V říjnu jsem si několikrát zopakoval, jaké to je být nahý v trní nebo beranem v jámě lvové. Sice to nebylo úplně učení, bylo to v kině a jen chvilku, ale dalo to hodně práce. Vysvětloval jsem dětem, co je to legální software a proč by měli používat Ubuntu a nekrást Windows. A těch dětí bylo celkem 500.
Účast na akci mi nabídl podpraporčík Lukáš Jelínek z karvinské policie, a to už loni na LinuxAltu. Rád jsem předběžně souhlasil, měl jsem představu o tom, co bude potřeba udělat, abychom dětem do hlavy něco dostali a aby se dalo říct, že byla akce úspěšná.
Děti a počítače a právo
Děcka samozřejmě počítače ovládají a může to vypadat jako nošení dříví do lesa. Jenže když se zamyslíte nad okolnostmi, které s počítači souvisejí, už to všechno tak samozřejmé není. S používáním počítačů a virtuální existencí na internetu je spojeno mnoho rizik.
- Kdo dětem vysvětlí, že na Facebooku nebo Libku (libimseti.cz) jsou i úchyláci a že kredit do mobilu za nahatou fotku opravdu není běžná věc?
- V případě, že jsou vydíráni třeba právě kvůli fotkám, by se měli svěřit a hledat pomoc. Vědí na koho se obrátit?
- Kdo dětem vysvětlí, že stahování a neoprávněné používání softwaru, za který se má platit, je nelegální a i když „to dělají všichni“, pořád platí, že je to špatné? A vědí, co znamená „nelegální“?
- Kdo dětem řekne, že licence operačního systému Windows pro domácí uživatele nepovoluje instalaci na více než jeden počítač?
Kdo jim to má říct? A kdo to nakonec skutečně řekne?
Škola a učitelé?
Zajímalo by mě, koho vy vidíte jako autoritu, která by měla děti poučit – napište do komentářů. Asi každý řekne „škola“ a „rodina“. Já učitele nechci obviňovat, ani znevažovat jejich práci. Ale je fakt, že s počítači velká část z nich pořádně pracovat neumí, problematice sami nerozumí a rizika znají maximálně ze zpravodajství Novy. Obvykle pracují podle vzorů, návykově – nikoliv kreativně. Zkuste jim změnit ikonu na ploše, bude zle.
Nejsou v pozici, kdy by edukace z jejich strany měla nějaký výraznější efekt, navíc je jejich pozice formalizovaná – jsou prostě „pančel“ nebo „pančelka“. Která dvanáctiletá koza jim řekne, že si fotila rozkrok a někomu to poslala a že má teď trable?
Rodina?
Poučí dítě jeho rodina? V ideálním případě. Ale spoléhat na to nelze, ohrožené jsou často děti, které mají počítač jako společníka a třeba si o tom s nimi nikdo nepovídá. Ale to bych si vymýšlel, nemám relevantní data, ze kterých bych vycházel.
Stát, nestát?
Takže zbývají různé neziskovky, policie a podobné projekty jako Seznam se bezpečně. Tento film se dětem taky pouštěl a i když jsem ho viděl asi 12krát, tak si pořád myslím, že je výborný. Je uvěřitelný i očima sedmáků, je skoro jak „Stodvanáctka“ 🙂 a dospělí vědí, že je pravdivý.
Některé děti jsou hodnější než paní učitelky
Semináře probíhaly od 4. do 18. října a celkem nám prošlo sálem více než 500 děcek z karvinských základních škol. Byla to makačka, každá skupina byla opravdu jiná; některé paní učitelky byly opravdu téměř nesnesitelné:
- „Radku, dej tu samolepku tam té holčičce, tak je to spravedlivé.“
- „A vyřiďte tomu pánovi [myšlen jsem byl já, pozn. aut.], že vybíral špatně a že je to teda pěkně nespravedlivé. My jsme žádné cédéčko nedostali, což se mi vůbec nelíbí.“ (+jedovatý tón)
- „A ještě jste nám neřekl, jak jsme skvělí a úžasní, že děti?“
Ubuntu rocks, woe!
