Pokus o výklad některých výsledků ze zprávy České školní inspekce – učitelé a informační technologie

klavesniceZ pracovních důvodů se zabývám inspekční zprávou ČŠI a přiznávám, že nestačím zírat. Na podzim se to dostalo do zpráv, psalo se o tom všude – podle zprávy je stav mnoha zákoutí českého školství katastrofální. Zprávu samotnou jsem četl až nyní a jsem nemile překvapen nejen tím, že se potvrdily informace o hardwaru a softwaru, které jsem znal už z podzimu, ale hlavně informacemi, které leccos vypovídají o učitelích. Vytvořil jsem grafy, pojďte se podívat.

Z webu www.csicr.cz:

Česká školní inspekce uskutečnila v období od 1. února do 30. června 2009 zesílený monitoring, jehož bezprostředním cílem bylo objektivně zjistit stav a využití ICT v našich základních školách. Zároveň se ČŠI pokusila ověřit základní teze, podle nichž je celá tato oblast ovlivněna především kvalitou materiálního vybavení ICT a schopností učitelů začlenit tyto prostředky efektivně do výuky. Detailní výsledky monitoringu jsou zpracovány ve formě připojené tematické zprávy.

O zprávě se na webu hojně debatovalo a nejvíce se durdili samozřejmě učitelé. Nemají ČŠI rádi, není se čemu divit. V dalším textu pominu tedy kromě tohoto faktu také skutečnost, že úroveň webu inspekce je poměrně nízká, web je plný technických chyb a lživě o sobě tvrdí, že splňuje určité standardy – nesplňuje. A také, že samotná zpráva má spíše průměrnou úroveň zpracování, grafy ani tabulky neobsahují celkový počet respondentů, PDF není klikací, je porušeno množství elementárních typografických pravidel a také několik pravopisných. O to teď nejde, protože, jak se škola po návštěvě inspekce třeba dozví, „my vám nebudeme říkat, jak to máte dělat líp – to máte vědět sami. My jen říkáme, že to děláte špatně.“ (Ano, tak nějak to tehdy prý zaznělo.)

Zkrátka – přes tohle se přenesme a zaměřme pozornost na obsah zprávy. Nelze inspektor(k)y podezřívat, že by si čísla vycucali z prstu. Můžeme kritizovat metodiku, ale to výsledky nezmění. A vzhledem k reakcím, které zpráva vyvolala, lze předpokládat, že výsledky lze považovat nejen za validní, ale také poměrně dobře vypovídající. Proto je nebudu zpochybňovat a pokusím se je vyložit.

Zpráva je vytvořena na základním vzorku, který zahrnul:

  • 463 základních škol
  • 5 723 počítačů
  • 2 137 učitelů
  • 1 573 učitelů – respondentů ankety nebo rozhovoru
  • 16 101 žáků
  • 2 177 žáků – respondentů ankety
  • 797 hospitací

Hardware, software – inventář

Nebudu se věnovat hardwaru a softwaru. I když je to zajímavé, přečtěte si zprávu sami. V podstatě jde o to, že hardware je velmi starý až přestárlý, software obecný a hlavně neevidovaný, ze zprávy vyplývá, že ve školách se velmi pravděpodobně hojně používá software v rozporu s licencemi. Tím se myslí také shareware po zkušební době, více kopií programu s jednou zakoupenou licencí apod. Souvisí to s tím, že školy v globálu nemají odborníky, kteří by se těmto věcem kvalifikovaně věnovali, takže v tom nepořádku je možné úplně všechno. Tím se nechci dotknout těch, kteří to mají v pořádku a je mi jasné, že můžu být nařčen z paušalizování. Jenže ta procenta jsou drtivá.

Vzdělání učitelů v oblasti informačních technologií (dále jen ICT)

Jako první jsem připravil graf, ve kterém učitelé odpovídali (podle všeho dotazníkem), jakého počítačového vzdělání se jim dostalo. Zpráva konstatuje, že „… v rámci DVPP bylo pedagogům nabízeno hlavně vzdělávání technologické (jak ICT ovládat), nikoliv didaktické (jak ICT ve výuce efektivně využít).“ Jsem přesvědčen, že je ta věta stoprocentně pravdivá.

DVPP je zaklínadlo a znamená Další vzdělávání pedagogických pracovníků. Úroveň Z znamená základní, úroveň P pokročilé. Tam už šlo o věci jako psaní dokumentu ve Wordu a tehdy se na to zdaleka všichni necítili. Asi to ani všichni nemají, možná proto, že došly peníze…?

vzdelani-ucitelu-ictVšimněte si, že 90 % učitelů sice umí s technikou nějak pracovat (což může také znamenat, že umí kliknout na „internet“ a pak počítač vypnout), ale pouhých 29 % prošlo nějakým školením, kde je někdo seznámil se softwarem pro jejich předmět. To neznamená, že tento software zvládají ovládat a že ho používají v hodinách (viz dále).

