal v sedm) jsem jim volal, kdy vyrazí – odpovědí bylo, že už jedou. Jedou? Jo, buržousti jeli autem, aby prý zas nemuseli pít (jak kdyby je někdo nutil), hehe. Kdybych neřekl, ať pro mě přijedou, tak mě nechali jít pěšky (mám to do haly tak 45 minut pěšky). To jsem ještě nevěděl…

Přijeli jsme k hale, kde nikdo nebyl, po koncertu nebo nedejbože davech sexuálně vyprahlých špatně nalíčených sedmnáctek s protivně dlouhýma nohama a kérkama na levém ňadérku ani vidu ani slechu.

Objevil se pár tak kolem 40 (on) a 25++ (ona), který nám se správným teatrálním drajvem přehrál svůj dřívější rozhovor s panem ostrahou, který v pozadí (měl jsem to rozostřené) čechral plastikovou lajnu přes schodiště s nápisem DO NOT ENTRY – NEVSTUPOVAT.

„Vy jako jdete na koncert?“ (on)
„Jo, jdeme.“ (ona)
„Na Tatáče a Lesby?“
„Jo, jaký jiný. Proč?“
„No, on ten koncert je, ale nebudou tam Lesby, jenom Tatáči.“
„Co?!“
„No. Oni se prej zedrali včera v Ostravě a řekli, že se na nějakou Opavu můžou vysrat.“ [nepotvrzeno, pozn aut. ;-)]
„COŽE?!“
„Navíc ten koncert není tady, ale na Rybníčku.“
„Si snad děláte srandu, ne?“
„Ne, nedělám. Mně nenadávejte, já za to nemůžu. Ale aspoň dostanete zpátky padesátku. A akorát vám to na Rybajz vyjde, když vyjdete, tak jste za hoďku tam“.

Nedivím se, že chtěli svézt. 🙂 T. šel na lesby, tak měl smůlu, já se ségrou jsme šli na Tata Bojs, tak nám to zas tak moc nevadilo. Přijeli jsme na Rybajz, zasedli na obvyklé místo, dali pár kozlíčků (hehe, to je jiná historka) a čekali na start akce. Pade zpátky jsme dostali.

TB začali hrát vcelku načas, předskokana jim dělali Miou Miou, což byla moc příjemná „křehká“ muzika ve stylu francouzského popu – nevím, jak to popsat, ale zpěvačka působila velmi křehce a étericky a mělo to velmi příjemnou atmosféru.

Následující fotky jsou z mobilu a jsou veskrze naprd, bo na na nich není – kromě Mardoši – nic vidět. Ale je to důkaz toho, že jsem tam byl.. 😉

Mardoša je vůbec stále veselá kopa. Koncert začal provoláním „Ahoj, Opavo, jsme moc rádi, že jste sem za námi přišli. My jsme přijeli až z daleké Kopřivnice!“, za což ho publikum odměnilo hurónským smíchem. (Pro neznalé: vzdálenost Opava-Kopřivnice je asi 60 km.)

Kluci hráli klasické pecky, dočkal jsem se i „pá-dádá-hm-pa-dá-dáá-u-chu“ (Kdo to pozná?), čehož jsem využil k živelnému skákání a zpívání. 🙂 V polovině akce se loučili s bedňákem, dali mu flašku, kterou Milan Cais ihned otevřel. Tím se show zcela rozpadla, protože na scénu se nahrnuli všichni z realizačního týmu, anžto cítili chlast. Publikum znejistělo, protože převážně nic nepilo. To Milan vyřešil tím, že nechal panáka kolovat (ale ke mně už se nedostal :-().

Při té příležitosti z nich vylezlo, že v Opavě končí letní turné a že nás potěší fakt dlouhým programem – naštěstí nekecali. Hráli 1:45, což je fakt dost, když to srovnám s jinými.

Koncert byl vynikající, za směšných 120 korun dvě hodiny dobré zábavy. Jsem rád, že jsem tam byl a zazpíval si staré fláky a poslechl si nové – přece jen poslední desku neznám.

Strašně se mi líbilo, že zahráli jednu z nejlepších písniček, které se jim povedly – Attention, Aux Hommes! (videoklip se mi móóóóóc líbí, hlavně Rejžek… :-D)

(Záznam je z 8.9., tedy den před koncertem v Opavě; ačkoliv Mardoša mluvil o Kopřivnici, tento fesťák byl v Brně – tak nevím.)

Tata Bojs ve Wikipedii.