Jak se stravujete? Hospoda, bagety, nebo vaříte?

Dovařil jsem. Koupil jsem kilo a půl čerstvé krůty (fakt pěkná prsa ;-)) a navařil si jídlo do zásoby. Pracuji totiž často doma a doma se tedy také stravuji. Poměrně často sice někam jezdím, obvykle do Olomouce nebo do Prahy, a to samozřejmě doma nejím – poslední dobou jsem zaznamenal, že oběd (polévka, jídlo a pití) už stojí 150 korun nebo i víc. Naštěstí hospoda u Fleka (U Halbicha) vaří dobře a třeba kuřecí vývar se stále zlepšuje, takže peněz nelituji. Ale přesto je domácí vaření výhodné. Je to pořád docela levné, dobré a je toho dost. 🙂 Jak to máte vy?

Když jsem dva roky pracoval ve firmě, dostávali jsme stravenky a chodili na průměrné jídlo do brněnských hospod. Ale i tehdy jsem v Brně trávil jeden den týdně a ty ostatní jsem „řešil“ doma. Už je to několik let stejné (na školní kuchyně už pomalu zapomínám – doba, kdy jsem učil, je dávno pryč). Během týdne jím podle zhruba následujícího schématu:

  • pondělí – jídlo z víkendu (navařeno s vědomím, že bude v pondělí)
  • úterý – buď ještě jídlo z víkendu, nebo někde ve světě
  • středa až pátek – mrazák a losovačka 🙂
  • občas rychlovka, kterou lze uvařit během hodiny (špagety, maso na minutku)
  • zřídka zajdu do jídelny na Dolňáku, kde mají skvělé kuře na smetaně :-p

Čas od času (jako dnes) nakoupíme suroviny a navaříme do mrazáku. Na ledničku se přilepí popisky krabiček, každá z ních má také samolepku, která popisuje obsah. Lze tak rychle přijít k dobrému obědu a člověk se občas diví, co tam najde. 🙂

Krůtí maso, tvarůžky, pod tím zelí
Krůtí maso, tvarůžky, pod tím zelí - bude to moc dobré 😉

 

Zajímá mě jedna věc – děláte to taky nějak podobně? Nebo jste v práci a chodíte do jídelny, do hospody za stravenky, nebo si nosíte krabičky, nebo snad na pěkný oběd kašlete a chytáte během dne, co přijde? Nebo si taky vaříte do zásoby (případně vám někdo vaří)? Jak se stravujete, pochlubte se. 🙂

12 komentářů u „Jak se stravujete? Hospoda, bagety, nebo vaříte?“

  1. Hospoda – za stravenky, až dojdou, platí kreditka.
    Příležitostně krabička – víkendové zbytky, nebo si třeba udělám rýži (basmati mi stačí nasucho, až tak moc mi chutná)
    Sem tam ohřívaná jídla – borsč z Alberta není vůbec špatný

  2. Dostávám stravenky, takže na obědy chodím do okolních restaurací. V práci dokonce někdy i snídám, protože tam máme hromadu různých vloček, musli atd. Venku dvakrát do týdne i večeřím, protože se vracím domů až kolem jedenácté. Když jsem doma, tak mám většinou studenou kuchyni (hodně čerstvé zeleniny, pečivo, šunka, sýry), protože na vaření není čas a vyhovuje mi to. Paradoxně nejmíň mi to vyhovuje, když jsem u našich, kde to jídlo připravuje někdo za mě, nejím tam totiž to, co chci, ale to, co dostanu 🙂

  3. Menza: málo jídla za relativně málo peněz.

    Ne, vážně. Přešel jsem na režim takový, že
    * hodně snídám (kotel čaje, čtvrt kila mysli v opravdovém mléce od kraviček), takže dopoledne nebojuji s hladem;
    * skoro neobědvám, jen si zajdu do pekárny na pár koblížků, takže odpoledne nebojuji pro změnu se spánkem;
    * průběžně žvýkám ovoce;
    * večer se normálně najím: obvykle studená nebo polní kuchyně (guláš/zelňačka na tři dny, nudle, dhál, krupicová kaše, rámen), příp. produkty domácího zemědělství (když se zabije ovce/kráva).

