Výlet, o kterém píšu, se odehrál v polovině září, což je už víc než tři týdny. Je ale natolik zajímavý, že jsem se dokopal k tomu, abych pár řádek napsal a pár fotek doplnil. Pokud plánujete novou kuchyň, tohle byste si měli přečíst a hlavně nad tím vážně zauvažovat.
Společnost Blum
Přípravy na přestavbu a rekonstrukci bytu vrcholily a Zuzka domluvila schůzku ve společnosti Blum. Pokud jako já tehdy nevíte, co je to za firmu, pak vysvětlím. Firma Blum vyrábí mechanismy, které jsou stěžejní pro fungování kuchyní – závěsy, panty, písty, výsuvné mechanismy, výklopy, rukojeti, táhla a související věci. Blbost, co řešit, řeknete si. Možná jsem si to taky říkal – jenže švára, který se vyzná, mě hned uvedl do reality – „nejlepší je Blum (a taky za něj zaplatíš)“. Začínal jsem tušit, že ta firma má image, která není živena jen marketingem, ale kvalitou.
Pro zájemce o kuchyně, které Blum nevyrábí ani neprodává (!), je připravena stavebnice v životní velikosti. Na prodejně mají krabice na kolečkách, které symbolizují jednotlivé kusy kuchyňské linky, mají patřičné rozměry a dvířka s mechanismy Blum. Firemním heslem je „šuplík“, mají tedy skoro všechny šuplíky – samozřejmě ne u vestavných spotřebičů 😀 nebo potravinové skříně. Smysl schůzky byl trojí:
- Sestavit si kuchyň v reálu a zjistit, jestli tam budeme moci tančit – a pokud ano, tak jestli to dotáhnem na waltz, nebo zůstanem u ploužáků. 😉
- Poznat technologie Blum.
- Vyzkoušet si oblek.
Kuchyň jsme si sestavili a zjistili, že je poměrně velká a že nevíme, jestli je to dobře, nebo špatně. Některé věci se prostě uvidí, až budou. Vyzkoušeli jsme si vytahování nádobí z myčky, čumění do ledničky a velmi nás zaujala šikovná potravinová skříň s promyšleným systémem šuplíků, které unesou tuším až třicet kilo. Vyzkoušeli jsme si a prohlédli otevírání, dobržďování a bylo nám vysvětleno, že všechno má svůj smysl a opodstatnění.
Proč šuplíky? Nejsou dvířka lepší?
Kdo neví, nezná a nepřepíná, řekne si jako já, že jsou s tím zbytečné štráchy a že mezi šuplíkem a dvířky je rozdíl jen v pohybu a že šuplík vyjede a do skříňky se musí hrábnout. A to je ono. Společnost Blum staví na tom, že novou kuchyň si lidi pořizují nejen ve třiceti, když je ještě nic nebolí a jsou mladí, ale také ve věku, kdy už je nejen něco bolí, ale taky jim něco v těle nefunguje. A aby si ti mladí mohli vyzkoušet, jaké to stáří zhruba tak je, můžou si obléct oblek Age Explorer.
Nadneseně řečeno je to simulátor starého těla. Není to žádný high tech, jak jsem si myslel – je to šikovně vymyšlená pomůcka. Oblek je ušitý z pevné látky tak, aby umožňoval pohyb končetin pouze do určitého úhlu – např. nezvednete ruce ani do výše ramen. Na loktech a kolenou máte bandáže, takže končetiny nemůžete ani narovnat, ani zcela ohnout. Na pažích a nohou jsou v kapsách závaží, na rukou máte rukavice, ve kterých je suchý zip tou pichlavou stranou do dlaně; každý úchop je namáhavý, nepřesný a pokud už stisknete, bolí to. Na oči dostanete těžké brýle, na uši hluchátka a na hlavu pak helmu se žlutým hledím. Je vám sedmdesát, v horším případě trochu míň. Spousta věcí vám kvůli zdravotním omezením nejde, ale není důvod, proč byste měli umírat. S tímhle lidi žijou. A vaří.
Před realizací kuchyně přemýšlejte
Zuzka se nechala obléct a pak už jen plnila úkoly – podejte mi z té skříňky dole krabičku, je vzadu (musíte na čtyři a hrabat, přičemž dovnitř moc nevidíte); otevřete si skříňku se skleničkami (otevírá se nahoru), pak ji zavřete (víko se otevřelo zcela a člověk na něho vůbec nedosáhne). Najděte drobné mince v této hromádce (kvůli šedému zákalu – helmě – nepoznáte modrou, zelenou nebo odstíny žluté), vyberte ze šuplíku s příbory lžičky na kafe (lžíce, lžičky, nože, vidličky jsou pomíchané, trvá to několik minut). A další a další. Prvně se smějete, ale pak si uvědomíte, že tohle řeší množství lidí každý den.
No a Blum nabízí řešení právě ve formě mechanismů do kuchyně: šuplíky, kam dosáhne každý (byť se o něco opře). Víko otevírající se nahoru zůstane otevřené v té pozici, kde ho necháte, neotevře se zcela. Dobržďovací písty. Široké rukojeti. Šuplíky, které se otevřou na kopnutí. Spousta detailů, které prostě fungují. No, nemá to být reklama na Blum – ale pokud děláte kuchyň, tohle je jednak kvalita, ale hlavně dost podstatná věc.
Toto poradenství je zdarma, chlapík byl v pohodě, i když jel z Pardubic a zdrželi jsme ho asi do čtyř, navíc v pátek. Měl jsem tam pocit, že ti lidi vědí co dělají a taky vědí, že mají pravdu. Doporučuju.
Aaaaaa prvni fotka. Ale dal sis zalezet … 🙁 Hergot.
Nechápu…
Už mi to Zuzka vysvětlila… 😀 Hehe
Za brždění a kopání do šuplíků člověk vyplázne moc penízků…že?
to lzap: Není to první fotka.
to vari: Kopání přijde na cca 3 tis. bez DPH. Netřískání bude levnější, ale pořád nedokážu strávit počáteční odpor, který se musí překonat při vysouvání šuplíku. Ale spíš jde jen o zvyk.