Svobodný software, konkrétně řečeno open-source software, tedy software s dostupným zdrojovým kódem, je ideální pro podnikání. A to nejen pro IT firmy, které svůj produkt založí na existujícím open source vybavení. Ještě vhodnější je pro společnosti, které tento software využívají jen jako nástroj, přičemž jádro jejich podnikání se nachází úplně někde jinde. Co vám do firmy nebo organizace může přinést open source?
Výhody: Široká paleta nástrojů, otevřenost
V první řadě disponuje open source scéna obrovskou nabídkou nástrojů. Realisticky řečeno je velká většina programů pro vaše záměry nevhodná, protože se jedná o programy nedokončené, zastaralé, nevyvíjené, se speciálními požadavky nebo prostě nevyhovující. Pokud jste schopni najít klíč, jak tuto část odfiltrovat, setkáte se s technologiemi, které netrpí ve srovnání s klasickými uzavřenými programy žádnými výraznými nedostatky. Open source software není žádný méněcenný software a nejlepší open source nástroje nejenže snesou srovnání s majoritní closed source konkurencí, nýbrž mohou být také lídry (což se běžně děje).
Zmiňovaná otevřenost kódu, kterou zastánci vnímají jako obrovský klad a odpůrci jak důkaz nezralosti, nedokončenosti a zranitelnosti, v praxi znamená, že můžete použít existují software a postavit na něm vlastní produkt. A pokud nejste IT firma, ale škola nebo neziskovka, můžete takový software díky jeho licenci použít pro obsluhu mnoha procesů (flow) nebo úkolů.
O level výš
Pokud se o open source píše, začíná se „povinnou“ trojicí OpenOffice.org, Firefox, Linux. Jsou to tři nejznámější pojmy, které mají pro lehce poučeného čtenáře nějaký obsah a od kterých se lze odpíchnout. Přeskočme je a vystupme o úroveň výš. Aby nezůstal poloprázdný dojem, že open source nástroje končí kancelářským balíkem, u nějž se pomalu opravují chyby a jehož vývojáři se roztrhli na dva nespolupracující týmy – to totiž není pravda. Open source je technologický pojem (přičemž nejde o módní hype, jako je „cloud“), který existuje cirka třicet let – tedy déle než majoritní operační systém. Existuje jednu celou lidskou generaci – přesto je stále zahalen nesmyslnými mýty a legendami (ano, mnozí otcové zakladatelé vypadají divně).
Nasaďte open source nástroje
Následující nástroje byste rozhodně měli brát v potaz, pokud vaše organizace žádný software pro danou oblast nepoužívá, případně pokud hledáte nejvhodnější. Pokud již jste „elektronizovaní“, ale open source nepoužíváte, můžete přispět zkušenostmi a postřehy z provozu jiného systému, jsou vítány. Například mnoho škol stále funguje papírovým rakousko-uherským způsobem nebo přinejlepším stavem „počítač = lepší psací stroj (čím více mezer, tím jsme počítačovější)“, ačkoliv zavedení mnohých nástrojů nic nebrání – jsou zdarma, výkonné, bezpečné a rapidně by zjednodušily agendu a nabídly nové možnosti. Pokusím se vždy nastínit možný způsob použití.
Webové stránky organizace
Je to k nevíře, ale stále jsou organizace, jejichž webové stránky nejsou tvořeny klasickým redakčním systémem a kde si právo přístupu uzurpuje „webmaster“. Tato osoba bývá obvykle postarší, drží se svých rigidních názorů, protože se bojí o místo a nechce si přidělávat práci (ve skutečnosti by s novým nástrojem práce v této oblasti ubylo a dotyčná osoba by se musela „učit něco nového“). Tento člověk obvykle zastává pozici dvorního rádce a ředitel(ka) na něj stoprocentně dá. Škodí tím obvykle celé organizaci. Typicky se to týká škol.
Nemyslím si, že by šlo o většinu škol. Velké množství škol má IT správce, kteří nejsou zabednění a ředitele, kteří uvažují v kontextu současných technologií a umí si udělat rešerši. Ale přesto je těch prvních pořád až moc.
Ideálním řešením je redakční systém WordPress, který nemusí fungovat jen jako systém pro web školy, ale také jako interní informační systém (myšleno – používat dvě instalace). Ovládání redakčního systém je tak jednoduché, že ho zvládnou i učitelé, kteří umí pouze špatně pracovat „s Wordem“. Automaticky je vyřešen přístup více uživatelů a jsou definována uživatelská práva – může se zavést institut redakční rady s redaktory a šéfredaktorem. Dokonce to může fungovat způsobem pro mnoho škol nevídaným – příspěvky mohou psát i žáci či studenti, šéfredaktor přesto neztratí možnost „práva veta“.
Redakční systém je česky a lze ho doplňovat o nové funkce, jejichž potřeba se po určité době projeví – počítadlo stažených dokumentů, lepší správa fotogalerií, tlačítka sociálních služeb nebo cokoliv jiného. Pochopitelně je možné vkládat multimédia (video, hudbu) nebo výstupy z různých webových služeb (prezentace ze SlideShare nebo Dokumentů Google, mapy, sdílený kalendář atp.).
Cena: zdarma. Intuitivně funguje mnoho běžně používaných věcí.
Nástroje Google
Ačkoliv nejsou open source, zmiňuji je pro jejich vysoký přínos. Aplikace Google obsahují množství nástrojů, kromě pošty je to sdílený kalendář nebo online kancelářské nástroje Dokumenty Google. Stejně tak jsou velmi přínosné fotogalerie PicasaWeb, mapy nebo nástroj pro optimalizaci webových stránek (pomůže vám odhalit chyby, které vidí robot, když vaše stránky pro Google indexuje). Všechny nástroje lze různými způsobem provazovat, sdílet výstupy nebo je získávat (formulář v Dokumentech Google). Kalendář lze zobrazit ve WordPressu nebo nasdílet jako ical do vašeho desktopového programu. Možnosti jsou prostě ohromné a záleží jen na nápadu.
Cena: základní verze zdarma, lze dokoupit verzi Business, případně získat verzi Edu (nutno požádat formulářem, je schvalováno).
Pokračování v dalším článku – již brzy. Zaměřím se na pokročilejší nástroje z business oblasti.
Autor obrázku: Plan-Too business plan, plantoo47
Těšil jsem se na představení nějaký open-source ERP, tak snad v tom příštím díle… 🙂
ERP zatím nemám, druhý díl je výběr profilových aplikací pro konkrétní účely. Na ERP se necítím, ale uvažuju, že napíšu o CRM, tam se chytám. Každopádně mě to zajímá a psát o této oblasti budu.