Nešikovnost bych si ještě – se skřípěním zubů – odpustil.

Život je slepá kolej…
Nemyslím tím art, ale malování bytu. Jednou za čas se to halt musí udělat, obzvlášt když sousedce nahoře ušla voda (z pračky). Anebo když se na druhdy bílé stěně objeví borůvkový džus, který když ohřejete, je to polívka. Ohřívat se ale musí mimo stěnu – ale to je předpokládám stejně jasné jako fakt, že borůvkový džus nebo polívka na zeď nepatří. Obsahuje totiž zrníčka.

Ano, mí věrní čtenáři, právem mi vytýkáte, že tu není co číst. Taky mě to štve, ale je to tím, že mám hodně práce, dávám si trochu letní oraz a materiálu k publikování je až moc – než stihnu vybrat, už se mi kupí další. Takže to, co mám, budu vydávat zpětně. Bude to hlavně téma výletování a cestování, ale také pár jiných, techničtěji zaměřených příspěvků.
Prázdniny jsou od toho, aby se výletovalo, takže náš další výlet směřoval do míst, které každý Čech moc dobře zná alespoň z literatury. Muhaha, to byla nadsázka… 😉 Pokud si pamatuju, tak jsem v Ratibořicích dosud nebyl, i když památník zná asi opravdu každý.