Kdysi před x lety (kolem roku 2003) jsem se více začal zajímat o open-source software a rozhodl jsem se ho plně využívat a doporučovat. Nechtěl jsem kázat vodu a pít víno, takže Windows jsem zcela opustil někdy v roce 2002 a od té doby používám jen volně šiřitelný software.
Tou dobou se začalo poprvé více mluvit o svobodném kancelářském balíku OpenOffice.org. Myšlenka, že takový klíčový software by měl být zadarmo, byla revoluční a naštěstí pro Microsoft, který tehdy dominoval tomuto segmentu (říkalo se tomu hezky SoHo – small office, home office), nebyl OpenOffice.org zdaleka tak kvalitní, jak by domácnosti a minimálně malé firmy potřebovaly. Svobodný kancelářský balík potřeboval svůj čas.
Karty byly rozdány
Dopřál si ho pár let. Koncem prvního desetiletí tohoto století byla situace zakonzervovaná: segment malých firem si ukradnul Google se svým online balíkem (koho by to v roce 2003 napadlo!), Microsoft pokrýval zbytek (dokonce balík dokázal dodávat na konkurenční platformě MacOS X) a ostatní paběrkovali na krajních extrémech. Někdo používal muzeální kousky jako WordPerfect nebo Microsoft Works, někdo OpenOffice.org a u nás dokonce bylo dost uživatelů, kteří používali český balík – jak on se to vlastně jmenoval? Jo, nakonec 602Office a v poslední životní fázi už byl založený na OpenOffice.org.
Na umření
V roce 2010 to bylo z hlediska svobody v kancelářský systémech na umření. S tou svobodou to není klišé nebo personifikace. Nezávislost na dodavateli, otevřenost a přenositelnost, což jsou hlavní parametry svobodného kancelářského balíku a otevřeného datového formátu (tedy souborů, které balík vytváří), jsou naprosto klíčové pro rozvoj celého IT oboru. Dokud to nebylo možné, vše bylo pořád stejné. Microsoft – ale mohl by to být libovolný lídr trhu – vydal novou verzi, kterou si museli koupit všichni, kdo chtěli spolupracovat s ostatními. Reálně všichni. Když byla radikálně odlišná od té předchozí jako MS Office 2010 od předchozích, tak si zanadávali, nechali se proškolit a koulelo se to dál. Žádné úpravy na míru, žádné možnosti výběru. A ještě za to platili více či méně peněz (ano, i domácí uživatelé).
Ale povstal Fénix
Pak se ale vývojáři OpenOffice.org, kteří už měli dost toho, že se jejich návrhy na progresivní vývoj svobodného balíku realizují pomalu nebo vůbec, rozhodli, že to zkusí sami a založí si vlastní balík. Se všemi riziky, která s tím souvisejí, ale měli také množství výhod. Třeba možnost využít zkušenosti z předchozího vývoje, definovat novou pozici na trhu, zaměřit se na jiné segmenty, zbavit se starých závislostí, dělat spoustu věcí lépe než OpenOffice.org, který ve své době sehrál důležitou roli, ale v přicházejícím online prostředí selhával (jak dlouho třeba trvalo, než měl funkční a atraktivní pluginy!).
Na troskách OpenOffice.org
Vznikla neziskovka Document Foundation a kancelářský balík LibreOffice. Je tomu šest let a myslím, že je to další velký úspěch svobodného softwaru. Pořád sice platí, že když se řekne kancelářský balík zadarmo, lidem naskočí „openoffice“, ale je to spíše obecné pojmenování, než striktní pojmenování značky. Věřím, že pod tímto pojmem budou za pět let běžní uživatelé chápat LibreOffice společně s online variantou, kterou prosadí třeba firma Collabora (nebo jiná, věnuje se jich tomu více: rollApp, open365.io ).
Český OpenOffice.cz
Snažil jsem se přispívat k propagací balíku – nejdříve OpenOffice.org, pak LibreOffice – jak to šlo. Od toho roku 2003 jsem byl redaktorem webu openoffice.cz, pak někdy od roku 2005 jeho šéfredaktorem, pak jsem se zaměřil na Liberix a redakční činnost nechal tehdejším kolegyním a kolegům. Naším cílem bylo vybudovat portál plný článků, wiki s návody a aktivní diskuzní fórum českých a slovenských uživatelů. Myslím, že se to do jisté míry podařilo.
Když se slučovaly dva portály, ještě jsem u toho nebyl
Kniha LibreOffice Writer
Pak následoval můj další milník – vydal jsem knihu věnovanou LibreOffice Writer. Zatím jde stále – pokud jsem v obraze – o jedinou českou knihu, která se LibreOffice věnuje. A tady mají kořeny příležitosti, kterých zatím nikdo nevyužil. Nikdo nemyslím úplně doslova, ale statisticky vzato jsou to aktivity blízké nule.
