Kdyby byl zájem…

Kdyby byl zájem, mohl bych to udělat. Častá fráze, která se usazuje v našich končinách, stejně jako alibistické Zdravím. Bojíme se říct Zdravím tě, protože jsme zapomněli, jestli si tykáme. A Zdravím vás nám zase přijde zbytečně moc osobní. Tak jen zdravíme. A stejné je to s konkrétní prací.
Nechceme ji udělat, protože by nás to stálo čas a námahu – a co kdyby to náhodou bylo zbytečné? Přece nebudeme něco dělat jenom tak, zadarmo a bez ujištění, že o naši práci někdo stojí. Ale zase nechceme spolupráci odmítnout, to se přece nedělá, hlavně dneska, kdy je vhodné být připraven na obě situace. Taková německé Jein [jajn]. Ano i ne zároveň. Nezavírat si vrátka, kdyby o to dotyčný měl zájem, ale zase se nepředřít, kdyby o to zájem neměl. Prostě kdyby.

Pije mi to krev. Pořád sháníme různé články pro různé portály. Člověk osloví autora, vyloží mu záměr, nastaví možný cíl, nastíní odměnu, navrhne termín a položí dotaz, zda může se spoluprací počítat. Odpověď často bývá, ano, to bych mohl udělat, kdyby byl zájem. Jak se dá onen zájem ještě jinak vyjádřit, když už ne požadavky a odměnou? Co ještě ti lidi čekají? Dopis z Hradu?

A to se pohybuji v tzv. komunitě – vzývané a opěvované. Ale ne, nebudu tady pofňukávat, komunita si svůj článek zaslouží (a ještě zraje). Hlavní sdělení tohoto textu zní: Když něco můžete udělat, tak to udělejte a neptejte se. Když to udělat nechcete, tak to řekněte rovnou.

10 komentářů u „Kdyby byl zájem…“

  1. „Kdyby byl zájem, mohl bych to udělat,“ je bezobsažná fráze stejně jako mnoho dalších, ale tomu „zdravím“ bych se tak nebránil. Jsou situace, kdy člověk neví, zda vykat, či tykat… a co od toho čekat. Pasivem a vyhýbáním se oslovení to jde obejít, byť to nevypadá zrovna elegantně.

    Mě irituje „nechá se udělat“ a podobná veteš.

  2. Je spousta dalších pozdravů, které jde použít a znějí mi teda o dost líp.

    „Nechá se udělat“ neslýchám často, jen mě teď napadá, že to odpovídá německému „es lässt sich machen“…

  3. Oblíbená fráze je i „mělo by se“, tím se často stanovuje nějaký úkol, ale tak, aby se autor náhodou k realizaci tohoto úkolu nepřihlásil a zároveň aby nešel do konfliktu tím, že zaúkoluje někoho jiného 🙂

  4. S tím zdravím je to přeháňka, to doufám není myšleno vážně.

    Autor se příliš soustředí na slova, ale měl by si uvědomit, že slova jsou jen nosičem informace, který si lidé sdělují. Pokud ho některá slova iritují, může se třeba odstěhovat do Kambodžy, tam češtinu neuslyší.

    „Mohl bych to udělat, kdyby byl zájem“ – vyjadřuje řadu věcí podle kontextu a tónu, kterým to bylo proneseno či podtextu, kde to bylo napsáno. Skutečný význam může být od „ale jo udělám to“ přes „zajímá mě to, ale jsem stydlivý, ale potěšilo mě to“ přes „štve mě to a nejraději bych se tomu vyhnul“ přes „dotaz na to, jestli o výsledek jeho práce bude mít zájem i obecenstvo“ a další významy.

    Čech se nevyjadřuje přímo. Důvod je snadný, stačí si přečíst libovolné reakce pod českým webovým článkem, kde se někdo vyjadřuje přímo (vynechejme fanatické články fanaticky bojující proti všem odpůrcům, zůstaňmě v seriózních článcích) a najdete tam 80% nadávek.

    Kromě toho způsob, jakým se lidé vyjadřují vyvoláváte Vy sám. Pokud se stejně nevybíravě a nedočkavě obořujete na druhé jako v tomto článku, celkem se nedivím, že dostáváte opatrné a sondující odpovědi. Já že jsem velmi přímý, pak bych po takovéto reakci druhého sondoval rovněž a dával bych polodvojznačné odpovědi dokud bych nezjistil jaká je situace. Pokud bych se na to nevykváknul hned.

