Baví mě to – spousta programů pro Linux není dosud česky, nebo se objevují jejich nové verze a je tedy nutné nové části přeložit do češtiny (nebo jiného jazyka, ale to je samozřejmě principiálně stejné).
Už jsem o tom před časem lehce psal, ale teď bych chtěl napsat více konkrétních informací.
Co překládat
Je velmi důležité kontaktovat správce překladů, v případě malého programu přímo vývojáře. Téměř jsem se nesetkal s jinou reakcí než „Hurá, vítej!“ Vůbec nezáleží na tom, že vývojáři jsou z Nového Zélandu, Francie nebo Ukrajiny a třeba ani neví, kde je ČR. Chovají se přátelsky a pomoc vítají.
Samozřejmě je nutné se domluvit, ono by bylo divné, kdybyste chtěli překládat (originály jsou samozřejmě anglicky), a neuměli jste se domluvit s vývojářem.
Jak se domluvit?
Komunikuje se klasicky osobním mailem (velmi malé projekty), prostřednictvím mailové konference (větší a velké projekty). Další forma je IRC kanál, ale jeho použití už může být složitější, pokud nemáte zkušenosti – poslouží třeba program Konversation pro KDE nebo mnohé další.
Pokud se jedná o malý projekt, zřejmě nebude problém používat Jabber nebo jinou IM službu. Srandovní bývá, pokud je vývojář za velkou louží – když vy pracujete, on spí – a obráceně. Mám s tím zkušenosti (Nový Zéland), ale občas jsem holt byl dlouho do noci vzhůru a borec „na druhé straně“ vstával dřív (vzbudili ho psi, které musel jít venčit, a když už šel kolem PC, tak si všiml, že na IRC je nějaký exot, tak už s ním zůstal online… :-D)
Výsledkem by měla být jasná informace: jakou část mám překládat, odkud ji získám a kam ji mám posílat. Sluší se také shoda na termínu a především jeho dodržení z vaší strany.
Jak vypadají zdrojáky
Setkal jsem se se dvěma typy zdrojových souborů: ts a po. Formát ts (vlastně XML) se používá třeba pro Scribus a tuším že hlavně pro knihovny Qt.
Druhým, běžnějším, formátem je po – má dlouhou historii a používá jej knihovna gettext (běžná knihovna patřící do ‚základu‘ linuxových systémů). Formát je textový a obsahuje strukturu složenou ze dvou položek (vyjma hlavičky):
#. alsaconf #: ../rpm-summary-main/placeholder.h:35 #, fuzzy msgid "ALSA configuration tool" msgstr "Nástroj pro nastavení ALSA"
- msgid je originál v angličtině
- msgstr je váš překlad
Komentáře se uvozují znakem # a jsou pomůckou pro překladatele. Informují o tom, kde se řetězec vyskytuje – člověk tak získá přehled o kontextu. Za znakem # je ještě operátor, tipuji, že tečka je pro název programu, kde se řetězec vyskytuje, dvojtečka pak konkrétní místo ve zdrojáku. Pokud je překlad nejistý, třeba automaticky vytvořený, má příznak fuzzy – za # následuje čárka.
Tohle potřebujete vědět, pokud použijete běžný textový editor; pokud použijete specializovaný program, jsou to instrukce pro něj a tyhle značky vidíte už v prostředí programu.
Jak získat zdrojáky
Obvykle se používá nějaký systém pro správu verzí – tedy kupř. subversion. Obvykle běží na serveru v internetu – občas vypadne, nebývá to výjimka… 😉 Měli byste tedy získat adresu, odkud lze stáhnout zdrojáky.
Pozor: svn mívá webové rozhraní, kde lze přímo prohlížet soubory a jejich historii, případně je srovnávat (diff) mezi sebou. Toto není zdroj pro překlad, pouze pomůcka. Soubory pro svn jsou např. ve skrytém adresáři, takže je v prohlížeči nevidíte, ale klient svn ano. Příklad pro stažení zdrojáku (vymyšlený):
svn checkout https://abc.server.com/svn/software/version/123
Pokud je vše správně nastaveno, vytvoří se v aktuálním adresáři software/version/123 a v něm bude soubor-prekladu.po
Jak s nimi pracovat?
Máte zdrojáky. Musíte znát ještě jednu důležitou věc – jestli na stejném souboru někdo nedělá, tato praxe je také běžná, ale opět je nutná dohoda – kam až kdo bude překládat (index záznamů). Soubory mívají obvykle – podle rozsahu programu – několik tisíc záznamů.
Jaký software?
Existuje toho víc, zmíním dva, které používám já. Pominu gTranslator, který jsem opustil, protože mám radši KDE.
Ale to až příště… 🙂 Líbilo? Díky za reakce…
Já používám na překlady (openSUSE, KDE i nějaké další projekty) program Kbabel. Kdyby se náhodou chtěl nějaký dobrák připojit k překladům openSUSE, tak mu jsou nejspíše dveře otevřené 🙂
Nepředbíhej s tím KBabelem… 😉
ale ten KBabel… 😉
Ale vždyť jsem napsal, že „až příště“! 😀 Bude druhý díl…
Chtělo by to něco podstatně blbovzdornějšího. Přímo to zamontovat do programů které se starají o vykreslování tlačítek a popisků. zmáčknout něco jako ctrl+alt+buhvíco+klik na daný nepřeložený prvek ono se objeví políčko kde napíši překlad vyberu jazyk do které jsem to přeložil a pošle se to jako návrh do systému pro překlad kde to sem tam někdo projde a pokud to není kravina tak to schválí.
Hm, tohle je asi nereálné. Jednak je potřeba kontrola před vandaly, což by bylo hodně pracné, jednak nikde není psáno, že by měl uživatel překládat. Nemluvě o zpomalení programů.. a proč by si s sebou měly tahat takový balast, jako je rozhraní pro překlad? Kdyby to byla jedna aplikace v systému, která by se k tomu účelu volala, to by bylo fajn, ale dneska se neshoduje ani nastavení KDE a GNOME… takže to sjednocení je nereálné… Ale myšlenka pěkná.