Těsně vedle. Naštěstí

Vyjížděli jsme v sobotu ráno na výlet. Krve by se ve mně nedohledal (natož nedořezal)…

Málem mi shořelo auto

V noci jsem slyšel nějaký randál, rozbíjení plastu nebo skla. Ale to je normální, byla páteční noc.

Taky po sobě zase řvali nějací lidi, ale to je normální, bydlím na hlavní stezce z centra města na sídliště a byla páteční noc. Lidi táhli z hospod.

Taky jsem slyšel houkačku a bylo mi divné, že houká. V noci jezdí všechny „složky“ potichu. Nepamatuju si, že by ve dvě v noci jeli policajti, záchranka nebo hasiči s nahlas puštěnou houkačkou.

Otevřel jsem oči, neviděl jsem ani oranžové ani modré světlo, které by jelo kolem. Byla mi trochu zima, nechtělo se mi vylézt z postele a čumět z okna, kdo tam do čeho mlátí. Doufal jsem, že toho nakonec nechá nebo přijede hlídka.

Neslyšel a necítil jsem dokonce ani velkou cisternu plnou vody, která projela úplně pod oknem.

To mlácení byli zřejmě hasiči rozbíjející okna hořícího golfu. Než přijeli, houkali, vždyť hořelo auto v centru města. A hořelo před barákem, kde bydlím, a já jsem chrápal. Můj zelený trhač asfaltu stál o dvě místa před pochodní.

Původně jsem chtěl zaparkovat před tím golfem. Halelujá, náhoda prý neexistuje…

Golf po griláži

Tohle zbylo z golfu