  5. Přidávám se k p. Eischmannovi: „mělo by se“ je neuvěřitelný paskvil, který křičí do světa, že by to řečník rád na někoho přehrál, protože samotnému se do toho nechce (nebo na to nemá).
    Děkuji za příspěvek, který mne donutil zamyslet se nad tím, jak lépe (a radostněji (?) lákat lidi do komunity.

  6. Někteří šílenci říkají „Čest práci“ ze stejného důvodu. To už je pak masakr….

  7. zdravim,

    „Kdyby“ je v podnikani a v necem, kde to chce clovek nekam dotahnout sproste slovo. Ale pouzivam jej take. V jedne knizce je 100 prikazani (ci jak se to jmenuje) svateho „Bycha“. Dost mozna v knize Myslenim k bohatstvi.

    Doslova jsem prestal uz osobne resit, kdyz se nekdo ozve, ze by neco chtel delat. Hodne lidi, co to umi tahnout nekam dopredu Vam rovnou posle hotovy clanek. Nebo ma korespondence nejaky takt.

    Nejvetsi problem, co obcas mam, ze lidi nectou, ze maji dodat nejakou osnovu k clanku. Tady neco je a Ty to vydej a plat.

    Asi pouzivate ThinkingRock jako ja. 1/3 a vice veci, co se resi se nedokonci. Po pravde uz jsem se prestal dost vecem divit. Mam v TR stavy jako „Nedodano“, „Nezrealizovano“, atd… Hodi se a to velmi. Tato aplikace zmenila hodne muj nazor na veci a na lidi i na me [takova hvezdna nejsem…].

    Jak na to koukat ?
    Nejrychlejsi a nejefektivnejsi cesta je zacit u sebe. Je lepsi autorovi zaplatit nez se pak dohadovat na 5 mailu, co se vlastne bude delat a pak stejne clanek nevidite.

    Hledate reseni ?
    Soustredit se na to, jak to ci ono zaplatit. Necesky bych rekl „ufinancovat“.

    Co se tyce faze zdravim, tak ji bezne pouzivam. Neni to proto, ze bych nevedel, zda tykat ci vykat. Tak nejak mi vyhovuje a libi se mi. Doslova to znaci, ze „Vas zdravim“. Jako pozdravuji. I kdyz lepsi fraze urcite muze existovat.

    gf

  8. K tomu zdravení: co když ten člověk nezapomněl, dobře ví, že si vykají, jen chce naznačit, že by si mohli tykat, ale není ve společenském postavení, aby mohl tykání navrhnout (to by měla udělat druhá strana)?

    A ohledně té práce: problém bývají dvě věci – jednak lenost a jednak skutečný nedostatek času – psaním se člověk neuživí, takže to spadá do kategorie „zábava“ (někdy s přesahem do „reklama na sebe“) a bohužel musíme i pracovat (IMHO dnešní společnost tráví – často zbytečnou – prací až moc času, ale to je na delší povídání). Z pohledu autora musím říct, že někdy líp funguje, když to prostě jen tak napíšu a pošlu, než abych to předem sliboval a pak měl stres, že „zase něco nestíhám“.

  9. Moc hezké zamyšlení, něco co si člověk ani neuvědomuje, že to taky říká a myslí to jinak a taky jak to zní, když něco takového říká. Ráda čtu tento blog, A PROTO TO ŘÍKÁM ROVNOU:-)

  10. Díky všem za názory. Použil jsem tady jeden typizovaný příklad (komunikace s autorem), který ale není jediný. Odkaz na článek jsem dal během minulého týdne asi dvakrát. Berte to tak, že jsem potřeboval vypsat osobní zkušenost a že tento text nezachycuje všechny nuance komunikace, která probíhala. Pochopitelně se snažím žádat (nebo zadávat práci) slušně a v pomocí SMART.

    Zdravení – podle toho, kolik je na to reakcí, tak s tím pozdravem asi něco není v pořádku, v textu je to jen oslí můstek… 😉

Komentáře nejsou povoleny.