Na počátku to byla snaha podělit se s dalšími lidmi v nezisku u zkušenosti, trochu šmrnclá zájmem prodávat jim postupně školení. A jako mnoho jiných svých projektů jsem to neměl moc promyšlené.
Byl jsem tou dobou aktivní ředitel obecně prospěšné společnosti (to jsem formálně pořád, jen ne aktivní) a četl jsem zákony, vyhlášky, učil se plnit povinnosti řádného hospodáře, narážel na otázky a nacházel odpovědi. Připadalo mi přínosné, že když to budu někam psát, najdou se lidi, kteří řeší stejné problémy, přečtou si to a bude jim to přínosem. A třeba u některých témat projeví zájem o školení.
Ale nebylo to tak, kašlal jsem na udržení obchodního modelu a nakonec se z blogu stalo odkladiště tiskových zpráv, které nikdo jiný nikde vydat nechce. Do toho přišla mediální nenávist k části neziskovek, takže představa, že se veřejnost bude na mém blogu zajímat o to, co neziskovky dělají, stala se už úplně absurdní.
Chvíli jsem měl snahu na doporučení marketérů zaměřit to znovu na management neziskovek, začít více pracovat s daty, ale nedokázal jsem najít kapacity na to, abych se tomu skutečně vážně věnoval. A ona je to blbost, segment ovládají nadace a nadační fondy, lektoři na problematiku jsou většinou z velkých firem a věnují se tématu na full time.
Nikoho nezajímal ani nějaký open-source software, protože TechSoup a Microsoft, moje snaha prorazit s EviKonem coby CRM pro neziskovky dostala ránu v podobě stejnojmenného sdružení, které nasazuje SalesForce… zkrátka nevyšlo vůbec nic. Praktický přínos nemělo ani udržování trochu živého blogu pro sbírání zkušeností s provozem, protože návštěvnost byla minimální, nakonec v podstatě jen lidi, kterým jsme vydali nějakou tiskovku nebo článek.
Ale myslím, že už jsem se konečně poučil, daří se mi projekty tlumit a pokud rozjedu něco nového, už na to jdu konečně trochu vědecky a nedělám to jen proto, že by mě to bavilo.
Další na řadě je EviKon.
Jo, Deník neziskovky a prebalovani.cz je na prodej.