Jak si na mateřské udělat rekvalifikační kurz (konkrétně základy účetnictví)

Jak na rodičovské dovolené nepropadnout mánii oteplouchů a nezakrnět? Před nějakou dobou jsem si uvědomila, že mé vyjadřovací schopnosti mizí v nenávratnu. Začala jsem se tedy pídit po tom, jak si rozšířit obzory a restartovat šedou kůru mozkovou. Zajímavý impuls mi poskytl článek Táborského deníku Rekvalifikaci si mohou udělat i maminky na rodičovské dovolené. Nejen skladník vyhozený ze šroubárny, ale i žena na rodičovské může využít nabídky úřadu práce a udělat si rekvalifikační kurz.

Ještě k tomu oteplouchu. Je to něco tak příšerného, že ani nebudu na nic odkazovat nebo nedejbože vkládat obrázek. Hledat umíte všichni. Ale nestojí to za tu námahu. :-/ -vo

Není nač čekat

V tuto chvíli jsem zaměstnaná = má pracovní smlouva trvá. Až se však po několika letech budu chtít vrátit do práce, stávající zaměstnavatel již pro mě s největší pravděpodobností nebude mít místo. Není nač čekat.

Na rekvalifikačním oddělení místního úřadu práce jsem si ověřila informaci z Táborského deníku. Zpráva o tom, že úřad práce může uhradit ženě na rodičovské dovolené rekvalifikační kurz, byla pravdivá.

Před výzvědnou cestou na pracák jsem si prošla nabídku rekvalifikačních kurzů . Zaujal mě online rekvalifikační kurz účetnictví.

Proč účetnictví

Říká se, že neznalost zákona neomlouvá. S určitou nadsázkou by se to stejné dalo říct i o účetnictví. Je to obor, který ovlivňuje každého z nás, ať do účtování vidíme, či nikoli. Vedu manželovi daňovou evidenci. S použitím účetních programů by to měla být triviální záležitost.

A ejhle, stačí prodat službu na Slovensko a z triviální záležitosti se stane noční můra hned několika zúčastněných.

Proč online

Rekvalifikační kurzy účetnictví probíhají i prezenčně či přes Skype. Máte-li malé dítě, musíte brát v potaz hlídací možnosti. S online kurzem nemusíte hlídání až tak řešit. Studiu se věnujete v okamžiku, kdy dítě spí, hraje si na pískovišti, je na procházce s tatínkem…

Proč hned rekvalifikační

Aby úřad práce kurz proplatil, musí být tento kurz REKVALIFIKAČNÍ a AKREDITOVANÝ (MŠMT, MZČR,…).

Proč kurz

Kurz trvá určitou dobu, má začátek a konec. Ne pokaždé jsem měla na studium náladu, ale věděla jsem, že kurz dokončit musím. Jsem typ člověka, který nad sebou potřebuje bič času.

Při návštěvě rekvalifikačního oddělení jsem zjistila, že je nutné, abych se na úřad přihlásila jako ZÁJEMCE o zaměstnání. Častěji se na úřad práce hlásí člověk jako UCHAZEČ o zaměstnání.

Zájemce o práci

• přichází ve většině případů na úřad práce s žádostí o rekvalifikaci,

• nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti,

• má méně povinností.

Uchazeč o práci

• žádá o podporu v nezaměstnanosti,

• má přísnější režim v docházkách na úřad a

• více povinností.

Dále jsem se dozvěděla, že úřad práce většinou podpoří žádosti, ve kterých je uvedeno, že po absolvování rekvalifikačního kurzu se chce absolvent stát OSVČ.

Po zjišťovacím kolečku jsem v klidu domova vyplnila tiskopis přihlášky, který jsem si stáhla ze stránek úřadu práce. Manžel vyplněnou přihlášku vytiskl a já jsem mohla vyrazit na další krmení úředního šimla.

Těžký začátek s vyplňováním

Referentka místního úřadu se zděsila, když viděla, že mě doprovází dvouletý synek. Dotazovala se, zda to půlhodinové vypisování syn vydrží. Obě jsme doufaly, že ano. Paní referentka byla rozhozená do té míry, že Frantikovi zapůjčila zvýrazňovač, přestože byl Frk vybavený relativně neškodnými slabě barvicími pastelkami a poznámkovým blokem. František se v nestřežené chvilce chopil mé přihlášky a náležitě ji zvýraznil zapůjčeným zvýrazňovačem. Paní referentka si Frkovy malby nejprve vůbec nevšimla. Zpracovávala právě informaci, že se jdu hlásit jako zájemce, nikoli uchazeč. Její zděšení se stupňovalo. Odebrala se na konzultaci za kolegyní.

Po několika minutách se vrátila s omluvou, že zájemců o práci moc není. Mezi jednotlivými zájemci uběhne vždy několik měsíců, během kterých se několikrát změní legislativa a postupy. Vybavena informacemi od kolegyně se chopila přihlášky. Až nyní odhalila Frkův umělecký projev. Nelíbil se jí. Už jsem si myslela, že budu přihlášku přepisovat. Nemusela jsem, jelikož paní referentka upnula svůj pohled na to, že přihláška je stažená z netu. Zděšení dosáhlo nejvyššího stupně. Následovala telefonická konzultace s jiným oddělením úřadu práce ohledně aktuálnosti a správnosti tiskopisu.

