Ráno jsem ze Strahova plynule stihl bus, metro a vylezl jsem na Vinohradské. To je taková moc dlouhá ulice, věděl jsem, že mám hledat číslo 137, je to kousek z Flóry. Po deseti minutách cesty jsem zjistil, že jsem na 152, 158.. ok zpět. Sedl jsem na tramvaj a vrátil se; šel jsem na druhou stranu. Našel jsem 138, ale budova, kterou jsem si pamatoval z fotky, nikde. Dopr… bylo to fak 137?
Ne, bylo to 167.
Nějak moc hledám…
Až teď jsem si – debil – vzpomněl, že jsem si napsal kompletní cestu, všechny informace, abych nebloudil. Na papíře jsem tedy našel Vinohradská 167, zastávka Vozovna Strašnice. Sedl jsem opět na tramvaj, podle cedule ve voze to bylo asi šest zastávek a přes deset minut jízdy! Některé věci nechápu. Vystoupil jsem a hledal jsem budovu T-Mobile, kde to mělo být. Viděl jsem jen budovu Vodafone.
Nevím, čím to bylo, nějaké erekce na Slunci? Nebo že jsem ráno neměl kafe? Nebo jsem se prostě totálně ztratil v překladu.
Holka na recepci mě poslala „Tamle dozááááááádu“. Chytl jsem se proudu lidí v domnění, že tam jdou, a šel s davem dveřmi a po schodišti. Ve druhém patře mi došlo, že je to schodiště evakuační, ti lidé jsou zaměstnanci, kteří volí nejkratší cestu do kanceláře, a že se velmi rychle pohybují. Zůstal jsem tam sám. Vrátil jsem se zpátky a myslel jsem, že ty dveře (evakuační!!!) rozkopu. Otevírají se na kartu. Až mi je kdosi odpípl, zjistil jsem, že „dozááááááááádu“ bylo dva metry od té slepice. Stolek a u něho stály dvě holky, které mi daly program a řekly, ať počkám. Grrr.
Objevila se jiná buchta a dovedla nás pár opozdilců do sálu, kde už to frčelo, kamera jela a program byl začatý. Konferenci uspořádal Adam Javůrek a sezval odborníky, kteří radili neziskovkám, co si počít s internetem. Moderoval Miloš Čermák, známý novinář a moderátor a také jeden ze zakladatelů Centra pro online média, které bylo s Vodafonem (ne T-Mobilem) organizátorem akce.
Rok jinak
Nechci příliš dělat reklamu Vodafonu, nemám důvod, ale zmíním okolnosti celé akce, protože jsou zajímavé. Nadace Vodafone, financovaná z peněz Vodafonu, realizovala grantový program Rok jinak. Jeho princip je jednoduchý – čtyři vítězové dostanou pořádné „komerční“ peníze a rok se budou naplno věnovat neziskovému sektoru – každý samozřejmě oblasti, se kterou se do souteže přihlásil a se kterou vyhrál. Letos to byl právě Adam Javůrek s ideou radit neziskovkám v mediálních a internetových věcech (kromě něj ještě další). Vodafone pak tyhle osobnosti samozřejmě podporuje a ony zase musejí vyvíjet aktivitu, blogovat a jinak projekt propagovat.
Průběh konference
Dělal jsem si poměrně dost poznámek, o přestávce jsem mluvil jak s Adamem Javůrkem (jestli by nepřijel do OL), tak s Milošem Čermákem (jak se dostat do týdeníků). Vybírám to nejzajímavější.
Vladislav Bureš (Proximity Prague): Pravidla správného e-mailingu
- je to šance, jak si člověka udržet, retenční nástroj, komunikace face2face
- bacha na spam, je třeba mít povolení, musí být link na odhlášení
- personalizace/segmentace – nemělo by to být vybombardování databáze, použít oslovení (personalizace) a rozdělit databázi na cílové skupiny (segmentace) → co se komu posílá?
- pdfko neposílat, držet se TXT a HTML – jinak jsou výsledky neměřitelné nebo blbě použitelné
- subject: padesát znaků, které rozhodují během dvou sekund
- co má člověk vlastně udělat? proč mu píšu? co po něm chci?
- otestovat předem!
- mailchimp.com
Petra Větrovská (H1.cz): Využití PPC reklamy u neziskovek (ve spolupráci s Otevřená společnost o.p.s.), www.vetrovka.cz
- Pay per click – platí se v okamžiku, kdy už se něco děje
- Relevance! Nepoužívat obecná slova, ale slova konkrétní a relevantní: Když hledají lidi ledničku, nemá smysl jim podsouvat práva žen v Africe.
