Chci si tady trochu postěžovat, protože vím, že nic jiného dělat nejde, a taky zjistit názor čtenářů. Předevčírem jsem zapnul rychlovarnou konvici. Cvakla nějak jinak, zapnula se, světýlko svítí, ale něco je špatně. Nehřeje.
Asi nad mávnete rukou – kup si novou, to není téma. Jenže pro mě je. Konvice je to Bravo, což je poměrně známá česká značka. Konkrétně se jedná o typ B-4265, který dnes stojí 312 korun. Před těmi asi dvěma lety nebyla o moc dražší. Lowend, kus plastu a spirála.
Jenže co teď s ní? Jistě, vyhodit. Když budu debil, tak do kontejneru, když se budu chtít hádat s prodavačkou, tak ji půjdu vrátit do nějakého obchodu, recypoplatek je přece v ceně. Případně ji půjdu zanést do sběrného dvora, kde ji hodím do kontejneru.
Jenže mně se to příčí. Proč mám vyhazovat věci, které mají sloužit mnohem déle než zhruba 25 měsíců? (Záruční list jsem také vzhledem ke stěhování během rekonstrukce bytu nenašel.) Jak je možné, že rychlovarná konvice vydrží pouze dva roky? Jsem přesvědčený, že je to nastavené z výroby, protože podobným způsobem odešla také předchozí konvice, také po dvou letech a kousek.
Metlička do ručního mixéru se rozpadla a protože to celé stálo jen pár stovek, nelze ji dokoupit, nelze ji nahradit. Takže mixér, ač funkční, je na vyhození, protože k němu není příslušenství.
To mě fakt sere. Pořádně.
Kam přijdeme, když rozežraně budeme plýtvat energiemi a materiálem, nemluvě o zbytečném výdaji na novou konvici? Opravit je to stejně neekonomické jako koupit novou; prodavačka na mě hleděla jak zjara, když jsem vznesl dotaz, jestli by poradila opravnu.
Ano, stejně to nakonec alibisticky postavím na kontejner, aby to třídiči měli snadné. Pochybuji, že ji ale opraví a budu používat. I když možné je dneska všechno…
Co vy na to, co poradíte?
My máme konvici Morphy Richards už cca 7 let (???), ale možná déle. Stála tenkrát 1300,- Kč. Na webu už nikde není, Google mi našel jen firmu = !jeden odkaz!
Zjistila jsem, že je lepší kupovat výrobky v dané kategorii výrobků v té vyšší ceně, ale ne nejdražší. Vyplatí se to. Nekazí se totiž tak moc a tak často. V důsledku šetřím životní prostředí 🙂 a hlavně svou peněženku :D.
Ty dotazy v prispevku bych chapal u konvice za tisic a vic, ale u tohodle „spiraloveho“ modelu za tri stovky bych to fakt neresil a koupil novou. Doporucil bych bez spiraly, ktera jde krasne vycistit octem.
Navic tak nejak nechapu tu „ceskou znacku“ 🙂 Tak napriklad proslula „ceska znacka“ ETA dela krome vysavacu veskery sortiment v cine.
Nicmene sdilim ten stejny pocit, ze dneska se nedelaji spotrebice na dlouhou dobu…
To je preci naprosta klasika…vyrobci nejde o kvalitu ani ekologii…jen a pouze o zisk…tak proc by delal konvici co vydrzi ?
U elektronickych obvodu kdyz si je nechas udealat taky jedna z prvnich otazek bude jak dlouho chces aby to slouzilo a podle toho namichaji smes na spoje…rovnou se ptaji jestli ma byt zaruka 2,3 nebo treba 5 let. 🙂
To proste hovori za vse
Mám jednoduchá pravidla pro nákup zboží (důsledný výběr) a kdykoliv jsem je nedodržel, nevyplatilo se mi to. Přikládám je pro inspiraci ….
Pravidlo č. 1: spousta informací je na netu, hledej, srovnávej.Na netu si tipuju, co mne uspokojí (podle parametrů) a hledám recenze a zkušenosti uživatelů. Na netu totiž stále platí, že dobré zboží se chválí samo (pomlouvační idioti jdou snadno rozeznat). Nejlepší je ale pořád osobní doporučení.
Pravidlo č 2: nikdy nekupovat nejlevnější modelovou řadu případně nejlevnější výrobek řady (ta konvice je podle všeho oboje). Každý i dobrý výrobce dnes, pokud chce přežít, nabízí výrobky s limitovanou životností, česky „šetři kde můžeš“. Limitovaná životnost přitom znamená, že tam dají jen tolik materiálu, aby výrobek vydržel záruku. Tohle se dá spočítat, je to celkem jednoduché. Toto dnes platí v každém odvětví a takřka pro všechny výrobce..