LibreOffice Conference v Brně
Nebyl jsem na nedávné LibreOffice Conference v Brně, ale podle decentně nasnímané fotky jsem hned věděl, jak vypadal blok věnovaný českým uživatelům – bylo tam pět a půl lidí, přičemž přítomní Češi byli organizátoři akce.
Zdroj: https://www.openoffice.cz/novinky/jaka-byla-libreoffice-conference-2016-v-brne
Nikoho zvenku to prostě nezajímá. (To není výtka vůči organizátorům, na organizaci pár menších akcí jsem se v minulosti podílel a vím, že je to standardní situace.) LibreOffice prostě zatím není klasický firemní software, nemluví se o něm na drahých firemních konferencích. Myslím si ale, že potenciál existuje.
LibreOffice a firmy: příležitost
Zřejmě to souvisí s tím, že je software zadarmo – i když tady bych neviděl úplně hlavní problém. Existuje zatím jen minimum služeb a produktů, které by stavěly na LibreOffice. Jde v podstatě jen o školení a pár firem se opatrně snaží nabízet prodej placené podpory firmám. Ještě – zdá se – něco chybí. Nějaká ta killer funkce, která přesvědčí výrazný kus trhu, že takové řešení chtějí. Ale co to je? Co má konkurence, a nemá LibreOffice? Otázky k přemýšlení nahlas:
- vstupní bariéra použití (snadnost ovládání, dostupnost dokumentace)
- psychologická bariéra (neznámá značka, akceptování nového softwaru, software zadarmo, davový efekt, rozšířenost)
- organizační a procesní okolnosti (obnovovací cyklus pro software, náklady na migraci, změna charakteru výměny dat s nadřízenými orgány – státní, krajské organizace )
- technologická kvalita (dostatečně kvalitní funkce, požadovaný výstup, efektivita práce)
Nevím, co a jak by se mělo změnit a nejsem ten, kdo s tím dokáže něco udělat. Mám dojem, že v oboru se pohybují v drtivé většině programátoři. Uživatelé se o samotný balík nezajímají, je to pro ně nástroj, ne hračka na volné chvíle. Marketéři a obchodníci v něm zřejmě nevidí prodejní potenciál.
Co atraktivního umí LibreOffice
- může běžet bez grafického prostředí na serveru a fungovat jako konvertor dokumentů (to uměl už OpenOffice.org) – stačí mu poslat dokumenty a ony se vrátí třeba jako PDF, DOCX nebo RTF,
- se dokáže napojit na různé databázové servery a vytvářet z dat přehledy a reporty,
- lze rozšířit pluginem psaným na míru a vyvinout si tak na této platformě vlastní software,
- umí načítat a ukládat různé datové formáty a lze jej tak integrovat do aplikací třetích stran (firemních systémů),
- lze nastavením zjednodušit a provozovat v úsporné verzi v různých jednoúčelových zařízeních (třeba informačních kioscích),
- má neomezující licenci, takže ho lze použít ve vlastním softwaru,
- má velký potenciál v online prostředí (probíhá vývoj online variant balíku).
Děkujeme, OpenOffice.org, odejdi
Nedávno bylo oznámeno, že vývoj původního balíku, který dnes dožívá pod značkou Apache OpenOffice, bude zřejmě ukončen. Je to dobrá zpráva a vstřícný krok od lidí, kteří mají projekt na starosti. Jistě, že bude nějakou dobu trvat, než to uživatelé zaznamenají a jak jsem psal výše, pořád asi budou říkat „openoffice“. Ale je to příležitost pro LibreOffice, aby nesl vlajku dál, a pro firmy a podnikatele, aby z kancelářského balíku zadarmo udělali klíčový firemní software. A aby se i tady slovo peníze přestalo považovat za tabu a hřích. Za vzor může do jisté míry sloužit třeba segment WordPressu. Proč by to nemělo jít podobně?
„dokonce balík dokázal dodávat na konkurenční platformě MacOS X“
Někde jsem četl, že Jobs to i Billa vyprosil, aby udělal verzi pro MacOS X. Prý o tom ani neuvažovali (bylo to kontraproduktivní), ale Jobs to nějak domluvil.
Výborné zamyšlení. Na konferenci LibreOffice 2016 jsem byl (https://exospace.cz/exospace-na-konferenci-libreoffice-2016) a mohu potvrdit, že na českém bloku bylo pět a půl lidí. V článku je i můj komentář k tomu.
Nemyslím si, že LibreOffice je pro lidi tak neatraktivní téma, že na něj dojde prostě pět a půl lidí z řad místních neprogramátorů. Jen to není dost atraktivní téma, že člověk udělá konferenci a lidi tam prostě dojdou sami od sebe. Zásadním problémem bylo, že TDF zveřejnila program příliš pozdě, teprve dva týdny před konferencí. A dokud není program, tak není co propagovat a na co lidi lákat. To nevadí přispěvatelům, kteří na konferenci přijedou tak jako tak a program jim stačí dát i den předem, ale pro lidi „z venku“ to je příliš pozdě.
