Všechno funguje, díky!

Je středa ráno a mně se moc nechce, i když vlastně chci. Zítra školím WordPress v Praze, dneska k večeru mám domluvenou schůzku v centru Prahy. Ale pořád sedím na zadku doma v Opavě. Měl bych za pár hodin vyrazit, ale ještě ani nemám lístek. Nevím ani, se kterou společností pojedu (České dráhy, Leo Express, Regiojet). Tak hurá na to, zadávám adresu jízdních řádů.

Včera začaly platit výluky a úpravy jízdního řádu, protože stavební práce před Prahou ovlivní velkou část grafikonu a de facto i zahraniční vlaky. V jízdních řádech je tedy uvedeno, že vlaky mohou mít 20-30 minut zpoždění na příjezdu do Prahy (a v opačném směru, že ho hned za Prahou naberou). Počítám s tím ve svých výpočtech a rozhoduji se, že pojedu pendolinem Českých drah, které do Prahy dorazí 16:38 (plus cca 20 minut navíc).

Na e-shopu ČD si vybírám jízdenku podle své IN karty, cena z Opavy je 328 Kč (cesta trvá něco málo přes čtyři hodiny, plus stále připočítávám půlhodinové zpoždění). Snažím se vybrat konkrétní místo ve vlaku, ale e-shop nemá svůj den.

České dráhy sice používají centOS, ale jinak je ten eshop pořád nějaký divný. :-/ pic.twitter.com/eOjrVBHC0F

— Vlastimil Ott (@vlastimilott) March 4, 2015

Nechávám to tedy na automatice a dostávám sedadlo 82 v první voze, dle požadavku tichý oddíl. Vybral jsem si také bezplatný infoservis, takže 10 minut (osobní) a 5 minut (pendolino) před řádným odjezdem vlaku mi přijde zpráva, jestli má nějaké zpoždění. Platím kartou, jízdenka mi přijde e-mailem a její kód také smskou. Jízdenku nemusím tisknout.

Mám pořád návyk chystat si svačinu, i když v každém vlaku nebo na nádraží se dá dostatek jídla koupit. Ale prostě vždy si něco beru s sebou, obvykle mi něco nachystá Zuzka. Tak jsem si máznul chleba (nakonec ho sním až večer).

Abych stihl cestu na nádraží, nemůžu už jít pěšky, protože jsme se přestěhovali dál a trvalo by to neúměrně dlouho. Pojedu dopravou. V 11:52 odcházím z domu na 200 metrů vzdálenou zastávkou MHD; jedu odtud poprvé, takže doufám, že je to ta správná. 12:02 přijíždí trolejbus (přesněji busotrol), platím kartou – elektronickou peněženkou dopravního podniku. Na další zastávce se z busotrolu stává trolejbus – vypíná spalovací motor a připojuje se k trolejím. Za čtyři minuty jsme na nádraží.

Sedám si do vlaku, doráží smska, že vlak vyjede na čas – za chvíli vyrážíme. Je to osobák, staví všude, ale to už mi dávno nevadí; píšu na laptopu. Když přijde průvodčí, dávám jí IN kartu, čtečkou načte jízdenku a ověří platnost. Kdyby to nešlo, mám ještě kód v sms, kdyby nešlo ani to, mám PDF v počítači.

Na Svinově chvíli čekám, přijde mi smska, že pendolino už pindí a před Prahou jsou komplikace. Vlak přijíždí tak akorát. Jdu do posledního vozu č. 1 a oceňuji výběr sedadla č. 82. Uvelebím se, připojím se k wifi a pokračuji v práci. Za chvíli přinesou noviny a kafe; moc lidí tady není, takže je všechno rychlé.

Po čtvrt na pět jsme v Úvalech a 16:26 v Praze. Nejenže dřív o 10 minut oproti jízdnímu řádu, ale hlavně jsme nenabrali žádné zpoždění kvůli stavebním pracem. Volám M. a domlouváme se, že se sejdeme v Palladiu (Náměstí Republiky). Jdu pěšky, setkáváme se, pokecáme. Za dvě hodiny sejdu v Palladiu dolů, kupuji si smskou jízdenku a jdu na metro. Na Florenci na Céčko, na Kačerov, tam busem 253 na sídliště Lhotka, kde bydlí babička s dědou a momentálně je tam celá naše rodinka.

Nad ránem na mě chudák půlroční Anežka v šoku zírá, co tam proboha dělám, když jsem jim před čtyřmi dny mával u vlaku. Nevěří svým očičkám, takže si mě potom prohlíží pořád dokola (jestli jsem to fakt já), než v osm hodin odejdu na autobus.

V osm si kupuji smskou jízdenku, sedám na 139 a jedu na Kačerov a stejnou trasou jako včera, vystupuji opět na Náměstí Republiky. Pět minut kličkuji Starým Městem, nacházím firmu a pak probíhá školení (začíná stylově ve starém gotickém sklepě).

Po školení vycházím na ulici, je 16:20, mířím pěšky na nádraží. Po příchodu vidím, že mi právě ujíždí vlak Českých drah. Za deset minut ovšem jede Regiojet. Jdu si koupit lístek, platím kartou, cena – cca 400 Kč. Přicházím do plného vlaku, místo mi opět vyhovuje. Za tunelem zapínám laptop, dívám se na nové e-maily, na některé odpovídám. Steward přináší noviny a kafe.

Jsem utahaný, dávám si svačinu, kterou mi Zuzka nachystala (děkuji :-)), dívám se na film, pak na další. Cesta ubíhá pohodlně. Příště musím zkusit film z palubního portálu, některé jsem neviděl. Dívám se na internetu do jízdních řádů, kdy mi jede vlak do Opavy; budu mít dvacet minut čas. S drobným zpožděním asi pět minut dorážíme na Svinov.

Jdu si do automatu koupit lístek, platím z peněženky, kterou mám na IN kartě, lístek stojí 35 Kč, na kartě mám ještě přes 500 Kč. Vlak stojí na prvním nástupišti jako asi všechny noční vlaky do Opavy posledních (odhaduji) 30 let. Sedám, zapínám laptop, chci se dodívat na film. Před Opavou dochází baterka, zavírám počítač, balím se. Je 21:20. Zbývá mi poslední úsek cesty – z nádraží domů.

Na zastávce zjišťuji, že trolejbus jede za 4 minuty. Opět platím z elektronické peněženky, za pět minut vystupuji 200 metrů od domu a cesta končí. Chci se dodívat na ten film (Gone, baby, gone), protože nic jiného už dneska nezvládnu.

A to je konec. Říkáte si, o čem jsem to psal?

Že to všechno krásně funguje! Všimli jste si, jaký máme skvělý dopravní systém? Kolik lidí ho vymyslelo, pracuje v něm a zajišťuje jeho provoz? Vždycky takhle večer, když dorazím, tak říkám:

Díky!