Papírové náboje

Vše dopadlo dobře, stala jsem se součástí systému a obdržela jsem průkazku zájemce o práci. Každý, kdo je vedený na úřadu práce, musí mít termín. Obdržela jsem tedy termín, ve kterém se mám dostavit na úřad práce na zprostředkování. Trochu jsem se lekla, že jsem dostala termín zprostředkování až za tři měsíce. Paní referentka mě však ubezpečila, že s hledáním a zařizováním kurzu nemusím čekat až do termínu zprostředkování. Kurz můžu zahájit i dřív. Při zprostředkování pak jen sdělím, co je nového – zda jsem kurz našla, zahájila, ukončila, …. Kromě průkazky jsem obdržela ještě několik papírů (tiskopisy, poučení…).

Opět v klidu domova jsem si pročetla poučení a vyplnila žádost o rekvalifikaci. Firmě, která rekvalifikační kurz zajišťuje, jsem zaslala žádost o potvrzení ceny. Žádost o rekvalifikaci je třeba rekvalifikačnímu oddělení úřadu práce předložit nejpozději čtrnáct dní před zahájením kurzu. Úřad práce tedy nemá moc času na schválení/neschválení žádosti. S povděkem kvituji, že je úřad práce při schvalování rekvalifikací velmi rychlý.

Krmení stále zděšeného šimla

Při dalším krmení oře jsem navštívila rekvalifikační oddělení, na kterém jsem odevzdala žádost o rekvalifikaci a firmou vyplněný originál žádosti o potvrzení ceny. Mnou vybraný online kurz neměl pevně stanovené datum zahájení, ani datum ukončení. Studuje se individuálně, a tudíž si termín zahájení, délku kurzu i termín ukončení zvolí frekventant sám. Tutor mi sdělil, že je dobré počítat s minimálně třemi měsíci. V oblasti termínů je úřad práce velmi rigidní. Potřebuje mít termíny uvedené černé na bílém. S referentkou rekvalifikačního oddělení jsme se shodly na čtyřech měsících trvání kurzu a vybraly v kalendáři odpovídající data.

Během čtrnácti dnů mi úřad práce rekvalifikaci schválil. Mohla jsem zahájit studium.

Tele a vrata

Na první i každou další lekci účetnictví jsem hleděla jako tele na nová vrata. Doslova. Aktiva, pasiva, bilanční rovnice, emisní ážio… všechny tyto pojmy mě doposud míjely. Skoro bych přísahala, že jsem je nikdy v životě neslyšela. 111, 221, 321, 710… netušila jsem, že existují nějaké účty, které mají své číslování a na které se jednotlivé účetní případy zaúčtovávají. Jsem si jistá, že průměrný účetní by úkoly na koncích lekcí zvládal levou zadní v průběhu několika minut. Já se stejnými úkoly sváděla několikahodinové boje. Už jen vytvoření grafické podoby účtu mě (i manžela) stálo nemálo energie.

Dost mě zaskočilo uvědomění si, jak náročné je učit se něco nového. Už jsem to úplně zapomněla. Nebylo to příjemné déjà vu. Když do nové látky trochu proniknete, hned je to veselejší, ale ty počátky, ty jsou vážně krušné. Navíc jsem typ studenta, který se rychleji a lépe učí slyšené. Naprosto mi vyhovují přednášky, při kterých si můžu činit vlastní poznámky. Při procházení poznámek si zpětně vybavuji části přednášky. Pak jen stačí doplnit poznatky z přednášek přečtením učebnice. Učit se celou látku ze psaného textu, to jsem snad ještě nezažila.

Stádo splašených myšlenek

Všechny výše zmíněné poznatky mě vedly k zamyšlení nad tím, jak naivní bylo domnívat se, že při online studiu není třeba řešit hlídání dítěte. Po celodenní péči o malého pomocníčka je člověk rád, když trefí do postele. Myšlenky se rozprchnou a jejich sehnání do stáda by nezvládl ani nejlepší ovčácký pes. Víkendová pánská jízda je pak pro studující maminku k nezaplacení.

Závěrečná zkouška před komisí byla též ne zrovna příjemným připomenutím dřívějších studií, tedy zejména předzkouškových stavů. Komise byla velmi milá. Rozhodně mě nechtěla potopit, chtěla jen zjistit, zda jsem se v kurzu něco naučila. Snad největší strach jsem měla z toho, že moje vyjadřování nebude na úrovni. Obavy se potvrdily. I když se mé vyjadřování absolvováním kurzu účetnictví nezlepšilo, naučila jsem se mnoho nového a jsem tomu ráda. Poznala jsem, že chybování může být velmi výhodné – dozvěděla jsem se souvislosti, které by mi jinak zůstaly utajené.

V rámci kurzu jsem si připomněla, jak široké a čím dál širší jsou jednotlivé obory lidské činnosti. Absolvováním kurzu účetnictví jsem získala základy. Teď už je jen a jen na mně, jakým účetním směrem se vydám.

Upozorňuji, že pro získání „živnostenského oprávnění“ k provozování účetnictví je třeba po absolvování rekvalifikačního kurzu pět let praxe!

Z hlediska papírování s úředním šimlem mi chybí jen odevzdat potvrzení o vykonání závěrečné zkoušky a na příštím zprostředkování se odhlásit z evidence úřadu práce. Potvrzení o zkoušce musím na úřad doručit do čtrnácti dnů od vykonání zkoušky.

(Image courtesy of adamr, FreeDigitalPhotos.net)