Proč nejsou školení na Linux a OpenOffice.org? – Já bych si zrovna nějaké zaplatil!

Peníze…zní často v našich diskuzních fórech na OpenOffice.cz nebo třeba na LinuxEXPRESu. Lidé chtějí platit za své vzdělání, zajímá je, jak lépe pracovat s kancelářským balíkem a skutečně, ale doopravdy skutečně je štve, že žádné pořádné školení nikde nemůžou najít a my ani na webu žádné nemáme. A když tam  nějaké jako reklama je, tak je to sakrapráce na Excel. Že se nestydíme.

AKTUALIZACE 9.11.2011: Školení nabízí Liberix, kde pracuji. OpenOffice.org, LibreOffice, Linux, WordPress a další.

Skutečnost je prozaická. Už jsem obvolal několik firem a firmiček, dneska jsem mluvil s jedním lektorem, který pracuje jako OSVČ (tzv. „volnonohář“ :-)). Reakce bývají následujicí:

Nikdo o ta školení nemá zájem a v nabídce jsou jen proto, aby to vypadalo pěkně, případně pro jistotu, kdyby se nějaký zájemce objevil. OpenOffice.org ani žádný další „software zadarmo“ neškolíme a ani o tom neuvažujeme. Je známá věc, že tihle lidi nechtějí nic platit a chtějí všechno zadarmo. Tak mi vysvětlete, kde bych jako měl brát peníze na tu vaši inzerci a proč bych to měl dělat.

Minulý týden to jeden pán, kterého jsem s dotazem oslovil, shrnul lapidárně.

Běžte všichni do prdele i s tím blbým open officem. Kolik peněz už mě to stálo a hovno z toho. Akorát ze mě chcete dostat peníze a tihle lidi – jako vy – chtějí všechno zadarmo. Nedělám to, na stránkách to zůstalo a smažu to. Nemůžu to ani vidět.

Musím si to napsat, abych měl náboje na další diskuze s kolegy linuxáři, až se jim zas budou rosit vousy rozrušením nad mými argumenty.

Najde se konečně sto linuxáků, kteří založí firmy a začnou s open source trochu obchodovat? Prodávat, nakupovat, fakturovat – a hlavně, prosím vás, draze! Chce to prachy!

Podobné čtení

Elektronický časopis openMagazin má za sebou dvaná... Zdarma a bez omezení šířený elektronický...časopis openMagazin dosáhl dvanácti vydání, během roku 2009 si vybudoval...čtenářskou základnu a získal ISSN. Do roku 2010 plánuje redakce vizuální změny a...zapracování dobrých nápadů od čtenářů.
Survex – program pro mapování průzkumu jesky... Hledal jsem software pro dotazníky a ankety (survey) a našel jsem Survex, což je program pro...speleology, kterým jim umožní ukládat informace o průzkumu jeskynních...komplexů. Nenapadlo by mě, že i pro tyto účely se používá specializovaný...software, ach, kolik toho ještě nevím! A ten software je open-source, můžete ho...vylepšovat a doplňovat data a funkce. Pokud tedy speleologíte. [caption...id="attachment_3104" align="aligncenter" width="450" caption="Survex - software pro...jeskyňáře, zdroj https://survex.com/screenshots.html"][/caption]  

8 komentářů u „Proč nejsou školení na Linux a OpenOffice.org? – Já bych si zrovna nějaké zaplatil!“

  1. Slovo do pranice :-). Občas školím PHP/MySQL/PgSQL (řazeno podle počtu školení), ale o (Open/Libre)Office se ještě nikdo nezajímal. Základní znalosti práce má kdekdo, díky tomu jak se učí MS Office na školách a v&kurzech, těch odlišností pro běžnou přáci není tolik. Školení Writeru je z velké části o typografii a stylech (formátování mezery, taby a dalších věcí je smutnou realitou). Calc je také v základech jasný. Ale psaní scriptů v &bdduo;OO VBA“, nebo Base jsou hodně zajímavá témata. Není zájem a pokud je, tak jsou to jedinci.
    Práce s Open Source se fakturuje málo, vícméně jen instalace a administrace, je to boj s větrným mlýnem „OSS je zadarmo, tak jak za to můžeš chtít peníze“.

  2. Trefně to vystihuje přístup lidí, pro které „free sotware“ bude vždy znamenat „něco zadarmo“, kór ve specificky zaměřeném Česku.

    Přesto to někde funguje. Red Hat pořádá školení na svůj Linux a nedostatkem zájemců podle mých informací netrpí. Stejně tak je možné se zaškolit v SuSE.. Problém, a vlastně i jeho řešení, spočívá právě v zastřešující.. ne nutně firmě, ale autoritě. Ono by se našlo dost lidí, kteří by si zaplatili profesionální proškolení v Debianu. Ale kdo o sobě může tvrdit, že je dostatečná autorita, aby jeho prohlášení „Tenhle člověk u mě udělal zkoušku z Debianu“ mělo nějakou váhu? My v CSPUG řešíme podpobný problém s PostgreSQL, mimochodem.