Děti byly v pohodě… když jsem pustil následující video a zhasla světla v sále, kino ukázalo, co dovede. Děkuji neznámému autorovi. 🙂 Kdyby tak nehrál ten rokenrol, slyšel bych nadšené výkřiky.
Samozřejmě jsem zdůraznil, že tohle je možnost, jak si Ubuntu nastavit, upozornil jsem, že tak nevypadá hned – abych nevzbuzoval plané naděje. Čekal jsem taky otázky týkající se her, takže jsem je dokázal zodpovědět – a to pravdivě, žádné mazání medu kolem monitoru. 🙂
Karviná za pár let přejde na Ubuntu 😎
S výsledkem jsem spokojený, 500 dětí je přece jen slušná várka. Rozdal jsem desítky CD a nálepek, zodpověděl desítky dotazů, několikrát viděl film. 🙂 Díky panu Jelínkovi a lidem z Kulturního domu v Karviné – všichni byli vstřícní a i díky dobré organizaci vše proběhlo hladce. Doufám, že se nám to podaří zopakovat, třeba v jiném městě.
- Pokud máte zájem, abychom podobný seminář realizovali ve vaší škole – napište to do komentářů, ozvu se a rádi přijedeme.
- Pokud jste schopní podobný seminář sami vést, odmluvit a odehrát (ano, je to divadlo), pak mi napište taky. Potřebujeme schopné lidi, kteří by tohle dělali. Je to dřina, ale výsledky jsou potěšující.
Komplexní článek najdete na Liberix.cz: Liberix seznámil karvinské školáky s Ubuntu
Jo – a byla tam televize Polar. Dělali s námi rozhovor. 🙂
Skvělá práce, moc díky!
Jen Vás prosím, vykašlete se na tu diskuzi, která se pod informací od Vás vytvořila na abclinuxu. Nenechte se znechutit. Je tam tuna blbých keců, všichni jsou chytří jak rádio, ale skutek utek. Jim se to kecá když se nikdy žádné děti v tomto věku nesnažili nic naučit nebo jim alespoň trochu něco přiblížit.
Díky za pochvalu. Komentáře na Abíčku sleduju a snažím se v nich najít to podstatné. Ani jsem tam nepsal reakce, mám pocit, že to vlastně ani nemá smysl.
Rozumím tomu, že někomu může vadit, že jsme vybrali zrovna Ubuntu. Jenže hraní si na korektnost je.. jak bych to řekl… kálení do vlastního. Mně jde o to, aby děti (i dospělí) věděli, že neexistuje jen Windows. A mnozí z nich se to zřejmě dozvěděli až ode mě (třeba kameraman Polaru :-)). V takovém okamžiku je to pro mě úspěšné a je mi vcelku jedno, že nepropaguju Linux, ale konkrétně Ubuntu. Ten člověk stejně neudělá žádný rázný krok, nýbrž se začne o tohle téma zajímat. Ubuntu se tak může stát pojmem, který ho uvede do světa svobodného softwaru (ano, i když používá také nesvobodný software). Dál už je to na něm.
Na různých předchozích akcích jsme rozdávali CD a DVD openSUSE, dříve i Fedory. Ubuntu má výhodu, že trvale posiluje značku a produkty jsou použitelné hned. Přesto je princip live CD mnoha lidem nesrozumitelný. Nedovedu se představit, jak by se měl naprostým laikům prezentovat abstraktní „Linux“, a to bez konkrétní ukázky.
Zkrátka – těm výtkám v principu nerozumím. Myslím, že jsou vzneseny od stolu bez praktické zkušenosti.
Po půlhodině, kdy jsem vykládal o licencích, srovnával systémy, pouštěl videa a vyjmenovával programy, se někteří lidé zeptali, jestli tam jde posílat maily. A nebyly to nutně děti.
Takže asi tak.
>Zkrátka – těm výtkám v principu nerozumím. Myslím, že jsou vzneseny od stolu bez praktické zkušenosti.
Neřešit, je to banda blbců co jen kecají a nic nedělají. Však jsem jim psal – zvedněte prdel a začněte něco dělat. Zajímalo by mě, kolik z nich o tom aspoň přemýšlelo…