K čemu používáte mobilní telefon, kromě telefonování?

Mobilní telefon je úžasný vynález, který podle mě nespadá do kategorie „rychlejší koně“. Tedy do kategorie vynálezů, které si představujeme jako současnou věc, jen lepší, rychlejší, menší, výkonnější. Tohle prostě nikdo nepředpověděl. Dnes nikoho nezajímá, že je to přenosný komunikační přístroj, ačkoliv před 30 lety nebyly u nás běžné ani telefony stacionární. Zajímají nás jiné parametry mobilů.

Mobil už není telefonem, přesněji: není jen telefonem. Tento význam se vytratil a stal se jednou z mnoha funkcí a já mám pocit, že funkcí okrajovou. Když si telefon pořizujeme, vůbec nás nezajímá, zda a jak dobře bude umět telefonovat, je to nepodstatné, protože je to jeho nedílnou a automatickou součástí. Při výběru nás zajímají zcela jiná kritéria.

A to mě vede k napsání tohoto textu a k výzvě, abyste se na další části podíleli také vy.

K jakým činnostem používáte telefon, kromě telefonování?

Pravidla jsou následující:

1. Uveďte činnost a v závorce přístroj, nástroj, pomůcku nebo věc, kterou mobil se svou funkcí nebo aplikací nahrazuje.
2. Neopakujte už funkce uvedené, hledáme další způsoby využití.
3. Napište reálný způsob využití, ideálně podle svých zvyklostí. Ničení telefonu se nepočítá (jako např. zatloukání hřebíků).

Co všechno můj telefon nahradil a k čemu ho využívám

Samozřejmě vyzobu ty běžné činnosti, protože mě fascinuje, v kolika oblastech tak malá krabička dominuje nebo aspoň hraje zásadní roli.

Přehrávání hudby (walkman, discman, MP3 přehrávač, přenosné rádio)

Já vím, že už si to ani neuvědomujeme. Ale od té doby, co slýchám na Spotify reklamu, že hudbu si můžeš uložit a poslouchat i v hluboký jeskyni, jakože offline, si uvědomuju, jak jsem kua starý. Jak mi máti v roce 1988 nebo 1989 koupila za stovku malé přenosné rádijko s jedním špuntem a já jsem běhal po domě a „lovil signál“.

Jak jsem se těšil na svůj první walkman, točil polské kazety s Roxette a Queenama a nenáviděl nízkou kapacitu NiMH tužkovek. Fázi discmanů jsem přeskočil, zejména proto, že jsem naprosto přesně věděl, že je to slepá cesta a nosit s sebou pakl CD  a pak je vyměňovat v tom srandovně kulatém a velkém kolotoči je blbost, která nejpozději kolem roku 2000 skončí. A kromě toho jsem samozřejmě  na discmana neměl peníze.

Pak jsem si v roce 2006 koupil za 3500 Kč MP3 přehrávač, nedávno jsem ho zkoušel chvíli používat. Technicky vzato hraje. Dopředu, dozadu, náhodně a má  zvukové profily. Každou chvilku se vybije a chce novou mikrotužku. Ano, tři a půl litru.

Ukládání dat

USB disky neboli flashky nevymizely, ale mobil jim snadno dokáže konkurovat. kapacitu má obrovskou a navíc je připojený do internetových služeb s velkým prostorem, takže jakákoliv data můžete mít u sebe pořád a v podstatě během chvilky. Je to věc, která dříve nebyla potřeba a neexistovala, takže lze předpokládat, že mnoho dat vůbec nepotřebujeme a kdyby je do telefonu ukládat nešlo, tak by se nic nestalo.

Organizace osobní agendy (osobní organizér)

Kolem roku 2002 jsem tím byl posedlý a snažil jsem se pomocí starého Palmu organizovat svůj čas, úkoly a psát si poznámky. Bylo to pracné a všichni se na mě dívali jako na debila, zejména maturitní ročníky. Nešlo to.

Finanční agenda (pobočka banky)

To je samozřejmě moderní a nová věc, celou banku tak nenahradíme, ale její pobočku ano. Svoje peníze spravuji v mobilu a dokonce je můžu investovat a sledovat, jestli a kolik mi vydělávají. Před pár lety, třeba dvaceti, by to někoho napadlo? Myslím, že ne.

Buzení (digitální hodinky, budík)

Budík, zvuková připomínka v danou hodinu. Ale ne hlasitým pípáním, alébrž zurčením lesní studánky nebo zvoněním nebeských zvonků. Nebo potřebujete troubení slonů? Detail v nastavení.

Focení (fotoaparát)

Dokonce mnohdy překonává i digitální fotoaparát, protože na rozdíl od něj dokáže fotky sdílet. Tohle asi nemá cenu popisovat, jedeme v tom všichni. Mor 21. století nebo aspoň jeho začátku.

Svícení (baterka)

To je jedna z nejlepších funkcí ever. Každý mobil dokáže pořádně šajnit a používám to pravidelně. Přitom taková blbost! Ale hledej baterku, když je tma. Mobil to jistí.

Psaní poznámek (deníček, blok)

Pokud si potřebujete něco napsat nebo – obecně řečeno – zaznamenat, mobil vám nabízí mnoho možností, jak to udělat, a to včetně záznamů pod heslem. Takový trezor se hodí pro hesla a citlivé údaje. Ale i jako poznámkový blok je mobil perfektní.

