Našel jsem na webu už spoustu muziky zdarma, a tím myslím legálně zdarma. O Jamendu už jsem psal hodněkrát – je to svobodná hudba, jakkoliv blbě vám to může znít, v reálu to zní dobře. 🙂 Jamendo má nějaké problémy, doufám, že to přežije. O něm ale psát nebudu, protože na webu existuje ještě jiná svébytná „rovina“ či subkultura.
Jsou to dýdžejové nebo lépe DJs. Oni samozřejmě hrají v klubech, kam já nechodím, ale internet je pro ně přirozenou základnou. Takže spousta této muziky najdete na síti. Je ale třeba hledat podle gusta, protože to, co se hraje v klubech, se často nedá poslouchat doma u kompu (a myslím, že to ani samotní klubeři doma neposlouchají). Sety nemají žádnou konečnou podobu a vždy jde o subjektivní a originální verzi.
Nedávno jsem tu zmínil Templeton Twins. Zaslechl jsem je v setu německého DJ, který si říká DJ Cup of Jazz („hrnek džezu“ :-D) a mixuje sety z skladeb, které jsou nahrané jako „moderní jazz“. Samozřejmě to není klasický jazz, žádné standardy a tak, spíš jde o retro. On svému stylu říká jazzylectro. Nejde přitom jen o hraní starých skladeb, ve velké většině jsou to nové skladby, nahrané v retrostylu, které on míchá s drum’n’bassem apod. Namátkou je tam skladba Sweet dreams od Eurythmics, která byla aspoň dvakrát nahrána ve stylu jazzu.
Je to poměrně dobrá zábava – člověk je někdy překvapený, jak se dá jedna skladba různě zahrát (a navíc ještě zmixovat). DJ Cup of Jazz své sety nabízí ke stažení – a je jich dost. Tak stahujte legální mp3 a poslouchejte, najdete tam i dobře prorostlou klasiku. Nejnovější kousek je fakt šťavnatý už od prvních sekund… 😀
Pozor, ne vždycky jsou sety legální. Dost často totiž obsahují copyrightové skladby. DJs je často však dávájí zdarma ke stažení. Nepravidelný posluchač této „umělé“ muziky nabývá automaticky dojem, že tu hudbu snad dělá sám DJ. Omyl, ono se to kupuje. A stojí to hodně peněz 🙂
Já poslouchám hodně Acid Jazz nebo Trip-Hop Jazz, což je dalo by se říci něco podobného. Jsou na to, to byste nevěřili, specializovaní interpreti, kteří nevydávají jiná alba… 😉
Já vím, že je to prefabrikát. Ale přiznávám, že mě překvapilo, kolik skladeb se nahrává v jiných aranžmá a pak se to uplatňuje třeba tímto způsobem. Nejsou to jen klasické „obyčejné“ cover verze, ale vyloženě specialitky. Např. který si hit Michaela Jacksona nahraný s kytarami ve stylu nějakého latina, nebo podobné remaky naprosto tuctových skladeb, které najednou dostávají kule…
Ten naposledy uvedený kousek začíná staříkem, který přes dásně žvatlá:
No není to kouzelné? Já jsem se chechtal, až se mi myš klepala… 😀
Chechtal jsem se taky, oslovení kamarádi muzikanti se chechtali také a posílali vesměs nepublikovatelné komentáře :). Ten poslední jazzycover set je fakt luxus, doporučuji každému!
Remixy mne nebaví – načal jsem dva, ale nedokončil. Unifikovaný a rovný spodek z toho dělá „pravý masový špekáček za 29,90“, navíc zcela nesrovnatelný s originálem. Zkrátka shit.
BTW ten Jackson v třetím setu je spíš obyčejný dixieland, žádná latina :). No a zrovna u něj bych netvrdil, že to je zrovna tuctová skladba.
Zrovna poslouchám toho Majkla… No je to zajímavý. Ta první skladba od Beatles s accentem nějakého černocha je skvělá. No ale jinak – k „setu“ to má daleko, tohle je spíš playlist-DJ 🙂
Ten house je podstatně lepší, poslouchám to už podruhé 😀