Proč je důležité znát trpný rod, Bohumile Klepetko!

Na obrázku je nadpis staršího článku ze serveru Aktuálně.cz, který jsem si vybral jako motiv. Stojí tam: „Ztrátové aerolinky Alitalia koupily Air France-KLM„. Za tuhle větu (dokonce nadpis!) bych autorovi „hpv“ strhl prémie a poslal ho do šesté třídy, kde se rutinní práce s textem procvičuje. Tohle je tak blbá chyba, až to bučí. Že nevíte jaká?

Kdo koho koupil?

Z nadpisu, který má uvádět hlavní myšlenku článku, totiž není hlavní sdělení patrné. Nebo vy snad víte, kdo koho koupil? Logika velí, že ztrátové aerolinky asi nebudou nic kupovat, ale zkuste si místo „ztrátové“ dosadit „italské“. To se nám to mění, že?

V neutrální české větě, která stojí mimo kontext, je východisko výpovědi – tedy známá informace – očekáváno na začátku výpovědi (věty). Bývá to např. konatel děje (podmět) a vyjádření děje (přísudek), tedy „kdo co udělal“ nebo „co se stalo“. Některé slovesa (tvar přísudku) vyžadují další větný člen, což bývá často předmět – viděl jsem ho, koupil jsem si auto, vydali prohlášení. (Více na Wikipedii, aktuální členění větné)

Takže shora uvedenou větu náš mozek chápe ve smyslu kdo – udělal – co. Aerolinky koupily Air France. Tím, že jsou jak podmět tak předmět stejného rodu, resp. čísla (obojí jsou „aerolinky“, podmět je částečně nevyjádřený), nám sloveso nenapoví, že tentokráte na začátku věty nestojí podmět, jak bychom čekali, nýbrž předmět!

Vytrženo z kontextu

Věta je zřejmě vytržená z kontextu – ale ten kontext chybí! Na počátku totiž nestojí známá informace („Air France koupily“), nýbrž informace neznámá a nová – „ztrátové aerolinky Alitalia“. Věta sděluje, že francouzská společnost koupila bankrotující italskou firmu, jenže formulace nám podsouvá význam opačný. Je otázka, zda jde o neschopnost redaktora, nebo záměr. Každopádně je to příklad chybné konstrukce, protože neplní základní funkci – nedojde k úspěšnému přenesení informace.

Sloveso by nám podvědomě „napovědělo“, kdyby byl předmět jiného rodu než podmět, tedy např. kdyby věta zněla „Ztrátové aerolinky koupila Air France“, tak by nám to došlo.

Jak by to tedy mělo být správně? Autor měl použít pasivum neboli trpný rod.

Kdy použít trpný rod?

Bohužel se používá málo – a přitom je to tak krásná věc, mluvčí dá najevo, že není jazyková řepa. Pasivum neboli trpný rod je kategorie slovesa a vyjadřuje stav podmětu ve větě – to, že se s ním něco děje, je pasivní. Původce děje nemusí být vyjádřen – poplatky byly zaplaceny. Opakem je samozřejmě aktivum, činný rod, jež vyjadřuje, že sám podmět je původcem děje. Takové vyjadřování je běžné a člověk je na něj zvyklý. Existují ovšem situace, kdy je ke správnému sdělení informace možné použít pouze trpný rod. Mluvčímu nedělá problém ho použít, dělá mu problém, kterou pasivní formu vybrat.

Ono jich je víc?

Ano. A výběr mezi nimi je právě kámen úrazu. Neumí to zejména Bohumil Klepetko v České televizi, jemuž věnuji tento článek. Dokonce si troufnu napsat, že tento text je mu  věnován.

Opisné pasivum

Tvoří se pomocí slovesa být a příčestí trpného a popisuje děj. Umožňuje odstranit konatele děje a vytvoří od děje odstup. Hojně se používá v úředním jazyku. Příklady:

Poplatky byly ve středu zaplaceny, faktura uhrazena.
Při nehodě byly tři osoby zraněny.
Na základě podkladů bylo rozhodnuto…
Rozsudek bude vykonán okamžitě.

Zvratné pasivum

Jednoduše – „ono se“, tzv. Žaponec (Onosetosamo ;-)). Osoby se [při nehodě] zranily, poplatky se samy nezaplatily, počítače se někdy samy vypnuly, dveře se zavřely. Toto je jasné a dál se tomu v článku nevěnuji.

Příčina nehody se vyšetřuje.