    Možná to není moc zdravé, ale co dneska je?

  5. Na oběd chodím do jídelny v místě zaměstnání, večer si uvařím něco dobrého. Ne že bych to uměl, ale baví mě to. Co se týče „navaření dopředu“, tak to moc nefunguje. Obvykle to jsou nějaké hotovky (guláš, vepřové se zelím…), ale to vydrží max do druhého dne 😀 (prostě to sežeru hned). V objemech v řádu 10kg, aby to vydrželo na pár dnů, nevařím :-). Přes týden obvykle minutky.

  6. Výborné téma na článek. Já jím velmi podobně jako autor, až na zásoby v mrazáku. Nevadí mi jíst stejné jídlo víckrát, takže na mrazák nedojde.
    Pracuji v Praze, už leta ve stejné lokalitě a nejprve jsem chodila do restaurací okolo, na meníčka. Ale! Meníčko lecky bylo bídného výběru, na talíři málo jídla (i pro dámu:-)) a prostě mi to občas nechutnalo. Po roce zjistíte, že se menu v restauraci dost často opakuje a že tam mají dobrá jen tři jídla, na která si čas od času zajdu.
    Výhodou obědů v restauracích je jednak fakt, že vytáhnete paty z práce, projdete se, nadejcháte, odreagujete a v restauracích si můžete dát pivo. Nevýhodou je, že vlastně nevíte co jíte.
    U nás v práci víc a víc lidí krabičkuje a už si není kam sedat, protože architekt kuchyně na to nemyslel. Problém je i s ohřevem. Jen jedna stoletá mikrovlnka, kterou chtějí všichni používat ve stejný čas. Občas přemýšlím jak asi je zdravý každodení ohřev v mikrovlnce. Poslední neřest obědů v práci je…krádež krabiček. Neustále se ztrácí ty nejlepší a hromadí se tam ty aušusové. Nákupem krabiček stoupají náklady na oběd:-)

  7. No já to mám podobně, ale s tím rozdílem, že takřka nemrazákuju. V předchozím zaměstnání jsem byl brzo doma, takže jsem si zvykl na jídlo z domova. Teď jsem buď v Praze nebo cestuju po regionu. V Praze je to hlavně Čína nebo Indie v DBK. Občas nějaká okolní restaurace na menu: Kolkovna, U Antala. V regionu je to samozřejmě něco hodně rychlého: čína, nebo jen rohlík se salámem z Kauflandu. Takže nic moc zdravého. Snídani moc nedám, takže pak na oběd hlad a večer chuť. Večer si rád dopřeju něco co si sám uvařím. Směs s topinkou, palačinky, zelňačka atd. O víkendu rád vařím a vzhledem k tomu, že mi do ledničky právě přistály tvarůžky, tak vím co udělám v neděli. Už se na to těším. Díky za ispiraci a fajn článek, který se nedá odbýt krátkým komentářem.

  8. Jak kdy, většinou se řídím tím, kolik času na to mám. I když si vařím sám, tak se snažím většinou vyřit jen nějaké rychlovky, které nevyžadují moc času v kuchyni. Občas ale nemám vůbec náladu něco řešit, tak se odbydu čímkoliv co nevyžaduje přípravu (třeba ovesné vločky s mlékem). Do restaurací chodím jíst jen když jdu s někým. Takže spíše než za jídlem tam jdu posedět a popovídat si, jídlo je jen doplněk 🙂

    A ta fotka vypadá opravdu dobře, asi se taky inpiruju a brzo si podobný oběd taky vyzkouším. Díky za tip! 🙂

  11. Stravenky? Jak to vypadá? A i kdybych věděla = mám bezlepkovou dietu, takže menu pro mě prostě neexistuje. Buď budu hladovět, nebo si něco sebou přinesu… 🙁
    Ira

Komentáře nejsou povoleny.