- Jak kampaně vylepšit?
- Sklik vs Google – získat kampaň co nejlevněji
- kompletní pokrytí aktivit a společnosti, nejen aktuální věci
- reakce na aktuální události, pokud k nim máme řešení nebo službu
- Klíčová slova
- hodně klíčových slov včetně slov s nízkým objemem vyhledávání
- neukazovat reklamu někomu, kdo o ni nestojí
- používat vylučovací slova
- Reklamní texty
- odlišit texty podle cílových skupin
- call2action – pomozte, přidejte se, informujte se
- testovat a vyhodnocovat úspěšnost reklam
Lukáš Marvan (Seznam.cz): Použitelnost a přístupnost neziskových webů
- ideálně: jedna stránka = jeden cíl
- navigace != menu, do navigace patří další prvky a symbolika
- Kde to jsem? Na co se to dívám? Co s tím můžu dělat? (Kliknout – ale co se stane?) Kam mohu odejít?
- stavět cesty k cíli – call2action, existují dva typy cest:
- pastička na myši – registrace, objednávka
- buben pro křečky – furt dokola – čtení článků, prohlížení fotek
- neházet jim klacky pod nohy! (podtrhávat odkazy, barvy, kontrast, nesouvisející položky apod.)
Eva Güntherová: Guerrilla Readers – guerrillové taktiky a propojení offline-online kampaní
Guerrilla marketing je nekonvenční kampaň, jejímž cílem je dosažení maximálního efektu s minimem zdrojů.
- je to spíše životní styl než styl marketingu
- guerrilla: znáte všechny své zákazníky, zjistit osobní informace – cíl je obracet se k osobám, ne k masám; underground, kontroverze; funguje na vztazích a v sítích; důvěra a poslání – kampani musím sám věřit; protože chybí peníze, vkládá se do reklamy energie a důvěra; inteligentní humor → pochopí často jen komunita
- klasický marketing: příjemci jsou znechucení; u GM jsou příjemci potěšeni a často ani neví, že je to reklama
- musí narušit prostředí a konvence – počítat s rizikem neúspěchu
- klasická reklama: okamžitý efekt, masáž; GM: buduje komunitu
- znak: média prosí vás, aby na vašich akcích mohla být (ne obráceně)
- GM účinkuje, jen když šokuje
O erotickém kalendáři knihovnic a knihovníků ještě uslyšíte. Už teď je to hit, a to vyšel před pár dny. 🙂
Těším se na další
Zajímavých myšlenek a momentů tam bylo samozřejmě xkrát víc, ale jako ukázka stačí. V hlavě mi šrotovalo ještě dlouho; jen mě štve, že všechno je spojeno s Facebookem, který já prostě používat nechci. Důvody mám, ale taky je mi jasné, že je to důležitý kanál. Stále váhám, zda účet pro Liberix přece jen založit, nebo ne… Osobní nepřipadá v úvahu, nepotřebuju ho; na konferenci brali skoro všichni FB jako hlavní kanál. To se mi nezdá. Ale uvidíme…
Mimochodem – Eva Güntherová vykládala o tom, že nejlepší marketing je šok, byť je to riziko. Miloš Čermák mi sdělil, že novináři jsou líní a jejich málo, téma počítačů navíc nikoho nezajímá. Vyplývá mi z toho, že pokud upozornit na Linux a podobné věci, nezbyde než namalovat si na řiť tučňáka a běhat nahatý po rynku. To by mohl na média zabrat… Pak teprve můžeme mluvit. Achyo.
Tip: Nejlepším blogem pro neziskovky byl zvolen Poslepu. Najdete tam reportáž z akce a spoustu zajímavých článků.
Guerrilla Marketing se hodne pouziva u telekomunikacnich operatoru. Znam nekoho, kdo by mohl vypravet stories… 😉
Není vlastně Vinohradská jedna z nejdelších ulic v celé Praze? Tuhle jsem tam taky něco hledal a dalo to zabrat 🙂
Nevím proč, ale pana Čermáka rád nemám. Jeho sloupky se mi nelíbí a jeho hlas mi připadá hodně NE-libozvučný. Jinak nic osobního – prostě je to jen můj dojem.
Padesát znaků je podle mě moc. Kdesi mě učili, že když jdu za manažerem orodovat za nějaký projekt/řešení, tak maximálně tři slajdy, celkem tři minuty. TOHLE se vejde na padesát znaků, nikoli však subjekt direct-mailu.
Lol ad „nahý s tučňákem“ „ach jo“ 🙂