Výsledek děje nebo neměnná vlastnost

Klasickému trpnému rodu ale konkuruje vazba „je + přídavné jméno“; přídavné jméno je často vytvořené z výše uvedeného příčestí trpného (nebo je to běžné slovo vyjadřující vlastnost). Máme tedy dvě velmi podobné vazby:

1. jsem zraněn (příčestí, tj. tvar slovesa zranit)
2. jsem zraněný (přídavné jméno, poznáte podle toho, že lze skloňovat podle mladý nebo jarní)

A tyto dvě vazby si konkurují, což je pro někoho problém rozlišit. Viz dále.

Další příklady přídavných jmen, které vyjadřují pasivitu (ale formálně nejsou trpným rodem).

Po jídle jsem ospalý.
Poplatky jsou už dávno zaplacené.
Počítače jsou přes víkend vždycky vypnuté.

Taková konstrukce vyjadřuje stav, v němž se podmět nachází; je to výsledek děje nebo trvalá vlastnost, s podmětem se nic neděje.

A v čem je problém?

Problém vidím v tom, že mezi oběma vazbami je rozdíl, který není brán v potaz. Rozdíl je sice nepatrný, ale o to významnější. Tak nepatrný, že se ho rozhodl ignorovat právě Bohumil Klepetko (Novu nesleduju, nepochybuji ale, že není sám).
Zaměňuje opisné pasivum (byly zraněny) za vyjádření pomocí přídavného jména (byly zraněné). Jeho vyjádření tak dostávají zcela absurdní význam, což považuji – vzhledem k tomu, že čte zprávy v televizi – za nepřípustné a profesně pokleslé. Následující příklady jsem si poznačil (první už hodně dávno).

Na Slovensku vybuchl nedaleko obce X plynovod. Nikdo nebyl zraněný.

Z věty vyplývá, že ani před výbuchem, ani po výbuchu nebyl nikdo zraněný. Případné zranění s výbuchem vlastně nesouvisí, není patrná vazba mezi výbuchem a ohrožením lidí, protože přídavné jméno zraněný nezachycuje děj ani jeho výsledek, nýbrž trvalý stav. Správně má tedy být:

Na Slovensku vybuchl nedaleko obce X plynovod. Nikdo nebyl (z)raněn.

(Nebo: Nikdo se nezranil. Ale to by se původce děje přesunul na lidi, kteří se kolem mohli vyskytovat. Původcem děje byl ovšem výbuch, proto bychom zvratným pasivem význam nepatřičně posunuli.)

Zavražděný byl pákistánský ministr pro náboženské menšiny….

Tak toto je neuvěřitelná „perla“, která následovala hned po zvukovém předělu. 🙁 Klepetko chtěl sdělit, že „neznámí ozbrojenci zavraždili ministra“ neboli že „byl zavražděn ministr“. Jak dospěl k takovému patvaru, mi zůstává utajeno (a také utajené).

Další příklady, není v tom sám.

Vůdce thajského opozičního hnutí, které před třemi lety svrhlo ministerského předsedu Thaksina Šinavatru, se v pátek v Bangkoku stal terčem útoku skupiny ozbrojenců. Jeho auto bylo provrtané (sic!) kulkami a Sondhi Limthongkul dostal několik zásahů. Lékaři mu část kulky vyoperovali i z hlavy.

Testu se v prosinci zúčastnilo sedm pražských drogerií. Klienti, kteří se po obdržení reklamní zprávy dostavili na dané pobočky, získali dárek. Všichni zároveň uskutečnili nákup. Podle informací deníku E15 měla kampaň takový ohlas, že musela být předčasně ukončená, neboť drogeriím došly odměny.

Železobetonový Palác Svět, který navrhl architekt František Havlena, byl postavený v letech 1932 až 1934. Částečně zchátral už během komunismu.

Doporučení na závěr

Už to začíná být nuda, proto směle ke konci. Pokud chcete vyjádřit pasivitu v ději, použijte raději být a příčestí: jsem unaven, byl jsem okouzlen, bude potěšena. Zní to lépe než varianta s přídavným jménem.

Nachází-li se něco v neměnném stavu nebo jde o vlastnost, použijte být a přídavné jméno: jsem unavený, byl jsem naštvaný, není moc nadšená.

A na závěr několik příkladů k zamyšlení:

• Jsem v posledních dnech pořád unavený. (Už archaicky by dnes znělo „unaven“, ale bylo by to správně.)
• Nejsem z toho moc nadšená. Nebyl tím tedy moc nadšen. (také tady by šlo nadšena//nadšený)
• Liberečtí zastupitelé byli obžalováni. (Patvar „obžalovaní“ by byl hovorový a velmi ledabylý.)
• Ztrátové italské aerolinky byly koupeny společnosti Air India.

Doufám, že se to v televizi zlepší, neboť jinak budu nadále nasrán a znechucen. 😉

• Internetová jazyková příručka ÚJČAVu
• ČKD ÚJČAVu (často kladené otázky)