Postoje učitelů k ICT

Výsledky zjišťovány anketou (předpokládám písemně, metoda rozhovoru by doufám byla explicitně zmíněna). 88 % učitelů uvádí, že při své přípravě rutinně používají běžné softwarové nástroje – kancelářský balík (text, prezentace) a „internet“ (předpokládám vyhledávač a pár webových služeb typu webmail). Těch 88 % odpovídá 90 % proškolených z předchozího grafu. Lze tedy říct, že ti, kdož se školili, se školili úspěšně a tento projekt tedy má jakési pozitivní výsledky. Trochu mě mate chybějících 10 % z předchozího grafu – domníval jsem se, že tlak na školení byl silný. Nebylo asi možné ho přikázat, ale vzdorovat a odmítat bylo obtížné. Přesto to 10 % učitelů zvládlo.

Ovšem pozor – jen 11% učitelů „přiznává schopnost užití výukových objektů a interaktivní formu výuky“. (Zřejmě je podrobili právu útrpnému, dokud se nepřiznali.) Dotazování se vyjádřili, že jim v tom brání různé překážky. Jaké? Vidíte je na obrázku.

prekazky-ict

46 % není spokojeno s kvalitou hardwaru (to se nedivím) a softwaru (to se trochu divím). 49 % trpí nedostatkem metodické podpory pro efektivní využití, 17 % brání fyzické umístění techniky ve škole (zřejmě jen v učebně ICT, kam se nelze dostat podle potřeby), 14 % není schopna techniku ovládat a 19 % není ničím omezováno! Když jsem si to přečetl, nevěřil jsem vlastním očím. V podstatě pětina dotazovaných přiznává, že se jim prostě nechce! Tím netvrdím, že je to povinnost a že učitel bez ICT je špatný učitel, ale kdyby to použili jednou měsíčně, už se statistika výrazně změní.

Přitom 91 % učitelů je přesvědčeno o efektivitě zapojení ICT do výuky. Využití ICT ke komunikaci uvnitř školy uvádí 77 % učitelů, vně školy (např. s rodiči) 71 %, 16 % ICT ke komunikaci nepoužívá vůbec. Pokud učitelé využívají ICT a internet (88 %), pouze 53 % dokáže využít nabídky současných školských portálů a 32 % hodnotí jejich obsah jako dostatečný. Učitelé navštěvují zejména tyto portály: www.ceskaskola.cz – 38 %, www.rvp.cz – 29 %, www.edu.cz – 12 %.

Míra zapojení ICT do výuky

Zapojení ICT ve výuce samotným pedagogem bylo sledováno v následujících stupních využití:

  1. ICT nebylo využito;
  2. jednoduchá prezentace učiva za využití ICT (textový editor, prezentační aplikace, internet) neinteraktivně;
  3. využití speciálních softwarových aplikací (prezentace učiva využitím výukových programů, interaktivních učebnic nebo vlastních výukových objektů) neinteraktivně;
  4. využití speciálních softwarových aplikací + interakce některých žáků (sami užívají ICT);
  5. využití speciálních softwarových aplikací + interakce všech žáků (sami užívají ICT).

Vyjmuty byly hodiny ICT a podobné, kde se s využitím ICT počítá (a bylo to také potvrzeno). Graf a zdrojová tabulka zohledňují tři skupiny učitelů podle odučených let plus všechny dohromady.

mira-vyuziti-ict-v-hodinach-ucitele

stupeň využitívšichni učitelédo 3 let praxe3-15 let praxe15+ let praxe
ICT nebylo využito80,178,678,281,3
jednoduchá prezentace učiva bez interakce žáků11,114,39,612,2
využití speciálního SW bez interakce1,77,11,92,3
využití speciálního SW s částečnou interakcí6,809,64,1
využití speciálního SW s plnou interakcí0,300,70,1

Myslím, že není třeba příliš komentovat. Je otázka, jaký software s plnou interakcí je pro základní školy k dispozici a jaké efekty by mělo jeho využití, ale ty absolutní nuly jsou překvapivé. I já znám několik firem, které se plně soustředí na „výukový software“ pro základní školy. Prokazatelně se prodává dobře (bývá to důvod, proč škola odmítá přechod na Linux v učebnách), ale jak je využíván? Kde je?

Ze zprávy: Varující jsou ovšem zjištění u skupiny začínajících učitelů, kteří rovněž ICT při výuce příliš nevyužívají a shodně potvrzují nedostatečnou metodickou průpravu. Zde je na místě uvažovat o dostatečnosti přípravy v této oblasti ze strany vysokých škol připravujících budoucí učitele.

