Už v trafice jsem věděl, že je to bomba. Noviny nebo časopisy zhusta vydávají filmy nebo poslední dobou i hudbu, které prostě stojí za to!
Řadí se mezi ně jednoznačně i Ebeni v zahradě (Ledeburské zahrady Pražského hradu). Hudbu bratří Ebenů jsem začal vnímat před pár lety, nedokázal jsem si na ni udělat jasný názor, moc jsem ji neznal.
Samozřejmě si pamatuju „odpudivou banalitu, po které rádia hrábla a začala ji donekonečna hrát“ – tedy Trampskou. Je to parodie na Nedvědy a podobné ufňukané „trampy“, což ovšem ne všichni hudební dramaturgové a posluchači asi pochopili a považovali ji opravdu za pravou trampskou vodrhovačku… 😀
Mlhavým ránem bose jdou, kanady vržou na nohou
a dálka tolik vzdálená je blízká,
město jsi nechal za zády, zajíci dělaj‘ rošády
a v křoví někdo tiše Vlajku píská,
najednou připadáš si ňák príma, svobodnej, a tak,
tak ňák, tak ňák, ňák tak.R: Pojď dál, s náma se nenudíš, pojď dál, ráno se probudíš,
a vedle sebe máš o šišku víc,
pojď dál, pod sebou pevnou zem, pojď dál, a Číro s Melounem
a Meky, Miky, Vrt, a dál už nic, dál už nic.
Prostě bomba text, divím se, že se u toho Marek nechláme; já jo. Ale samozřejmě tohle nejsou typičtí Ebeni. Známe taky asi všichni dnes už provařenou Jak to dělaj kosmonauti, jíž předchází nápěv televizní Plovárny.
DVD, které vydaly Lidovky, je záznamem koncertu z roku 2004, což je sice dávno, ale Ebeni nejsou žádní divoši, kteří by chrlili každý rok nové album, takže písničky na disku netrpí dojmem zastaralosti nebo neaktuálnosti. Taková Já na tom dělám prostě ani zastarat nemůže.
Hostem na koncertu byl Jiří Bartoška, který má vlastně jen pár štěků – ne, nezpívá, jen deklamuje jako vždy a hlavně kouří. Ale Senecte, pomoz je stejně jako Praha 1581 natolik charismatická skladba, až to bere dech. Historizující nádech dodávají prvně zmiňované skladbě také pánové ze Schola Gregoriana Pragensis, jejímž vedoucím je právě David Eben. Jedna z nejsilnějších skladeb, které jsem v poslední době slyšel.
Další posilou byl Sprostý chlap Jiří Schmitzer, jeho skladba je taky skvělá pecka, moc se mi líbí úvodní riff na mandolínu(?) a vůbec ten jeho ksicht je prostě ideální k tomu textu, který zpívá (zpěv odpovídá maníkovi, který se vrací nad ránem z hospy). 🙂
A já jsem sprostý chlap a mám jen jednu třídu,
zato mám ostrý dráp a jsem dost blízko lidu
a když se namažu, tak lezu jako krab,
vždyť já jsem sprostý chlap a já vám ukážu!
No ale růží mezi trny je moje oblíbená Iva Bittová. Už dávno není Eržika, už dávno jí není dvacet, ale je to stále krásná a chytrá ženská a zpívá pořád stejně procítěně a přirozeně – žádné křečovité grimasy, žádné přemáhání nebo stresování hlasu. Balada pro uši.
V zahradě je narváno, je léto, kulisy Pražského hradu dodávají celému prostředí exkluzivitu. V hledišti jsou malí, mladí, starší i staří. DVD je natočeno profesionálně, ostatně v shopech se prodává za několik set. Celkové zpracování je výborné, dokonce je na výběr kvalita zvuku, což bohužel neocením a ani nevyužiji.
Délka koncertu je 75 minut a rozhodně se jedná o opravdu vynikající zážitek, poprvé jsem si to přehrál třikrát za sebou. 🙂 Na DVD je kromě toho ještě bonus ze zkoušky a nějaké další obrazové materiály. Za tohle DVD jsem opravdu rád a je srandovní, že stojí 49 korun. Vřele doporučuji, pokud vás hudba tohoto zaměření zajímá.