  3. Jeden příklad za všechny – kolik „linuxových“ firem se přihlásilo na zřejmě největší konferenci učitelů?

    Marku, já nemám univerzální recept a souhlasím s tím, že zájem je nestálý a kusý. Mě spíš překvapuje, jak málo firem používá open source, aby na něm postavily svůj business.

    @PaulMan O tom, že by Red Hat školil v ČR, nemám informace. Můžeš mi prosím zkopírovat odkaz, kde ta nabídka je? A zároveň i to SUSE. Podle informací, které mám já, školí technologie RH třeba Datascript, Servodata nebo Enlogit, a pro SUSE pak OKsystem.
    Spíš jsem měl na mysli individuální školení a školení pro malé týmy (malé firmy, organizace) – ty drahé firemní necílí na běžného uživatele/zaměstnance.

    Mohla by ta autorita být Liberix? Docela by mě váš názor zajímal. Co bychom měli udělat, abychom získali důvěru? (Jinak to školení v Debianu jsme schopni zajistit a zřejmě ho začneme proaktivně nabízet.)

  4. Omlouvám se za zmatečnný komentář, měl jsem na mysli školení RH Linuxu zakončené certifikátem, ne školení přímo organizované RH.

    Dle mého názoru musí taková „zastřešovací autorita“ buď daný software přímo vyvíjet, nebo v případě opensource k vývoji alespoň dílem přispívat, a / nebo seskupovat respektované osobnosti v oboru. CSPUG má takové ambice v alespoň domácí lize kolem PostgreSQL, ale není to běh na krátkou trať.
    Obecně asi platí to, že autorita má cenu tehdy, když její vyjádření respektují ti, kteří rozhodují o kvalitě uchazečů o práci 🙂

    Liberix je dle mého znám spíš jako propagátor free software řešení obecně. K vytvoření použitelné domácí autority přes Debian si představuju spíš spolupráci významných propagátorů typu Petr Krčmář, případně nějaké opravdu velké firmy, která Debian používá (Seznam).

  5. Díky za upřesnění.

    Proč by to podle tebe měl Seznam (nebo kdokoliv jiný) dělat? Kdo je to významný propagátor? Proč zrovna Petr?

    Otázky jsou myšleny vážně, nehledej prosím ironii nebo tak něco. Snažím se tím zjistit informace, na které nemám [jasné] odpovědi.

    díky

  6. Proč by měl = proč by mohl, nebo proč by chtěl? Mohl by podle mě jako větší, známá firma, která daný produkt používá, což je řekl bych druhý nejlepší stav pod „do produktu přispívá“ (pokud Seznam nějak přispívá do Debianu, tak jsem to nezachytil, pardon).

    Kdo je pro mě lokální významný propagátor? Ten, jehož jméno se mi v souvislosti s daným produktem vybaví jako první, jehož blog/články etc. sleduju. To je pro mě Petr Krčmář u Debianu, Pavel Stěhule u PostgreSQL, Ivan Bíbr u Mandrivy etc.

    Já v tom taky nemám nějak zvlášť jasno, netvrdím, že mám hotový plán, jak u nás uvést do praxe model vzdělávání a certifikace pro OS projekty, které nemají firemní zázemí. Jen uvažuju, kudy by mohla vést cesta.

  7. Myslím si, že firmy jako Seznam – a nejen tak velké – berou technologie, protože pro ně mají přínos v jejich businessu. A tzv. core business mají zcela někde jinde. Nemůžeme od nich čekat, že by měly, chtěly či mohly školit. Stejnou optikou bychom po nich mohli chtít, aby vydali kuchařku, protože mají jídelnu a v ní se vaří. Nechci to ironizovat – ale neberme open source jako svatou krávu. Je tady málo firem, které podnikají s open source (dost, které podnikají díky němu).

    Podobně je to s lidma. Jako OSVČ můžou mít klientelu a reputaci, ale to nestačí. Já mám na mysli stabilní firmy. Stavebniny, doprava nebo strojírenství má stovky podobných firem. Dokonce i ty uzavřené IT technologie. Konzultanti, poradenství. Kolik firem prodává open source? Kolik jich znáš? Kdys viděl naposledy reklamu? To je to, co mě udivuje…

  8. Jasně, no. Já vycházím z teze, že firmy, které těží z opensource a vydělávají, by to měly nějakým způsobem oplatit. Ale je mi jasné, že spousta technokratů ve zmíněných firmách to takhle nevidí.
    Což už je trochu mimo těžiště Tvého článku, proč nefunguje rozumný obchodní model s opensource, alespoň u nás.

Komentáře nejsou povoleny.