Důvod je jednoduchý – většina lidí jsou kreténi, kteří sáhnout po krámu s cenou nižší o 0.11 haléřů ale desetinovou životností. Jakkoliv podobné výrobky nesnáším a celé to považuji za dementní hnus, chápu rozhodnutí managementu, které dá k výrobě takových zmetků souhlas (bez toho fabrika nepřežije). Jedinou obranou je takové věci zásadně nekupovat (ani ve spěchu či stresu), ostatním okolo připomínat, jací jsou kreténi, když to kupují a výrobci napsat (když narazíš), ať si takové krámy strčí do řiti. Rezignace znamená prohru.
Pravidlo č. 3: ptej se před nákupem, co se k tomu dá pořídit a kde se to běžně dá koupit (mají-li to skladem), případně jak dlouho to bývá dostupné po ukončení prodeje (třeba ty metlice). Podle množství/kvality/dostupnosti takových věcí se dá odhadnout, nakolik výrobce na podobné věci sere. U každého parametru platí čím víc, tím lépe.
Pravidlo č. 4 je nejtěžší, vyplývá totiž z těch předchozích dvou: smiř se s cenou a když na to nemáš, přijď později :).
Pravidlo č. 5: ptej se před nákupem po servisu daných zařízení. Když se bude prodavačka smát, jdi jinam. Ve většině dobrých obchodů buď umí servis zajistit nebo mají na nějaký servis kontakt. Servis není nic špatného, nemusí přitom být autorizovaný – např. většinu „elektrických“ věcí opraví i podprůměrný student elektroprumky (vlastní zkušenost). Důležité je, aby byl někdo po ruce, skoro všechno se dá opravit tak, že kvalitní výrobek (dle bodu 2) bude ještě dlouho sloužit.
Pravda je taková, že kupovat dnes cokoliv je buď o hubu nebo na dlouhé lokte. Začínám oceňovat výhody obchodů, kde mne znají a vědí, co mi mohou prodat a co jim omlátím o hlavu. Platí to bohužel už i pro rohlíky :(.
Driv jsme meli konvici asi za 500Kc. Kdyz se pred tremi lety rozbila, koupili jsme narychlo nejlevnejsi v tescu za 199Kc. Asi dvakrat mi spadla na zem (nastesti bez vody) a funguje dodnes. 🙂
Rekl bych, ze to neni o znacce, ale o stesti 🙂
Musím reagovat na Petra. Vysvětlení se ziskem mi přijde smyslné (od výrobců). Já jsem ochoten zaplatit za konvici 900Kč a pokud by pak vydržela 3x tak dlouho (6-7 let), výrobce nic netratí (možná naopak). A já bych byl megaspokojen, že nemusím tak často tahat své tělo po obchodech. Bohužel 3x vyšší cena neimplikuje 3x delší dobu 🙁 A pak při nákupu babo raď, jestli nekupuju 3x tak drahý odpad, když záruku mají stejnou.
V každém případě s panem Ottem musím souhlasit, že tady ten systém rychlé spotřeby je naprostá hloupost.
Ano, ja se priklanim take ke kupovani drazsich a kvalitnich veci 🙂 A nejlepe ceskych.
Moje zkušenosti s kupováním konvic: máte-li možnost, čichněte si, jestli nesmrdí. Konvice, která páchne nějakým chemickým sajrajtem už v regále, bude páchnout pořád a nepomůže ani vyvařování. Jakou chuť má pak připravenej nápoj asi nemusím popisovat, a ani zdravotní aspekty zřejmě není nutno zmiňovat. Doporučuju přeskočit cenovou hladinu cca do 600,-Kč a očichat si něco nad tuto částku. Přeju příjemný nakupování a spoléhejte se na svoje smysly. 😉
Osobni zkusenost:
Nerezova konvice, vyrobce uz si nepamatuju, nicmene nejaka zavedena klasika v kuchynskych spotrebicich – cena cca 1300 – kaput po cca pul roce – neopravitelne.
Dalsi konvice, tentokrat od Tefalu – cena cca 1000 Kc – treti reklamace se stejnym problemem (nevypina se – idealni podpalovac domacnosti), penize zpet. Nyni jsem rezignoval, vzal jsem nejakou akcni „noname“ za 300 kc, zatim se zda byt OK. Spis se zacinam priklanet k nazoru, ze je lepsi jit cestou nejmasovejsi produkce kvuli vychytane vyrobe, coz nakonec smeruje spis na tyto levnejsi kousky. Tedy pokud se bavime o techto jednodussich spotrebicich. U elektroniky a IT je to trosku jina pisnicka…
Stačí vytáhnout kurvítka a není co řešit…
https://necyklopedie.wikia.com/wiki/Kurv%C3%ADtko
Ano, něco podobného pozoruji již několik let. Zdá se, jako kdyby výrobci montovali do svých výrobků tzv. záruční čip. Čip, který znefunčkní zařízení po době uplynutí záruky. U základních desek jsem o tom dokonce přesvědčen.
Kdyby to šlo alespoň opravit….ale dneska, když odejde základní deska kvůli nekvalitním kondenzátorům, tak se vymění celá deska a ne jen kondenzátory. Hlavní je asi jen ten zisk, co bude s naší planetou je fuk. A to mě mrzí, bohužel je to boj s větrnými mlýny.