Práce na počítači (přenosný počítač)

Není to sice moc pohodlné, ale pořád je to bomba. Největší problém je psaní, takže když dokážete připojit dostatečně přenosnou klávesnici a vydržíte nějakou chvíli zírat na malý displej, máte s sebou ultraminilaptop. Ovládání se k dlouhé práci nehodí, ale softwarová a hardwarová výbava je neuvěřitelná. Mnoho činností se navíc realizuje jinak než psaním na klávesnici, takže lze pracovat i na mobilu. Zařadil bych sem všechny komunikační činnosti a nástroje, které neměly předchůdce a jsou dnes běžnou a často zbytečnou náplní našeho cenného času: sociální sítě, mazání a ignorování e-mailů. O komunikaci mezi lidmi jde až na xtém místě, je to ve většině případů prostě jen další „agenda“.

Hraní her (počítač, konzole)

Já moc hry nehraju, ale vysledoval jsem, že se stále rozlišují segmenty podle hardwaru. A mobily jsou – pro mě trochu překvapivě – poměrně perspektivní hardware na hraní. Ono – proč vlastně ne. Výkonné je to dost a i když je zde nějaké omezení dané displejem  a ovládáním, nakonec z toho jde udělat přednost nebo najít způsob, za co by měli hráči platit.

Nahrávání zvuku (diktafon)

Jeden z mnoha segmentů elektroniky, který s masivním příchodem mobilů umřel. Kdo by dnes kupoval diktafon? I ti novináři mají mobily s kvalitním mikrofonem (nebo si ho připojí), protože je to prostě lepší řešení než nosit další jednoúčelový přístroj.

Nahrávání videa (videokamera)

Zde neplatí, že by mobily dominovaly videosegmentu, ale od té doby, co běžně vídáme v TV zpravodajství roztřesené videozáběry na výšku(!!), je jasné, že mobil se probil i sem. Ne k profíkům, ale amatérům to pro autentický záběr stačí více než dost. Tolik radosti na Google účtech!

Čtení knih a časopisů (kniha, časopis, čtečka)

Není to úplně pohodlné, ale jde to pořád dost dobře – číst na mobilu knihy nebo jakékoliv texty, které jsme dřív četli na papíře. Neřadím sem běžné zpravodajství, které není plně textové a často není ke čtení, ale spíše e-knihy a elektronické verze časopisů, které nám sice pořád „chodí do schránky“, ale trochu jiné než dříve.

[box title=“Retro“ type=“info“] Mám ještě stále živou vzpomínku, jak se rodičům podařilo objednat mi předplatné Abc mladých techniků a přírodovědců, navzdory tomu, že byla všechna předplatitelská místa obsazená (!!!) – nějaké se uvolnilo. Pak jsem zejména o prázdninách netrpělivě obléhal schránku (prosím vás, poštovní, takovou trubku na vratech), kde jsem srulované Abíčko jednou měsíčně našel. Konec retra. [/box]

Hledání cesty a navigace (mapa, sociální kontakt na cizím území, navigace)

Ještě jsem stihl dostat k jedněm narozeninám navigaci do auta, ale už ji nešlo snadno aktualizovat, tak leží někde v krabici, protože po tom divokém a neřízeném stavění dálnic do všech koutů naší krásné vlasti ztratila svou funkci. Nic naplat, mobil ji nahradil a je v tom lepší. Na ježdění podle mapy si pamatuji jen velmi málo, snad někdy v devadesátkách, když jsme jezdili na rodinné dovolené do Jeseníků.

Ale co je ještě více přínosnější, jsou navigace pro chůzi a jízdu na kole. Po Praze někdy chodívám s mobilem v ruce a neptám se domorodců (kteří jsou třeba stejně původem z Ostravy). Když teď jezdím na kole, do sluchátek mi radí borec ze seznamáckých Map.cz a celou cestu mi navíc ukládá a měří, abych měl pak do hospody jasné argumenty. To je fakt pecka. A to samozřejmě pomíjím další aplikace, které toho jistě umí mnohem víc.

Vyhledávač jízdních řádů (kartičky a knížečky s přehledem)

Ještě si pamatuju, jak jsme si koncem devadesátek kupovali na okýnku ČD skládací knížečku s odjezdy vlaků a jízdními řády stanice. Asi je prodávají i dnes, ale v mobilu máte jízdní řády celé republiky, všech dopravních prostředků a všech měst. A není problém nahrát si jiný stát. To je prostě úžasné.

Ladění kytary (ladička)

Kytaru sice umím naladit bez ladičky, ale vcelku očekávatelně netrefím správnou frekvenci. Takže jednou za čas je dobré dopřát ji standardní hodnoty. Ladička je důležitou aplikací mého mobilu už mnoho let.

Vzdělávání

Tohle je trochu výjimka, protože nenahrazuje jednu věc, ale chci ji uvést. Poslouchám hodně podcasty a mám na mobilu aplikace, díky kterým se učím. Ne sice zrovna jazyky lidské, ale počítačové. Když mám čas a chuť, procházím si příklady, zkouším je a program mě hodnotí. Vůbec mě nenapadá, že by něco takového před pár lety existovalo. Dokážeme to vlastně využít a ocenit?

Tak já asi končím, už je to moc dlouhé, že? Ale uvědomili jste si někdy, co všechno umí „ten displej“, co máte v kapse? Kolik chytrých lidí za tím stojí a kolik peněz to stálo? Mně to přijde úžasné.