Zpětně si myslím, že ten český track byl zbytečný. Chtěli jsme pro lidi odstranit jazykovou bariéru, ale jak se ukázalo i pro lidi „z venku“ nebyla angličtina problém a chodili na přednášky o migracích, které byly v angličtině. Nemyslím si, že byl na českém tracku nakonec někdo, kdo by angličtinu nezvládl a naopak to vyloučilo všechny ze zahraničí. Příště bych ty přednášky udělal prostě v angličtině a zakomponoval to víc do zbytku programu. Je to mezinárodní konference a vícejazyčné programy IMHO nikdy moc nefungovaly.
Jinak si nemyslím, že by se v LibreOffice nikdo nevěnoval marketingu. Naopak jsou v tomto mezi open-source projekty hodně nadprůměrní. TDF je docela bohatá neziskovka, ročně vyberou na příspěvcích od uživatelů skoro milion eur a to jim dovoluje najmout hned několik lidí na plný úvazek. Nenajímají vývojáře, ale lidi, kteří se starají o fungování projektu včetně dvou lidí přes marketing. Samozřejmě s PR mašinérií velkých korporací se to nedá srovnávat. Ale třeba teď díky dohodě mezi OpenAltem a TDF bude LibreOffice o trochu víc vidět i u nás.
Jirko, prosím tě, nic proti konferenci, tu jsem použil víceméně jako ilustraci stavu. Jste borci, že jich děláte tolik a že jste i tuto dokázali do Brna dostat, díky za to a blahopřeju vám k tomu.
Já si myslím, že se nikde v ČR nedaří oslovit zástupce (tj. často vedení) té „masy“, která software používá. V případě LO to úplně masa nebude, ale o to nejde, podstatné je, že PR jde zcela mimo – a bavme se o ČR, kde PR nikdo ani nedělá. Nechci hodnotit marketing TDF. Vidím tady dvě marketignové persony, tj. představitelé typických cílových skupin: vývojáře a koncového uživatele. Obojí je ok, ale to nestačí. Ti Italové, kteří migrují armádu nebo koho na LO, to je ta třetí persona. Kdo u nás prezentuje (a kde?!), jak migroval aspoň „blbou“ firmu o 30 lidech na LO? Ty případy jsou, ale nemluví se o tom ani u nás, natož aby jezdili do zahraničí. Chybí metodika pro učitele, to je další persona.
Pár těch případů je, ale nikdo ani necekne. A ostatní se s migrací nepřidají, protože mají pocit, že musí šlapat cestu ostatním. Neví, že už tu cestu někdo prošlápl. A o to mi jde. Jsou různé drahé firemní konference, pětka za den. Co brání, aby tam někdo prezentoval korporátům firemní software LibreOffice for Business?
Tak já jsem hlavně předpokládal, že na českém bloku budou čeští zástupci firem, úřadů a podobně, kteří třeba nedisponují takovými jazykovými znalostmi, aby si mohli dovolit mluvit v angličtině (já se třeba dorozumím, ale rozhodně bych si na tohle taky netroufl). Ale ti nedorazili. Takže ten problém nezájmu a absence lidí, kteří se tomu v ČR věnují a chtějí o tom mluvit, vidím. Že tam bude česká část, o tom se vědělo dlouho dopředu. Je to škoda a ztracená příležitost 🙁
Jak píšu, tohle je PR a marketing. Je potřeba vycházet z toho, že ti lidi si vybírají, kam pojedou. Cloud, bezpečnost, školení Google, školení Microsoft. LibreOffice? Hm. A já si myslím, že to není otázka toho, že LO „něco neumí“. Umí dostatek, umí toho až moc. Ale nikdo ho firmám a organizacím „neprodává“, tzn. nemluví o něm, neprezentuje jako killer řešení a výhodu. Ne všechny firmy chtějí žít v cloudu. Proč sakra neexistuje firemní konvertor dokumentů na bázi LO?!
Jsem si jist, že ti, kteří tu cestu prošlápli, o konferenci věděli, protože se jedná o lidi, kteří samozřejmě sledují openoffice.cz etc. A rádi by se dozvěděli víc. Stálo by za to zjistit, proč nedorazili. Pokud to v těch firmách či úřadech myslí vážně, tak právě toto byla možnost, jak si vyměnit zkušenosti. Když ne tady, tak kde už hergot jinde?
Nicméně – Lukáš Jelínek navrhl uspořádat menší, domácí LO konferenci. Když to někdo zaplatí, proč ne.