Vlasto, nevím, co je na tom pravdy (na každém šprochu…) a takovýchto (32bit;-)) šmejďáren se to asi netýká, ale slyšel jsem od vcelku dost informovaného člověka, že dnes si mnohé velké firmy dokonce platí specialisty, kteří jim spočítají, jak produkt vyrábět tak, aby přežil svou záruční dobu + nějakou rezervu a poté umřel. Doba nesmrtelných výrobků už je prostě za námi…
typický projev kurvítka! Nám se kurvítko projevilo v propálení izolace přívodních drátů v podstavci konvice Bosch za cca 1 000 Kč (používána 4-5 let v kuse). Neváhal jsem a opravil. Poté se opět se přepálil drát (prostě je tam tak blbě ohnutý, že to asi vadí) a tentokrát s sebou vzal i kus plastu podstavce. Jal jsem se spravovat a podařilo se. Nyní se spálila i koncovka drátu v podstavci a už to nezvládnu opravit, kurvítko mne tedy dostihlo a vyhrálo asi po roce a půl oprav. Nenechal jsem se zaskočit a vyměnil podstavec stylem kus za kus z jiné konvice a ono to funguje. Mě kurvítko nedostane 🙂
a ještě k té spotřebě spotřebičů, zrovna mi došel startovací toner 2leté laserovky, která stála asi 1 600,-. Nový toner stojí 1 570,- , protože repase startovacích nedělají. Novější typ tiskárny s dalším startovacím (a ještě větším) tonerem stojí opět 1 650,-; a co mám teď dělat? Být eko nebo radši mít nový výrobek se zárukou a neriskovat výhru kurvítka ve staré laserovce? 🙂
Na nastavení životnosti není třeba žádný čip, ale v každém výrobku je mnoho věcí na kterých lze racionálně šetřit tak aby to vydrtželo jen nejnutnější dobu. Njehorší je, že bohužel ani obecný poznatek o vztahu cena -> kvalita také nic neřeší. Kdykoliv jsem toto probíral s lidmi z výroby, tak jsem se přesvědčil, že přidaná hodnota dražších výrobků mnohdy z větší části spočívá pouze ve vyšších výdajích za reklamu a celkové budování značky, které se musí zaplatit.
Bohužel životnost výrobku je jedním z parametrů, které nelze jednoduše otestovat, takže ani nezávislá srovnání nám nepomohou a v době, kdy je již nějaká pověděomost o životnosti výrobku, tak ten se již dávno neprodává. Dlouho jsem montoval počítače a nepodařilo se mi vypozorovat jakoukoliv soustažnost životnosti s jiným parametrem výrobku, který bych mohl předem odpozorovat a nebo zjistit. Také mě štvou všechny ty zmetky, vždyť všechny ty obchodňáky by se klidně mohly jmenovat partiovka. Pořád tvoříme jenom odpad a nikdo s tím nechce nic koncepčně korektního udělat. A když už máme nějaké zelené myšlenky, tak si postavíme do krajiny větrníky a slunečníky, které budeme celkam brzy (životnost cca 20le) likvidovat. Jestli však na těch polích ještě po letech chemického ošetřování něco poroste to nevím. Každopádně po těch větrníkách tam zůstanou minimálně ty betonové patky. My z pohraničí víme, jak jsou nezničitelné stará řopíky a ty jsou v porovnání s těmi patkami pouze věchýtkem. S těmito věcmi ale jednotlivec fakt nic neudělá. Nanejvýš si může tu věc nekoupit. Ale chce někdo z Vás vařit kafe na ohništi? Existuje jediný motivační prvek populace ve směru ke spotřebě a tím je lenost. Pokud chci jednoduše vařit čaj (kafe nepiju), tak si koupím konvici a abych na ni nemusel dlouho dělat, zvlášť v situaci, když mám pocit, že ty prachy navíc u těch dražších jdou do kapes reklamním agenturám, tak si koupím jednu z nejlevnějších. Jsem líný, což mě uklidňuje a činí perspektivním, protože to znamená, že jsme z rodu Homo a pokud je má lenost dostatečná, tak by mě mohla motivovat k nějakému zlepšováku, tak jako generace našich předků, kteří začali plýtvat nedostupnýma pazourkama, aby umlátili nejaké ty druhy zvířat, které fajně chutnaly a když se jim přestalo chtít za nimi běhat, tak je zavřeli do ohrad a pokácely nějaké ty lesy atd. Ve stínu historie se nemáme za co stydět, jen aby ta lenost nezašla příliš daleko.
Taky se mi rozbila konvice – nerezová, Sovio, opravit jsme ji nezvládli. Skládky a spalovnu se mi podporovat příčí, takže na základě vašich komentářů jsem se rozhodla pro retro – nerezovou konvici na sporák, s píšťalkou. 1 litr vody ohřeje k varu (na plynu) za 4 minuty – nejspíše díky svému tvaru a stála necelou tisícovku. Všechny komponenty jsou z plechu, včetně ucha (to je duté, takže nepálí) a záruku má 30 let.
Ale hlavně je krásná, úplná ozdoba kuchyně!!!