Uplynulé týdny jsme měli v Liberixu spojené s konferencemi. Sešly se tři akce, konaly se po sobě a my jsme jim věnovali hodně energie a času. Pokusím se dění trochu shrnout.
Open source řešení v sítích
Na konferenci jsem byl už v roce 2009 (v roce 2005 ne). Letos nás Lukáš Macura ze Slezské univerzity v Karviné opět požádal o spolupráci, i když neměla takový rozsah jako před dvěma lety. Podpořili jsme akci mediálně – na našich webech vyšly novinky a pozvánky. Na konferenci jsem měl k dispozici cca 15 minut, v nichž jsem představil naše stěžejní aktivity – LinuxEXPRES, openMagazin, Open source & praxe. Snažím se to podávat stručně a nekomplikovaně, mám ale vždycky problém s tím, kterou aktivitu zdůraznit.
LinuxCon Europe 2011
Konání těchto konferencí v Praze bylo skvělé překvapení a příležitost, jak přičichnout k lidem ze světa. Sjelo se jich hodně a všichni to byli vývojáři open source, ať už známí nebo neznámí. Atmosféra tak velké akce byla úžasná a zážitek z ní je asi zatím nejlepší konferenční zážitek. Přitom jsem si nepřipadal nepatřičně – vím, že anlgičtinu nemám dobrou, na druhou stranu je dostatečná na komunikaci a Rusové to stejně mají těžší, s tím svým drtivým přízvukem. Také je skvělé, že významná část lidí, s nimiž lze reálně spolupracovat, mluví německy. Skutečnou spolupráci s Američany nebo Brity si moc představit nedovedu. Spolupráci s Němci plánujeme a pomalu se rozjíždí. Prezident Free Software Foundation Europe je totiž Němec; ale není to jediný případ, kdy se objevují možnosti spolupráce s německy mluvícími protějšky. Zkrátka nejen průmysl, ale spousta dalších aktivit je spojena s Německem.
Na LinuxConu jsem se ale seznámil také s několika zajímavými Čechy (množství místních mě překvapilo, původně to nevypadalo tak, že bude možné volně komunikovat česky). První, koho jsem na akci potkal, byl Pavol – tedy vlastně Slovák. 🙂 Během akce jsem se osobně seznámil s Tomášem Rosou, který jistojistě v devadesátých letech vedl programátorský magazín, který jsem sledoval. Už ale nevím, jestli to byl PC svět nebo něco jiného – nevzpomenete si? Tomáš Rosa je přední odborník na kryptologii neboli šifrování, pracuje v Raiffeisenbank a zaujala ho činnost Liberixu a také naše noviny o open source. Jsem rád, že jsem se s ním seznámil, bylo to nečekané (aneb choďte na společné obědy).
Vsuvka – jídlo
Apropos, obědy. První den pršelo a nám se nechtělo nikam ven. Bohužel jsme zakotvili v nejhorší takzvaně italské restauraci v Praze. Do pizzerie il Tesoro nikdy nechoďte, protože
- jsou tam přezíraví a arogantní číšníci (i na Prahu je to síla, si myslím)
- jídlo je předražené – denní menu stojí 125 Kč a jsou to třeba těstoviny se sýrem a květákové polívka (ta byla vcelku dobrá)
- točí jen předražený Heineken, ačkoliv mají v lístku i Krušovice; neměli ani colu, limonády stojí přes 37 Kč za dvě deci
- pizza o průměru 31 cm stojí klidně 160 a víc Kč
Je mi jasné, že jsou „dělaní“ na klienty hotelu Clarion. Ok. Ale to neznamená, že budete na jídlo (těstoviny) čekat přes 3/4 hodiny a číšníci zapomenou děkovat a prosit. Varuji před podnikem, jako je IL TESORO PIZZERIA – RISTORANTE.