Já jsem se na českém bloku provokativně ptal, jaká je strategie přesvědčovací taktiky pro podnikatele malých firem a firmiček. Nedostal jsem žádnou použitelnou odpověď. Dokonce si myslím, že moje provokace byla hlavním důvodem, proč se Jan Holešovský z domluveného rozhovoru vykroutil. Psal jsem o tom na ExoSpace.
Moc se omlouvám, na ten rozhovor jsem zapomněl 🙁 – v pátek jsem měl asi pět přednášek, musel jsem kvůli tomu i předčasně utéct z panelu… Je mi líto, jestli to vypadalo, jako bych se chtěl vykroutit, to rozhodně nebyl úmysl. Pokud máte ještě zájem, prosím napište mi, rád se domluvím.
Jinak věřím, že ohledně nabídky služeb nad LibreOffice se v Česku blýská na lepší časy. Právě v rámci českého bloku jsme zveřejnili partnerství s českou firmou PC Help (https://www.pchelp.cz/), která přidává Collabora Office (tedy LibreOffice s dlouhodobou podporou) a Collabora Online do svého portfolia.
Došlo k mýlce. Vše je tedy v pořádku. Díky. Otázky určitě pošlu a odpovědi budou zveřejněny na openoffice.cz.
A to jste čekali, že ti zástupci firem a úřadů se to dozví jak? Oslovili jste je nějak aktivně? Že ta konference bude, a v ní nějaký český blok, se člověk dočetl na třech linuxových webech.
Domácí uživatel tam zase nepřijde, neb je to v pracovní době. A web konference byl čistě v angličtině, což ho tuplem odradí.
Pravděpodobně jste tam nebyl. Slovní spojení „čistě v angličtině“ je hodně mimo. Proto celá debata výše.
Problémem LibreOffice je to, že je to balík s minimální praktickým použitím. Reálně (a to už bylo v článku zmíněno), když potřebuji nějakou jednoduchou tabulku či dokument, tak použiji Google Drive, kde je značná výhoda toho, že na dokumentu může zároveň pracovat více lidí online.
MS Office je naopak velmi mocný nástroj na finanční výpočty (zkuste se zeptat libovolného člověka v bance co používá za funkce a nad funkčností LibreOffice se vám vysměje) nebo na třeba plánování podnikání, vyplňování formulářů atd.
Pokud si dobře pamatuji, OpenOffice třeba dlouho neuměl kontingenční tabulky a byl to hlavní důvod proč jít do MS Office. Ovšem dnes je funkčně MS Office ještě mnohem dále.
Nelze ani náhodou říci, že by LibreOffice byl v něčem důležitém lepším než MS Office. Na druhou stranu Office 365 lze k počítači na rok koupit za 500 Kč. To často není hodnota ani hodiny času pracovníka.
LibreOffice se prostě nevyplatí, a to říkám přesto, že ho občas používám.
Blablabla. Kecy, prdy, vrzy. Nevíte ani zbla.
LibreOffice online. Četl jste nějaké moje zhodnoccení dostupných cloudových řešení LibreOffice? Nečetl. Používáme v ExoSpace a úspěšně, tak neříkejte, že to nejde.
Kontingenční tabulky? Děláte si legraci?? Ty uměl OpenOffice ještě v době, kdy počítače byly šlapací a na páru.
LibreOffice nemá nic, čím by zabodoval nad MSO? 😀 😀 Dobrej joke. Tak to teda LO znáte po čertech málo. I kdyby šlo o blbou plnou podporu 3D objektů a import PDF, tak je to pořád zatraceně hodně. Proč by například Calc měl nějak výrazně zaostávat za Excelem?? Znáte ho vůbec??? Čtete moje přehledové články o nových verzích??
To, co píšete, jsou jen řeči u kafe. Kdyby to byla jen trochu pravda, nepojede na LO např. francouzská administrativa a nově italské ministerstvo armády, že.
Jsem arogantní, protože nesnáším, když někdo je chytrej jak rádio, a přitom neví vůbec nic.
Petře, prosím tě, chovej se slušně. Nelíbí se mi tvoje agresivita, nech toho, prosím.
Dobře, omlouvám se.
Ty kontingenční tabulky a ostatni nesmysly za me klidne vem cert. Prusvih je to, ze treba Writer dodnes neumi korektne pracovat s vlozenymi obrazky nebo napriklad s tabulkami z Calcu. Prace s takovymi dokumenty mi pak casto pripomina Office XP, kdy kolikrat ani sam autor netusil, jak bude dokument pri dalsim otevreni na tom samem PC vypadat… A toto je bohuzel neoddiskutovatelne.
Tohle by stálo za větší komentář. Byl byste ochoten sdělit nám více? (I když tuším, kam míříte.) Můžete klidně i mailem, buď na redakci OpenOffice.cz (redakce@openoffice.cz), nebo mně (valach@exospace.cz). Díky.