Přečetl jsem a doporučuji: Mariusz Szczygieł – Udělej si ráj

udelejsirajMy Češi rádi čteme o tom, jak nás vidí jiní národové. Když nás vidí pozitivně, tak si v duchu klepeme na ramena, jací jsme to pašáci, když nás vidí negativně, tak si obvykle myslíme, že měl dotyčný smůlu (protože takoví my Češi nejsme), nebo to přehání nebo si to zaslouží. Polský spisovatel Mariusz Szczygieł o nás napsal knihu Gottland a vzápětí Udělej si ráj.

Udělej si ráj je takové přetlumočení českého univerzálního prohlášení „Klídek“ nebo „V pohodě“, což je mnoha cizincům nesrozumitelné (a slovanská spřízněnost jim v pochopení nepomůže). Autor se zabývá přemýšlením, jací vlastně Češi jsou – a proč takoví jsou. Umisťuje vedle sebe exaltované názory a výkony různých osobností, aby je setřásl – vlastně ne, potvrdil – reakcemi běžných lidí.

Kniha je ponejvíce vlastně hlasitým monologem autora a jeho aktuálního „hosta“ (i když rozhovory probíhaly neformálně a často s velkým časovým odstupem). Občas zazní hlas lidu, občas je potřeba něco vysvětlit. Autor si vybral několik osobností, kterým klade různé otázky, přičemž ta hlavní se týká motivu Jak se vám žije bez boha? Ale nejde zdaleka jen o tuto otázku a hledání odpovědí na ni. Jen to Poláka v autorovi (který je na druhou stranu velký čechofil) zajímá nejvíc.

Na názorech a osudech Egona Bondyho, Pavla Kohouta, Jana Saudka a jeho rodiny, Davida Černého a dalších se snaží najít něco typicky českého. Paralelně k tomu vypráví historku o domě, kde jsou jako kód pro elektronický zámek použity znaky 1968* (hvězdička je sovětská), vysvětluje, proč Jágr hraje také s číslem 68, co dělá Martin Šmíd, který měl zemřít na Národní třídě v roce 1989, a čte šokující otázky a odpovědi o sexu v rozhovoru s kardinálem Vlkem. Prostě tohle všechno by se v Polsku nestalo a stát nemohlo. Poláci jsou prý totiž nejlepší mučedníci, trpět umí krásně. Ale Zeleného Raoula nemají a mít nebudou.

Stejně ovšem nechápe, jak je možné, že české kostely jsou prázdné a osidlují je polští kněží, v pohřebních službách se hromadí urny, které nikdo nechce a Češi jsou prý bez Boha šťastní. Na setkání s papežem do Brna jel o den dřív a koupil si včas místenku, aby se dostal do vlaku, ale ten byl poloprázdný. Papež zajímal jen „úzký“ okruh lidí, kdežto v Polsku by to byla celostátní masová záležitost. A je to dobře, nebo špatně?

Rozdíly jsou velké, a to v knize ještě ani nezaznělo, že se mnozí lidi ani nedorozumí a jsou schopní se bavit anglicky nebo německy (pokud něco z toho umí). Na obálce knihy je několik reakcí polských čtenářů. Velmi dobře vystihují, jak kniha zapůsobila v Polsku. Ale pro celý prožitek si ji přečtěte celou. Stojí za to, abychom se na sebe mohli podívat. Kromě toho se pobavíte, někdy do pláče (jak zaznělo v jedné cimrmanovce).

Szczygieł, M. Udělej si ráj. Praha: Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj, 2011. 221 stran. ISBN 978-90-7363-343-1 (Dokořán) a ISBN 978-80-86643-43-4 (Jaroslava Jiskrová – Máj).

6 komentářů u „Přečetl jsem a doporučuji: Mariusz Szczygieł – Udělej si ráj“

  1. Dobry…
    Moc Vam dekuju za kladny nazor na knizku. Udelal jste mi raj.
    (Nesoulasim jenom s tim, ze nechapu, ze kostely v CR jsou prazdne. Samozrejme chapu a take o tom je ta knizka, proc to je uplne pochopitelne).
    Zdravim z Varsavy, Mariusz Szczygieł

  2. Uff, to jste tady rychle. 🙂 Mně ta otázka, kterou jste asi nevyřkl, pořád visí ve vzduchu. Pořád mám pocit, že zůstává nevyřčeno – proč ani trochu lidí nechodí do kostela a policista vám o své víře píše „utajeně“, protože má strach? Proč má strach?
    Já tu odpověď neznám. Vy jste v knize pěkně vyložil, jakou jsme měli historii a za následek stavíte dnešní absenci víry. S tím se dá souhlasit, lepší vysvětlení stejně nemáme. Ale to proč – které jsem přisunul vám jako autorovi, což asi není úplně trefné – stále zůstává.
    Nepřijde mi, že lze všechno vysvětlit jen historickou zkušeností, ostatně historické události lze interpretovat různě. Není to ještě nějaký faktor, podobně jako to polské trpitelství? Český „humor jako obrana“ je reakce… jaká je příčina? Proč se někdy smějeme jenom my, třeba když to chceme Evropě osladit?

    No zkrátka – napadlo mě díky knize hodně otázek. Díky za ni (a za ně). (Ještě si musím přečíst ten Gottland.)

  3. Hledali jsme v pamětech járy cimmrmana, jestli je ateista. Nakonec jsme našli v jeho zápisníku na straně 356 malým písmem „jsem zatvrzelý ateista, až se bojím, že mě za to jednou Pán Bůh potrestá“

Komentáře nejsou povoleny.