Použití softwaru v konkrétních vyučovaných předmětech

První graf ukázal, že bezmála tři čtvrtiny učitelů neprošly žádným školením, které by je seznámilo se softwarem vhodným pro jejich předmět. Dá se do jisté míry předpokládat, že ho učitelé tedy neznají a logicky ani nepoužívají. Následující graf zobrazuje míru a úroveň použití softwaru v hodinách. Stupně v tabulce odpovídají výše uvedenému seznamu – 1 znamená „nepoužito“, 5 znamená „speciální software a plné zapojení žáků“. Např. v hodině biologie si žáci vyzkouší cestování s krvinkami,  v hodině fyziky použijí simulátor pro pokusy, v hodině jazyka luští doplňovačku nebo křížovku (příklady, které mě teď napadly).

mira-vyuziti-ict-v-hodinach-predmetyČím více by byly bývaly sloupce vpravo, tím lépe. Bohužel jsou v drtivé míře vlevo, tedy u stupně 1. Vpravo ční pouze Informatika a krčí se matematika, cizí jazyky a český jazyk a literatura. Součet všech sloupců daného předmětu činí 100 %. Kromě ICT (stupeň 5) a Biologie + Člověk a svět práce (stupeň 1) jsou všechny předměty roztažené do více stupňů, tedy nějak se v nich ICT používá. Bohužel to vypadá jen na prezentace v PowerPointu.

Na stejná data se lze podívat také jinak – z pohledu stupňů, tedy jak moc se ve kterých předmětech ICT (ne)využívá. Pro nicnedělání jsem zvolil nažloutlou barvu – vidíte, že grafu dává výrazné rysy. opět ční pátý – modrý – stupeň, informatika. Modrá je dobrá. Jsou ale jistě i informatiky bez počítače… jen se sem nedostaly..
mira-vyuziti-ict-v-hodinach-stupne

Závěrečný komentář

Doufám, že jsem neudělal v interpretaci chybu, pokud ano, opravím ji. Ze zprávy vyplývají pro Liberix náznaky, že naše služby by mohly být potřeba, „jen“ je nutné najít cestu. Mnozí učitelé (musím si dát pozor na to paušalizování) bohužel ještě zdaleka nedosáhli hranice, kdy by vůbec zvládli techniku ovládat podle svých potřeb. Nemůže být tedy řeč o tom, že by ji mohli použít jako prostředek. Je pro ně stále jen cíl. To je příležitost naše a našich spolupracovníků. Závěrečná čísla, čtěte dobře procenta (vztahují se ke inspektovanému vzorku).

  • 90 % učitelů prošlo základním školením obsluhy počítačů a související techniky.
  • 90 % žáků má počítačovou a související techniku rádo.
  • 53 % žáků se s počítačem učí (!!!) Přesto 80 % učitelů v hodině počítač nepoužívá. Proč?
  • 90 % žáků má doma počítač. (Je pravděpodobné, že k nim patří i jejich rodiče, kteří jsou učitelé.)
  • 48,9 % učitelů má doma počítač, jen 44,6 % má doma internetové připojení

Jdu psát projektové záměry…

10 komentářů u „Pokus o výklad některých výsledků ze zprávy České školní inspekce – učitelé a informační technologie“

  1. „Přesto 80 % učitelů v hodině počítač nepoužívá.“
    Proc? Protoze to je tezky, kdyz ho (mluvim o zakladkach) v te hodine nemaji… To jste z te zpravy nezjistil? Ze ucitele nemaji potrebna PC casto pro sebe v kabinete a ve tridach uz vubec ne? Aby to navic melo nejaky smysl, potrebuji v te tride neco jako dataprojektor. Divim se, ze venujete tolik casu rozboru a pritom, pomijite docela zakladni veci…

  2. Použití ICT neznamená, že to musí být interaktivní práce všech žáků s dataprojektorem. Počítá se sem i ta prezentace, třeba na vlastním notebooku (v bazaru lze ucházející notebook IBM koupit za 4000 s DPH).

    6 % není spokojeno s kvalitou hardwaru (to se nedivím) a softwaru (to se trochu divím). 49 % trpí nedostatkem metodické podpory pro efektivní využití, 17 % brání fyzické umístění techniky ve škole (zřejmě jen v učebně ICT, kam se nelze dostat podle potřeby), 14 % není schopna techniku ovládat a 19 % není ničím omezováno!

    19% uvedlo, že je nic neomezuje, ani hardware. V těch grafech to máte, podívejte se pořádně.

  3. 1. Prezentace na notebooku? A vlastnim? To jsou dve veci, ktere jsou mimo.

