Začalo to nevinně: jestli se konečně sejdem v Olomouci na pivo, bo už jsme dlouho nebyli a někteří už táhli slinu hodně daleko. 😉
Původně jsem myslel, že půjdem normálně do hospody na pár piff. Ale to prý že ne, Ivan hlásil
… Slo jen o vecer – kluci u mne budou okolo sedme, ted jsme se domlouvali. Zradlo je nachystane, jen se musi udelat, takze se domluvime a vyrazi nakoupit chlast. Party bude u mne…
[so úno 23 2008 11:26:07] … Ty prijed kdy chces.
[so úno 23 2008 11:26:24] … Casaky jsou pripravene 😉
Vždycky si u Ivana sednu a čtu všechny ty Týdny, Reflexy, 100+1 a další časopisy; proto ta narážka. v podstatě jezdím k Ivanovi číst – poslední dobou taky jíst.
No sešli jsme se v hojném počtu, předtím jsme nakoupili piviska, ale stejně to bylo málo, muselo se jít znovu… 😉
Na úvod byla dršťkovka, kterou skoro nikdo nežere, což Ivana teda naštvalo. Já teda taky ne, vím, co je to za části, které se v tom topí, ale Ivan je citlivě rozvařil a nenutil. Takže jsme si nakonec dali (někteří teda sýrový talíř). 😉
Pak začal Ivan remoskovat kančí žebra, která už tak dobře znám… Tolik kance jsem ještě nikdy neměl… 😀
Pak jsme pojedli, u velkého stolu, lukulské hody. Co bych dodával… Cpali jsme jak najatí…
Někdy kolem půlnoci pak Ivan vyrukoval s tím, kdo že si dá palačinky. Pavla chtěla šlehačku, tak si ji musela ušlehat – samozřejmě pěkně ručně, protože „ta je přece nejlepší“.
Prve nechtěla věřit, ale po instruktáži jí to docela šlo, nicméně byla oblečena do pracovního bezpečnostního oděvu…
No a pak teplé palačinky a studená šlehačka… uáááááá
Tady bych to ukončil, jak se pro dobrou společnost sluší. Přeskočím na nedělní dopoledne, kdy jsme vstali a Ivan vznesl svou legendární otázku: „Máš hlad?“
Kdo by neměl… 🙂 Hádejte, co jsme si nachystali…
Ivane, jsi kanec – díky… 🙂
Moc pekne, zvlast treti fotka – uplne jsem z toho dostal hlad. Proc se mi vybavily „Slavnosti snezenek“ 🙂
Proč mi to Vlasto děláš? 🙂 Úplně se mi při tomto příspěvku sbíhají sliny. Ivan je výborný kuchař. Moc hezky jsi jeho veledílo nafotil. Teď abych se šel na něco menšího podívat do ledničky. Ivana tímto zdravím a jeho kuchařské umění obdivuji. Nezávidím pouze té, která si ho vezme a bude chtít zůstat štíhlou :-).
Teda tohle by mělo být normálně trestné … právě jsem dožvýkal obschlou housku co zbyla ve špajzu od pátku, mrknu na net a tam takový zákeřný blogpost. Jak to mám teď vydržet? :‘-(
..a víte, jak jsem trpěl já? Že má člověk jen jeden žaludek a přidat si zvládnete max jednou… a jak to vonělo… hmm
to si dovedu představit … podobné hody jsem viděl tuším v Asterixovi 😀
Toš dobré to bylo. A to ráno s Kubou naproti v baru Tratorka, to bylo fakt úžasný. A Kuba pak psal — „myslíš, že jsem měl u sebe klíče?“ 🙂