V pátek se mi přihodily takové věci, že to nevymyslíš. Najel jsem už v autě hodně kilometrů, zkoušel jsem to počítat, dostal jsem se někam k dvěma stům tisícům, rámcově. Ale páteční příhoda se řadí do kategorie „Poprvé“ a doufám, že už jich moc nezbývá. To odškrtávání s poznámkou „Jednou to stejně muselo přijít“ mě nebaví.
dálnice
Informační cedule na dálnicích jsou k ničemu
Před časem se s velkou slávou za těžké peníze instalovaly a ministerstvo dopravy slibovalo, jako budou informovat řidiče a předcházet krizovým situacím. Kecy za dvě deci.
Kvalitní cesty se blíží k Opavě – konečně!
Ještě nechci křičet, že jsme se dočkali, ale když jsem poprvé jel po nové dálnici, zařval jsem si. Odry jsem viděl z úplně nového pohledu, Bělotín jsem poznal jen podle břízek a mostu, po kterém se jezdilo dosud.
Výlet na Karlštejn
Poslední česká fáze naší dovolené měl být završena výletem „někam“. To „někam“ měl být oblíbený turistický cíl, nám doposud neznámý. Já jsem na Karlštejně ještě nebyl, Zuzka sice jo, ale obětovala se. Jeli jsme pomocí navigace, která nás vytáhla z Prahy a hned za ní odbočkami na venkov.