Jak jsem nezvolil prezidenta

Byl jsem v Práglu. Jezdím tam nerad, nějak to město nemám rád (Vídeň to halt není). Ale musím přiznat, že to bylo celkem příjemné.


V pátek jsem měl nějaké jednání, které si vyžadovalo mou přítomnost v Matičce. Přijel jsem ve čtvrtek večer – jel jsem z Brna, auto jsem nechal před firmou. Přesunul jsem se na místo odjezdu busu ke Grandu (nedaleko nádraží) a za 130 Kč jsem se nechal přepravit na Roztyly. Byl jsem domluvený, že přespím u Roberta a Marcely – byl jsem u nich poprvé v létě 2006. Přesto jsem ze zastávky, resp. autobusového nádraží, trefil hned na poprvé až ke vchodu do baráku. A nemyslete si: Chodov nejsou žádné bytovky! Je to sídliště jako prase. Robert mi sice tvrdil, že „za sedm minut volnou chůzí“, ale trvalo mi to dvacet; a nestydím se za to. 🙂

Pokecali jsme, popili jsme, pomluvili kočky, potfory jedny. Zřejmě to tušily, takže se rozhodly dlábit granulema zrovna v době (+- 02:00), kdy jsem chtěl spát. Ještě teď slyším, jak drobné kočičí „zoubky“ drtí granule; pak chlemtaly vodu. A zřejmě aby mě nasraly, si to za půl hoďky zopakovaly… Ale jsou roztomilá, když se honily po kuchyni… 😀

V pátek dopoledne jsem pořešil, co bylo třeba; nejvíc mě štve, že jsem nezvolil prezidenta, když už jsem tam byl. Pomotal jsem se po centru, viděl Petřín, Hrad, Karlův mostek, který se opravuje. Pak jsem byl domluvený s Hanusem, že mimo jiné pokecáme. Maně jsem doufal, že neodhalí mé narozeniny. Jenomže Soňa se jala vykládat mi z ruky, a tak po chvíli samozřejmě zjistila, že jako Vodnář mám „někdy teď“ narozeniny. No zvládli jsme to s pomocí pár rumů, myslivců a pak v noci ještě pomohl pan Calvados.



Z Práglu jsem si objednal a zaplatil lístek v 11:30 zpět do Brna. Student Agency nabízí různé typy jízdenek, zřejmě se o ně začnu trochu zajímat, kdo ví, jak často budu do Prahy jezdit.



Do Brna jsem přijel ve dvě (načas), vyjel jsem nahoru na Rybkovu, sedl do svého drsného zeleného kulihráška a vydal se směr Ol a OP. V Prostějově jsem zavolal Ivanovi, že se stavím, abysme se domluvili ohledně překladů do Mandrivy (popisky RPM balíků). Ivan mě uvítal slovy „Máš hlad?“ Blbá otázka… 😀


Tišení hladu se realizovalo kančími steaky (před tím ještě bramboračkou). Ivan prostě vařit umí. Mrkli jsme při jídle na Jistě, pane ministře (ještě tam byl Ivanův kámoš Tuleň), posmáli jsme se, vytrávili trochu, já jsem se vydal na cestu, protože jsem byl domluvený, že to své blbé výročí zapiju se ségrou a skorošvárou.



Dobře jsme se pobavili, pokecali, pojedli, popili a víkend v neděli uzavřeli vepřo-knedlo-zelem. Předtím jsem celé dopoledně ležel v betli a čuměl na Toulavku, Objektiv a pak na Vaška (Moravce).

Už v pátek Jirka pustil nový vzhled LinuxEXPRESu, takže jsem po návratu ze žranice ladil detaily, čemuž se ještě budu věnovat

Byl to pěkný víkend. Akorát jsem kua zas o rok starší. 🙁

Podobné čtení

Ottovinky – po dlouhé době zase změna Pohled do kalendáře mi připomněl, že jsem zase dlouho nic nenapsal. A jako obvykle...mám taky pádný důvod - nebyl na to čas. 🙂 Událo se tolik věcí, že bylo třeba...věnovat se jim, ne psaní do blogu. Začnu nepracovně - výletem. V sobotu 28. března...jsme se vydali na Kružberk, což je vodní dílo neboli přehrada. Den...vody byl sice v neděli předtím, 22. března, ale to nevadí.
Florida, poprvé ve Státech, Everglades Ráno už nás probudilo ve Spojených státech amerických. Vládla lehká nervozita,...ostatně vstávali jsme velmi brzo. Protože jsme museli vypadnou co nejdřív, abychom...byli v osm na letišti, stáli jsme už 6:50 na palubě 3 a čekali jsme na přednostní...vykopnutí z lodi. Ještě před tím jsme byli na snídani, kde jsem si naposledy na lodi...dál pořádnou snídani a rozloučil se s dobrotkami.

4 komentáře u “Jak jsem nezvolil prezidenta”

  1. No já jsem zrovna taky v Praze. 🙂 Ale na památky jsem se zatím podívat nebyl a ani nevím jestli půjdu.

  2. Tož všechno nejlepčejší a s tím věkem si to tak neber 😀 … já jsem pro jistotu zapomněl kolik mi je, tak musím pokaždé při dotazu na věk trapně počítat (když ono se to pořád mění, tak kdo si to má pamatovat).

  3. M4r3> Já jsem ani tak nešel po památkách… ale prostě jsem se tam najednou ocitl. A když jsem viděl, že všichni kolem mě fotí (Žaponci), kupují rukavice (Italové), diví se (zřejmě Američani) a brkají po dobrém jídle (Němci), tak jsem zjistil, že jsem před nějakým staveništěm. A on to byl Karlův most! 🙂

    Michal> Já to počítám taky, ale jako prevence to nefunguje. Každý rok to počítám několikrát a zjišťuju, kde jsem jsem udělal při součtu chybu – dyť to onehdá bylo jinak přece! 🙁 Neudělal jsem chybu…

    lzap> No jen piš, panáčku, tvoje Bonnské zápisky jsou pro mě cenným zdrojem závisti… 😉

Komentáře nejsou povoleny.

Pin It on Pinterest