Poprvé na raftu

Ačkoliv jsem z pracovních důvodů odmítl páteční Etch Release Party v Olomouci, šel jsem v pátek se ségrou a Gábinou do hospody (kde jsem mimojiné potkal Katku, zdáár ;-)). Gábina přišla mimoděk s nabídkou, že potřebuje tři lidi na nedělní „sjezd“ Moravice.

Inu, proč ne, že. Za slibovaných 150 korun (nakonec 200) hrozila velká zábava a legrace, protože nikdo z nás na raftu nikdy neseděl a vodu pouze v krizových situacích pijeme či se v ní umýváme.

Sraz byl v 7:45 na parkovišti u ségry, kde nás vyzvedl Gábinin přítel a víceméně jsme se pak nějak dostali do Hertic k Jindrovi, který to celé páchal. Naložil nás do tranzitu, vzbudil souseda a jeli jsme na Kružberk. Tam jsme se ponořili v dav, anžto tam bylo moře lidí a všichni se smáli, popíjeli a zdravili se Ahóóóóóóój. Tak jsme taky pili, slivovicu, a zdravili se s nimi Ahóóóóóóój, zatím na suchu.

Když humor docházel, přijeli další Jindrovi kamarádi a dovezli už nafouklé rafty a vesty. Ty nebyly pro všechny, ale to přece neva. Po nějaké době posilování sebevědomí („Jéžiš, já se fakt bojim a ještě se musim jit vyčurat. Kam mam jit?“) jsme hépli do raftu, poučeni, jak máme zabírat. Řidič jel domů s tím, že nás vyzvedne odpoledne v cíli, což mělo být někde daleko, podle řečí někde u Baltu.

No, byla to legrace. Bylo nádherně, na Moravici docela provoz, protože ten den se snad nějak závodilo nebo co, ale pak už nás nikdo nerušil. Problém byl, že nás bylo v raftu osm a kameny trčící uprostřed koryta jsme vybírali se skálopevnou jistotou, takže jsme několikrát uvízli uprostřed řeky, jednou pod mostem. Povodí Odry sice odpustilo, ale buď málo, nebo nás bylo moc. Každopádně jsme se dopatlali do Podhradí, kde jsme u hotelu Schlesischer Hof (ó, jak starosvětské!) jaksi taksi vylezli. Tedy já jsem se v záplavě hrdinství vrhl do vody, abych ukotvil, ale haxna se mi zahákla za lano, kterým byl přivázaný sud, takže jsem sebou pleskl do vody (do té doby jsem byl vcelku suchý) a ohodil borca, který si na břehu čistil čočku a objektiv foťáku. V poslední fázi se taky otevřel sud s suchými věcmi, takže jsme se mohli převlíct do mokrého. Njn. Amatéři.

Řidič byl na místě, naložil nás (proč se furt posmával?) a odvezl do Hertic, kde nás Jindra pohostil pivem, kafem a buchtama, co pekla jeho právě rodící žena (ještě to stihla upéct, než odjela). Život je zajímavý! 🙂

Podobné čtení

Zpět z dovolené (doporučuji ji také vám) Jsme zpátky z dovolené v Izraeli, začínám třídit fotky a sepisovat pár vět na...blog. Stálo to za to a o zážitky bych se rád podělil. Bude to někdo číst?
Proběhlo: 23.11. – Seminář na Technické univ... V pondělí jsem byl v Liberci a...mám zas zážitků plnou kapsu. Tak čti, kdo jsi zvědavý, myslím, že je škoda...nenapsat, spousta informací může být zajímavá i pro ostatní. Například, že Času...Dost (ČD) někdy umí fungovat bez komplikací. Vstal jsem po polospánku ve čtyři...hodiny, 5:22 mi jel vlak.

4 komentáře u „Poprvé na raftu“

  1. Těžký život ‚háčka‘ na raftu co 🙂 Ale byla to sranda, ne ? Co si vzpomínám z třídní akce loni, bylo to super, raft je ještě v pohodě, seděl jsem s kámošem na kánoi a bylo to o dost horší, náš sjezd řeky plavbou v kruzích byl unikátní …

  2. No, sice jsem háček nebyl, ale přijel jsem úplně mrtfý, ono se řekne, veslo (nebo pádlo?)… Ale hobluj půl dne. Měl jsem dost.

  3. S loděma nemám nic společného, ale řekl bych že na raftu jste měli pádla. Vesla jsem na raftu v ČR snad ještě neviděl… (veslo je upevněné k lodi)

Komentáře nejsou povoleny.