Málem se mi zastavil procesor

Ještě teď se na mně klepe všechen sulc, něco tak strašného jsem snad ještě nezažil. Myslel jsem, že.. teda vlastně jsem myslet ani nestihl.

Jel jsem z Brna a po výjezdu z Potštátu jsem si řekl, že si nahoře na kopci ulevím. Pomočím, poplivu, pokukám na Ostravu a pak zas pojedu dál. Zastavil jsem tedy u nějaké trafostanice nebo čeho, kde byl asfaltový plac – odbočka ze silnice.

Vylezl jsem z auta, samozřejmě jsem ho zabrzdil a nechal svítit parkovačky, aby bylo vidět. Byla tma jak nad Potštátem. A tam bývá velká tma. Hlavně vítr tam bývá tmavý. Nikde nikdo. Obešel jsem auto, abych viděl na tu Ostravu a chystal jsem se konat.

Zničehonic se zezadu ozvalo dost temné a zlověstné zavrčení a než jsem se stihl vůbec otočit, ze tmy po mně vyskočil vlčák jako prase! Co jako prase.. hovado, velké obrovské, STRAŠNÉ ZVÍŘE! Byl mi minimálně po pás, ale spíš víc, nestihl jsem jsem ho zeptat, protože jsem se tak STRAŠNĚ lekl, že jsem jenom couval a řval na něho – chtěl jsem ho ukecat, jak jinak.

Šel mi po nohách, velká chlupatá stvůra, už jsem přemýšlel, kam mě kousne, co mi vytrhne za maso a kde to bude míň bolet. Lýtko? Stehno? Nebo radši ruku? Tu ne, levou – pravou píšeš, blbče. Řval jsem, řval jsem a couval, vůbec jsem nevěděl, co se děje.

Po chvilce mi došlo, když jsem ho kopl do čumáku, že neútočil, zkoušel to jen tak. Nebyl hladový, byl mohutný a dobře živený. Když jsem ho kopl, stáhl se a se smíchem pozoroval, jak na něho řvu a nadávám mu fakt nepěkně. Doteď nevím, proč jsem na něho řval „Kde máš pána, ty hajzle, co?!“ a proč jsem čekal na odpověď? Čekal jsem, že odněkud vyleze nějaký přiožralý tlustý myslivec nebo někdo.

Nevylezl nikdo, za to já jsem rychle zalezl. A byl jsem moc rád, že jsem si nestihl rozepnout poklopec…

Podobné čtení

Server Dopravní info – těžký bude jen začáte... Nedávno byl spuštěn nový portál Dopravní...informace. Politici v televizi o něm říkali, že je "státní", což se mi trochu...ekluje, ten přídomek mi zní jak z názvu státní policie. Oni ovšem měli na mysli,...že stát zajistí jeho provoz a především stabilní a pravidelný přísun...aktuálních dopravních informací. Tak jsem se na něj ještě ten den chtěl podívat...
Babiččino údolí Prázdniny jsou od toho, aby se výletovalo, takže náš další výlet směřoval do...míst, které každý Čech moc dobře zná alespoň z literatury. Muhaha, to byla...nadsázka... 😉 Pokud si pamatuju, tak jsem v Ratibořicích...dosud nebyl, i když památník zná asi opravdu každý.

8 komentářů u „Málem se mi zastavil procesor“

  1. Asi by mi v tvé kůži do smíchu nebylo, ale s odstupem času… nevypadalo by dost parodicky, kdybys stihl rozepnout poklopec a odháněl toho psa všema třema rukama :-))

  2. No možno keby si stihol rozopnúť poklopec, tak by rýchlo zdrhol. 🙂

  3. jsem myslel, že je to horrová glosa a on to real zážitek, husté, radši voz v autě salám 🙂

  4. Pripomnelo mi to scenu kdyz jsem jezdival na vikendy ze sve prvni prace na kole k rodicum (nejakych 30 km) samozrejme pres ruzne vesnicky. Asi v pulce cesty stal na kopci klasicky vesnicky barak s velkyma otevrenyma vratama a pred nima sedel ovcak a se zajmem koukal jak slapu do kopce. Kdyz jsem dojel skoro pred vrchol tak vztal a zacal na me cumet. Ja se zastavil a cekal co bude dal. Protoze nejevil snahu odejit, rozhod jsem se, ze to vyslapu do nejvetsi rychlosti co budu schopen a uvidi se. Pes zacal stekat a kdyz jsem kolem nej jel, tak se rozbehnul. Nastesti neskocil a spokojil se jen s chvilkovym pronasledovanim. Ale puls mi vyletel snad na 150 :). Od te doby psy nemusim.

    Asi bych se ho bal kopnout – moh bys ho jeste vic rozdrazdit

Komentáře nejsou povoleny.