Druhý den nepršelo a my jsme překonali oněch dvacet metrů (haúúú), které bylo nutné přejít k Hospůdce Na Radnici, která se ukázala být milým překvapením. Ač plná, zaměstnanci organizovaně kmitali a nestěžovali si, že „je hospoda plná a oni nestíhají“. Jídelní lístek nabízel skutečně lákavá jídla, která zněla realisticky; plzeň samozřejmostí. Kluci si dali steak, já svíčkovou a kuřecí vývar. Polívku tvořil samotný kuřecí vývar, maso, zelenina a rýže (nerozvařená). Zcela chyběl pepř, vegeta, sušená petržel a další zhůvěřilosti. Svíčková pak byla trochu tmavší a výrazné chuti, dva kusy hovězího masa (špikovaného) a v páře(!) ohřívané knedlíky. Samozřejmě citron, brusinky a šlehačka. Svíčková stála 105 Kč, vývar 25 Kč, pivo něco kolem 30 Kč. A prý že to nejde. Pche. Kam na oběd v Praze? Je to jasné…
LinuxAlt v Brně
Brněnskou konferencí se reálně zabýváme od června. Potkal jsem opět stejné lidi jako v minulých týdnech, de facto navazujeme na minulou komunikaci a pokračujeme v ní dále – už se ani nijak halasně nezdravíme. Prostě se vídáme furt. 🙂 Tentokrát se akce konala v jiné budově v areálu FIT VUT a byl to posun k lepšímu, protože tam je vstupní hala. Tu je dobré zaplnit a pak fotit, vypadá to dobře. Všechna aktivita probíhala na jednom prostoru (učebny nad sebou), což se mi líbí víc než dlouhá chodba ve vedlejší budově, kde se konaly minulé ročníky.
Napadlo mě, že by akce snesla ještě jednu přednáškovou linii, určitý potenciál tam je, jak s ohledem na prostor, tak na počet lidí. A asi by to nebylo o moc náročnější na organizaci. Marsiku? 🙂
Lidi byli podle všeho spokojení, na Twitteru to žilo a celkově to mělo šmrnc. Překvapilo mě, že nebyl zájem ze strany Živě, který byl přislíben, ovšem vzhledem k neschopnosti dotyčné pracovnice bych se nedivil, kdyby i v tomto případě slibovala něco, co neumí splnit. Tiskovky jsme rozeslali, na Radiu Beat byli, ale furt je to málo, aby aspoň někde někdo jiný pípl, že se koná konference pro 500 lidí. (Díky Petru Šimáčkovi z Beatu, který nám dává možnost propagace.)
Byl jsem strašně utahaný, na cestu v neděli jsem sotva viděl. Fakt dost, ještě jsem nedospal pražské konfery. Cesta přes Přerov je – zdá se – pohodlnější než přes Olomouc (aspoň quečeru). Sotva jsem dorazil, žena nakrmila zvíře ve mně a šel jsem zapíjet synovce, který se narodil v pátek. Bude zdravý jako řípa a silný jako buk, bo je to už teď velký kluk!
Nabitý program, aspoň víš, že žiješ 🙂 Na cestu neviděl’s kvůli chlastu 😉 „Za dveřmi je bubák“ je super 😀
Hezký, obdivuji propojení info o konferenci s detaily o obědu, krásně to zpestří čtení a taky má člověk pocit, že přece jen něco ze článku je mu povědomé. Neozvali se z pizerie? 🙂
Existuje open source nebo případně i placená aplikace pro samotné pořádání konferenci?
Nerozumím otázce… Co by taková aplikace měla umět?
Používáme Redmine. Nebo by se určitě dal nasadit vyladěný WordPress s moduly pro CRM, projektové řízení, přihlašování, newsletterem apod.
Asi jsem se špatně vyjádřil: aplikací myslím rezervaci na konferenci, správu a volbu účastníků, příjem abstrakt od přednášejících, schvalování abstrakt, příjem a práci na příspěvcích, tisk či prezentaci finálních materiálů atd.