    2. Divam se poradne a ctu, ze se divite tem 80%… Mimochodem, tech 19% na zakladnich skolach, ze neni nijaka omezovano, tomu bych moc neveril. Vubec, cely takovy vyzkum (hodnoceni CSI) mi prijde padle na hlavu.
    JE to jako posuzovat kvalitu dostihu, kdyz vetsina zokeju bezi po vlastnich a zbytek jede na starych oslech…

  4. 1. Co je mimo? Je to nouzové řešení, ale pořád by to bylo lepší než nic.

    2. Přesně kvůli těmto argumentům jsem na začátku napsal, že nehodlám relativizovat nebo napadat ani účel ani metodiku. Žádný jiný průzkum podobného rozsahu neznám, navíc tyto výsledky jsou nebo byly prezentovány či komentovány médií, ministerstvem a dalšími subjekty. Takže toto je další pohled na věc.

  5. Mimo je to, ze se chce po uciteli, aby v praci pouzival sve zakoupene pomucky a proto, ze prezentovat neco pred tridou na 15″ LCD notebooku je vicemene zbytecne.

    Jinak ja beru, ze vite, ze to nemusi byt presne, ale nechapu, ze dokazete napsat s podivem, ze 80% ucitelu nepouziva IT techniku pri vyucovani. Rozumite, nad cim se pozastavuju?

  6. S prezentací na notebooku máte pravdu, předpokládal jsem dataprojektor. Argumenty, že je to drahé nebo co já ví, neberu. Kdo chce, jednou měsíčně si to zorganizuje, ostatní hledají důvody, proč to nejde.

    53 % žáků se s počítačem učí (!!!) Přesto 80 % učitelů v hodině počítač nepoužívá. Proč?

    Bavíme se samozřejmě o vzorku, ne o celém školství. Vašemu pozastavení rozumím, přesto můj údiv zůstává. Půlka dětí se učí s počítačem, ale víc než tři čtvrtiny učitelů z něho mají kopřivku. Tomu se divím. Vidím v tom obrovskou příležitost, která se nevyužívá. (Byť je to vzorek.)

  7. „Kdo chce, jednou měsíčně si to zorganizuje, ostatní hledají důvody, proč to nejde.“ – tomu uprimne nerozumim. Ucitele nemaji dataprojektory a pri rozumnem mesicnim zorganizovani jim na strope vyrostou?

    Vašemu pozastavení rozumím, přesto můj údiv zůstává. – PAk jste to porad nepochopil a problem ve Vasi analyze je vetsi, nez se zda. – JAK muzou (tech 80%) v hodine pocitac pouzivat, kdyz ho nemaji, nemaji tam sit a nemaji tam projektor, cemu se teda divite?

  8. Já tady nechci řešit problémy českého školství. Dataprojektor stojí pár tisíc a není problém na něj finance sehnat.

    19% tvrdí, že nemá žádné překážky pro použití ICT, 49 % nemá dostatek metodiky. Přesto ICT nepoužívají- Čekal bych, že se budou tyto příčiny řešit, ale to ze zprávy nevyplývá.

  9. „Dataprojektor stojí pár tisíc a není problém na něj finance sehnat.“¨
    to je znacne zkreslena predstava – kolik takovych projektoru si muze skola dovolit koupit? My jsme na tom dobre (relativne) a mame 6 projektoru + 2interaktivni tabule na asi 26 uceben a to za posledni asi 4 roky. Navic k tomu projektoru zase potrebujete pocitac, k pocitaci (at to ma trochu smysl) porad sit. Ted pred Vanocemi DP + PC + montaz + platno + ozvuceni, cca 35000Kc… PC byl repasovany vcetne OS.
    Nejaka provizorni reseni, ze si nekdo nekde projektor puci a puci si notebook a z flashky jednou za pul roku „cosi pusti“, to je opravdu zbytecne.

    a k tem 49% – uz to chapu, vy predpokladate, ze kdyz nemaji metodiku, tak vsechno ostatni maji? Jestli to vyplyva ze zpravy, tak to je velmi pokrivena realita.
    Pravda je takova, ze pocitac ve tride i dataprojektor jsou ve vetsine skol (zakladnich) vzacnosti, i kdyz śe to postupne zlepsuje (ovsem velmi pomalu).

    Jesli ta zprava neco jasne nerika, tak je to strucny popis stavu IT ve skolach a ten je ve sr..ach. Chybi technika pro ucitele, pro zaky, chybi prezentacni technika, chybi motivace, osobne si myslim, ze vinit ucitele z maleho vyuziti IT (pri vedomi, ze cast z nich by mela na hodinu letet IT ne IT) je nepochopeni stavu nasich zakladnich skol. Inspektori vetsinou vidi potemkinovi vesnice.

Komentáře nejsou povoleny.