Proběhlo: 23.11. – Seminář na Technické univerzitě v Liberci

Liberix, o.p.s.

V pondělí jsem byl v Liberci a mám zas zážitků plnou kapsu. Tak čti, kdo jsi zvědavý, myslím, že je škoda nenapsat, spousta informací může být zajímavá i pro ostatní. Například, že Času Dost (ČD) někdy umí fungovat bez komplikací. Vstal jsem po polospánku ve čtyři hodiny, 5:22 mi jel vlak.

Bylo mi divné, proč je na nádraží tolik lidí, ale pak mi došlo, že takhle zřejmě jistá část populace běžně funguje. Úplně se mi z toho udělalo nedobře. Já mám svou práci rád a rozhodně bych ji nevyměnil za ranní dojíždění. 🙂

V době, kdy tak nějak běžně vstávám, jsem byl v Pardubicích a přesedl jsem do „malého rychlíku“ směr Liberec. Projeli jsme trasu, kterou poslední dobou znám poměrně dobře z auta (Jaroměř) a kde jsme strávili jeden cestovatelský víkend (Dvůr Králové) – byl jsem tehdy tak vysílený, že jsem o tom tuším ani nenapsal. Ve dvanáct jsme dorazili do Liberce. Furt jsem si říkal, že nebudu fotit z vlaku, bo to nestojí za nic. Nakonec jsem nevyfotil vůbec nic, protože jsem hledal ve městě cestu k budově TUL. Nakonec jsem vyměkl a musel jsem si vzít z infocentra mapu cyklistických stezek, kde bylo i centrum.

Budova, hostitelé prominou, je něco otřesného. Ale nebudu o tom psát, prostě je vidět, že peníze se dávají jinam. Do Liberce jsem jel vést seminář, který učitele seznámí s tím, co je to Linux a takové ty věci kolem toho. Byl jsem na místě včas, stihl jsem i nějaký oběd, ale zrada číhala jinde. Velká část účastníků se odhlásila, takže na seminář dorazilo asi pět učitelů plus dva či tři lidé z univerzity. I když jsem čekal větší počet a v neděli vypálil dvacet DVD s Edubuntu, přesto jsem velmi rád za prostor, kterého se mi dostalo.

Pan Pešat, kterého lze občas zahlédnout v TV, protože figuruje jako jeden ze skutečných odborníků na školství a spolupracuje s MŠMT,  byl doufám spokojen a nabídl nám další aktivity, resp. vlastně se ptal, jestli se chceme zapojit tam či onde. 🙂 Chceme. Nakonec mě vzal do auta a, abych nemusel čekat na autobusovém nádraží, provezl mě městem, ukázal mi Liberec bei Nacht . Projeli jsme kolem zoo, viděl jsem hezčí budovy TUL, stejně jako předválečné vily, tak podobné vilám v Opavě. Pokud se nepletu, architekturu mají obě města podobnou díky stejným architektům (* chybí  zdroj). Na rozdíl od Opavy v Liberci obrovské nákupní centrum vzniká – na místě zbořeného obchoďáku.

V sedm jsem sedl na bus a vyrazili jsme do Prahy, přičemž jsem aktivizoval pražskou buňku. Krásně to vyšlo, podle plánu jsme se sešli na Karláku a zapadli do studentské nálevny důmyslně ukryté v jedné vile. Huh, konspirace? Ne,  Mrtvá ryba.

Hej, chlapi, na jakou fakultu chodíte? „No, já ještě na žádnou a ten už je za zenitem…“ 😀

Spaní jsem měl domluvené na Strahově, ale ten blb na recepci mě zmátl, když v neděli říkal, že je centrální recepce na ulici Vaníčkova. Jsem vůl, věřil jsem mu, i když Vaníčkova je podél stadionu a je to jediná příjezdová cesta. Samozřejmě že recepce je furt na stejném místě a nic se tam nezměnilo, dokonce jsem bydlel na stejném patře jako minule, ale to je asi pravidlo. Příště víc myslet a míň věřit recepčním. 🙁